Režie:
Jiří KrejčíkKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
František Smolík, Jana Brejchová, Ivan Mistrík, Jan Šmíd, Alexandr Postler st., Petr Kostka, Radovan Lukavský, Václav Lohniský, Marie Lukášová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Slavný film o zradě, kolaboraci a především o morální odpovědnosti jednotlivce, se odehrává na malém městě v době začínající heydrichiády. Sledujeme osud tří nevinných maturantů, kteří se stanou obětí msty, jež v dané době nemůže mít jiné, než tragické vyústění. (Filmexport)
Videa (2)
Recenze (739)
Konfrontace prvorepublikového humanismu a jednoho z nejvýraznějších, občas kontroverzně vnímaných a přijímaných činů našeho odboje za druhé světové války vyniká pečlivým prokreslením atmosféry malého českého města i doby tzv. druhé heydrichiády. Současně startovní film celé nové herecké generace (Mistrík, Kodet ad.). Způsob, jakým se režisér Krejčík dokázal vyrovnat s Drdovou předlohou a současně v patosu zachovat potřebnou věcnost a konkrétnost, je obdivuhodný. Ani se nechce věřit, že autorem scénáře i literární předlohy je předseda Svazu spisovatelů z padesátých let, ještě předtím výrazný talent české iteratury i filmu (MĚSTEČKO NA DLANI). Silným místem filmu je i čapkovský intelektuál, středoškolský profesor v strhujícím podání Františka Smolíka, pro nějž to byla určitě ne-li nejlepší, určitě jedna z jeho vrcholných filmových kreací. Je zřejmé, že s černobíkým viděním bez ohledu na jeho založení a proklamace nelze vystačit. Doba vzniku by totiž dílo takového dosahu měla a priori vyloučit. Opak je pravdou. ()
Tenhle brilantní snímek mi mnoho dal, jednak jsem si začal více vážit starých českých filmů a herců, (vynikající František Smolík a mladičká Jana Brejchová) a také jsem konečně pochopil, jakými hrůzami si tehdy ti lidé museli projít, slovy nepopsatelná atmosféra jejíž vykreslení se tak dokonale jako to je v tomto filmu asi už nikdy nepodaří, přiznám se, že při závěrečném proslovu F. Smolíka ke studentům mi ukápla slza. ()
Film jsem poprvé viděl ve škole, tam si z toho plno "drsných" spolužáků dělalo srandu, takže jsem si to moc nevychutnal, dnes když jsem to viděl v klidu mě film potěšil. Ta atmosféra války, beznaděje je dokonalá. Válka byla fakt svinstvo, ale tenhle film je Český poklad. Jen škoda některých scén které mi přišly trochu přepálené. Ale scény kde učitel posílá na smrt studenty je naprosto uchvatná. ()
Příběh působí i v literární povídce, ale v podání Františka Smolíka se doba protektorátu a snaha o lidskost přímo zhmotňují. Škoda jen, že Jan Drda v 50.tetech napsal propagandistické pokračování a profesor Málek se v povídce "Radostné setkání" (výbor "Krásná Tortiza") stává marxistou leninistou... Ještě že to netočili. ()
Československé Paths of glory dopadli podobne, ako tie Kubrickove. Ale pochybujem, že ich scenár ten československý nejako ovplyvnil. Krejčírovi sa podarilo vo svojom filme predstaviť nacistickú okupáciu ako peklo, a to bez rozbombardovaných exteriérov mestských ulíc. Skoro tento film pôsobí ako dystopické sci-fi z budúcnosti typu 1984, bohužiaľ iba reálne zobrazil našu realitu. Z technického hľadiska (ktoré tu nie je až také dôležité, že, ide predsa o posolstvo) sa dá skritizovať dĺžka, občas sa film predsa len trochu tiahne. Emócie mu ale nechýbajú. No a na záver iba toľko, že podobné veci v menšom rozsahu sa diali aj v komunizme, lenže my o tomto období točíme radšej komédie. Ale to je zase iba moje, neviem už koľké, hádzanie hrachu o stenu. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (17)
- Pro hlavní roli ušlechtilého představitele a statečného profesora, studenty přezdívaného "Vyšší princip", původně Jiří Krejčík zvažoval Jindřicha Plachtu. Nakonec však z tohoto sešlo, poněvadž v době, kdy se začal námět natáčet, byl už Jindřich Plachta po smrti. Roli režisér nabídl Františku Smolíkovi, který se svým velmi sugestivním hereckým projevem v této roli proslavil. (Karlos80)
- Povídka Jana Drdy popisuje skutečnou událost. V době heydrichiády, v červnu 1942, byl na příbramském gymnáziu zatčen šestnáctiletý student Antonín Stočes. Jeho spolužák jej tehdy udal za to, že z časopisu Zdroj vytrhl fotografii Hitlera a hodil ji do koše. Pár dnů nato byl zastřelen spolu se svým otcem a ředitelem gymnázia, Josefem Lukešem. (zdeny99)
- Natáčelo se v Praze, Pardubicích a Hradci Králové. Ve filmu se například z Pardubic mihl dnešní obchodní dům Grand a palác Hybských z roku 1898. V Hradci Králové se natáčelo na Velkém náměstí a ve zdravotnické škole. Scéna schůzky Jany (Jana Brejchová) a Vlastíka (Ivan Mistrík) byla natočena u rybníka v průhonickém parku. Školní chodby a schodiště se natáčely na malostranském gymnáziu Jana Nerudy. Scény popravy se natáčely na dvoře dnes již neexistujících kasáren na Náměstí republiky. (zdeny99)
Reklama