The Arrangement
Tichá dohoda
Režie:
Elia KazanScénář:
Elia KazanKamera:
Robert SurteesHudba:
David AmramHrají:
Kirk Douglas, Faye Dunaway, Deborah Kerr, Richard Boone, Hume Cronyn, Harold Gould, Michael Murphy, Charles Drake, Steve Bond, Ann Doran, Barry Sullivan (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Potomek řeckých emigrantů už s anglickým jménem Eddie Anderson, je velice úspěšný muž, kterému se splnil americký sen. Pracuje u reklamní agentury, kde má vysoké postavení, pěknou manželku z dobré rodiny, vilu s bazénem a velké konto v bance. Není však vnitřně uspokojen a sám neví proč. Tento film je volné pokračování předchozího Kazanova románu a filmu AMERIKO, AMERIKO. (MVanis)
(více)Recenze (53)
Po letech jsem si Tichou dohodu dal, je velmi silná. I přes nešikovnosti, nedotaženosti nového jazyka, kterými jak píše Tsunami možná Kazan sám sobě ukazoval, že na to ještě má. Připomnělo mi to Hasovo Sanatorium na věčnosti: hledání otce a s ním sama sebe. A jedno jestli Žida anebo Řeka. Moc krásný happy end. Nádherná hudba! Přenádherná Faye i Kirkovy oči. ()
Tohle musela být pro Kazana výzva. Uspokojivě převést téměř 600 románových stran (bez hluchých pasáží) do dvouhodinového filmu byl z mého pohledu nemožný úkol. Výsledek není úplně špatný, i když musím říct, že bez přečtení Kazanovy fantastické knihy bych si ani neškrtla (a připadá mi, že s ním při psaní scénáře snad i musel počítat), film je docela chaos. Na nekonečné a obšírné myšlenkové pochody, které papír bez problémů snese, filmový pás nepostačuje. Na to, že se film snaží pojmout vyprávění inovativně a není otrokem předlohy (což kvituju), ve výsledku působí překvapivě zastaralým dojmem. Závěrečný ortel je stejný jako v případě tolika filmových adaptací: kniha perfektní, čtivá, filmové zpracování nezáživné, nemastné, neslané, zbytečné...i když světlá místa to má. 50% ()
Nevím, co k tomu říci. Na jednu stranu vynikající herecké obsazení, na stranu druhou se musím ptát, zda režisér tento román četl. Vždyť to se svým ztvárněním vůbec nepochopil. Proto 3*. ()
Do prčic! Prvních 40 minut jsem byl skálopevně přesvědčen, že jsem našel svůj nový kultovní film - Elia Kazan se zde snažil srovnat krok s mladou generací, nešetří svěžími, experimentálními postupy, takže z toho vznikla vzrušující předpověď "Americké krásy" (Mendez se musel hodně inspirovat) a "Mad Men". Faye okouzluje, Douglas jede jako parní válec ... A pak to jde všechno do kytek. Děj se začíná větvit a táhnout, s každou odbočkou zpomaluje, až zpomalí na nulu. Poslední půlhodinu jsem doslova protrpěl. Obrovská škoda. ()
Mezi knihou a filmem si Elia Kazan nechal rozestup dva roky. Stejně tak dlouho mohlo trvat období mezi "odkotvením" (...která ruka a čí tak zčistajasna zasáhla a strhla volant... až mě to přimáčklo k boku kamionu) a "zakotvením" (Věděl jsem, že vše, co bylo pro mě možné na samém počátku, je pro mě možné teď znovu. Avšak jedno jediné nebylo: abych ještě někdy byl takový, jako dříve) jeho hrdiny. Američané (zřejmě i jinde narození) tomu říkají second chance, a modlí se k ní skoro všichni. Zde je období mezi první příležitostí (pokud nějaká byla) a druhou poměrně dlouhé a rozdrásané. Eddie tvrdí, že nechce dělat NIC, ale stále dělá NĚCO, a v podstatě totéž co dříve: špekuluje, argumentuje, hádá se a podvádí. Druhé šance se nakonec dočkal, i když to bylo jen o fous, a patrné, že ne každému se to podaří. ()
Autor knihy a filmu jedno su ..... teda Elia Kazan. Film ma sice kvalitny scenar, ale ten je potopeny plochou dejovou liniou bez hlbsieho rozpracovania psychologie hlavnych postav s kopou prazdnych dialogov a hlucheho miesta. Starsie Kazanove filmy /East from Eden s vybornym Jamesom Dean-om....../ mam proste radsej. 61 % ()
Elia Kazan chtel jit s dobou a nektere zabery jsou opravdu vyborne. Stejne jako Kirk Douglas v roli Eddieho, jehoz postave se dalo verit. Faye Dunaway byla neskutecne sexy. Scenar je dobry, je zde ale dost zbytecnych scen a film postrada atmosferu, jake mely starsi Kazanovy filmy. ()
Krize středního věku po americku. Ani splněný sen jí nedokáže zabránit, neboť sny nesplněné (případně nesplnitelné) vyhlížejí zpravidla DALEKO přitažlivěji nežli sny splněné ... obzvláště pokud se jejich součástí stala až příliš oddaná a chápající (jinými slovy dosti nudná až otravná) manželka. Práce vás v podstatě taky neuspokojuje, neboť si po letech uvědomíte, že je na hony vzdálená vašim smělým cílům z dob bláhového mládí a tudíž nepředstavuje realizaci vašich životních plánů. Jenom si říkám, jak by to na silnicích vypadalo, kdyby se pod kola náklaďáků vrhal každý, kdo je nespokojený se svým životem - pochopitelně včetně všech, jejichž sny se nikdy nenaplnily ani vzdáleně. ()
Knížka Tichá dohoda patří k mým nejoblíbenějším a tak jsem byl zvědaví, jak se s tím filmaři poperou. A musím uznat, že se na filmové plátno samozřejmě nemůže vejít celý do detailů vykreslený příběh, jak byl napsaný, ale i tak se přece jenom tu nadčasovost celého problému podařilo obstojně ztvárnit. Za mě spokojenost. ()
Tak toto sa Kazanovi príliš nepodarilo. Zaujímavý začiatok strieda postupná nuda a zamotávanie sa vo vlastnej pavučine dialógov. Častý krik postáv stredajú zrýchlené, priam až groteskné scény (akoby vystrihnuté z Kaktusového Jacka), len priestor na zamyslenie sa neostáva, resp. ho je málo (obviňovanie matky). Douglasa si ako herca veľmi vážim, ale tu to nebola dobrá voľba, a to nielen kvôli tomu, že už bol na rolu trochu pristarý. Proste mu to nesadlo. ()
Mimo mě... ()
Knížku mám moc ráda. Překvapilo mě, že ač si ji zrežíroval sám autor, film na mě působí tak diametrálně odlišně - daleko popisněji, věcněji ... Pořád ho sice pokládám za dobrý s mnoha silnými místy, ale z mého pohledu nedosahuje té geniální předloze ani k záložce na přebalu. ()
Kirk Douglas v roli záletného manžela, kterého začne tížit svědomí ze všeho,co udělal, nechá se přejet kamionem a přizná se manželce k nevěře, vezme si svého umírajícího otce k sobě atd atd. No upřímně, to byla pěkná nuda a nijak zvlášť mě nezaujal. Kazan asi nebude nic pro mě. ()
Knizka je mnohem lepsi. Mnohem... ()
Při vší úctě k ostatním filmům Kazana a K. Douglase, tohle bylo doslova úmorné. Pokusem o sebevraždu počínající krize středního věku jednoho boháče. Inu kdo si sáhne na život, měl by být aspoň vyšetřen a hospitalizován, ne že se všichni tváří že nic a chtějí, aby se choval normálně. Je tu žena, která se tváří jako opora a nechápe, že ji už dávno nemiluje a tlačí ho do toho co znala předtím, je tu milenka, co nechápe že je víceméně na sex a frustrací si vybíjí na friendzoňákovi. A taky je tu otec (hlavní postava z Ameriko, Ameriko), kterého hrdina zachraňuje z domova, i když jim opovrhuje. Čili Kazan odbíhá do spousty linií, prokládá to flashbacky, halucinacemi a ještě to zahlcuje úmornými a mimózními dialogy - a nic z toho film neposouvá. S ubíhající stopáží vám tak začne být jedno jak to skončí a modlíte se ať už to skončí. 2* opravdu jen kvůli slušným hercům, především Douglasovi a kvůli jemné kritice tabákového průmyslu (na rok vzniku nezvyklé), jinak nejslabší Kazanův film. ()
Sice to nemá nic společného s dějem, herci, režií, výpravou apod. ale tato doba mě v americké kinematografii extrémně zajímá. Je to totiž doba, ve které se film snad nejvíce změnil. Před tím jsem viděl s Kirkem film Velký žal z roku 1966 a jako bych koukal na film o 20 let starší a to ne kvůli kvalitě obrazu. Ať už se jedná o sociální reformy a zrovnoprávnění černochů v druhé polovině 60. let a jejich obsazení do "normálních" rolí, ne jenom služebnictvo či komparz, nebo změna v cenzuře a přechod MPAA na ratingy (přes 30 let jim to trvalo), konec tabuizování mnohých témat, jako je nahota, nadávky, hrdinové desperáti (díky Bonnie a Clyde, že si vymetl ostatním cestičku), konec studiového systému a větší volnost tvůrcům, konec té úděsné hudby, stejné snad ve všech starých filmech a kladení většího důrazu na originální soundtrack či mnohé další. Hollywood se prostě v druhé polovině 60. let neuvěřitelně změnil a tenhle film je už důkaz nové doby. Jinak je ale celkem nudný. ()
...možná kdyby se režie ujal někdo jiný mohlo to být za plný počet...román vynikající...filmový přepis notně zaostává a myslím že právě pro tu snahu zfilmovat román a ne natočit film podle románu... ()
Rozhodně ne tak dobré jako knižní předloha, ale i tak povedené. Ono muselo být strašně těžké převést na plátno všechny ty emoce, které prožíval hlavní hrdina a proto asi E. Kazan volil na tu dobu jinou formu vyprávění, která ne každému sedne. Někdy se to povedlo lépe, někdy míň, nebýt tam asi takoví herci jako Douglas nebo Dunaway, výsledek by byl asi o poznání horší. ()
velmi dobrý film opět od Kazana,který opravdu točit umí. ()
Elia Kazan napsal v roce 1967 román Tichá dohoda, který patřil jistě k tomu lepšímu, co jsem četl jako povinnou četbu na střední škole. V roce 1969 román už jako zkušený režisér také podle vlastního scénáře natočil. Velmi voně navazuje na román Ameriko, Ameriko, který rovněž napsal a v roce 1963 natočil Elia Kazan. Tichá dohoda popisuje zvrat v životě a myšlenkové pochody přibližně 50iletého muže, vztah s mladší nekonvenční dívkou, komplot manželky s advokátem. Film už ale není tak zajímavý jako knížka, pro mě jen na 50%. Nutno dodat, že z námětu a z některých myšlenek v tomto filmu čerpali i autoři pozdějších filmů Ledová bouře (1997) a Americká krása (1999). ()