Vyšší princip

Priznám sa,že v československej kinematografii mám resty,známka asi dostatočná,takú určite nemajú študenti gymplu,ktorí sa akurát pripravujú na maturu,ale nachádzajú sa v dobe Protektorátu Čechy a Morava,pričom sa prednedávnom odohral atentát na Reinhard Heydrich,nacistické nemilosrdné brutálne hovädo,chuj,debil,kde Gabčík a Kubiš spravili dobrý skutok,ale schytali a odniesli si to nevinní,na ktorých si vylievali zlosť... Síce zabili jedného debila,ale ešte ich kopec zostalo... Na tom nič nemení vec dovtedy,kým študent neurobí karikatúru z Heydricha,niekto to zrejme našiel,nabonzoval ich a gestapo si na nich dokonalo posvieti,onedlho sa všetci dopočujú v rozhlase ďalších popravených... Klasika,že Slováci mali šťastie,že kolaborovali,čo zaobstaral Jozef Tiso,Česi boli okupovaní,mali nad sebou krutú kontrolu,ktorí sa extrémne pomstili po atentáte na tohoto pacienta,ale čo im to bolo platné,za nich si to odniesli nevinní ľudia...Možno mali čakať,no,mne sa to ľahko hovorí... Z filmového hľadiska ide o psychologický,napínavý,perfektný film,kde atmosféra sa mi zdala autentická,reálna,svedomitá,taká,aká bola v tej dobe! Výborní mladí herci na čele s Janou Brejchovou a Ivanom Mistríkom,kamera,zvuk taktiež dokonalé! A samozrejme pán Smolík si uvedomuje vážnosť a snaží sa pomôcť,ale... V budúcnosti sa chcem zamerať na klasickú československú tvorbu,ktorú musím dohnať,lebo sa tu nachádzajú diela,ktoré by som mal jednoznačne vidieť! (02.03.2015)

Snad nejlepší český černobílý film, který jsem kdy viděl.Dokonalé obsazení, kterému vévodí opravdu vynikající herec František Smolík, nemluvě o opravdu přísnému kantoru němčiny Václavu Lohniskému a egoistickému Rudolfu Hrušínskému z krámku obuvi a dalších.Neuvěřitelně napínavý děj a hlavně žádné happyendy.Režisérovi se opravdu podařilo vystihnout realitu 2. světové války a její dopad na atmosféru v celém městě a ve škole v období maturity. (09.06.2006)

„Musíme prozkoumat jejich aktovky.“ Všichni v té těžké době táhli za jeden provaz, jen ruce od sazí prozradí zrádce a hloupou mstu, která neskončí jinak, než tragicky. Karikatura novinové fotografie zastřeleného říšského protektora rozdmýchá události, které pokračují návštěvou gymnázia dvěma muži v kožených kabátech a popravou tří mladých studentů těšně před maturitou. Strhující, lehce tezovité drama dodnes patří k tomu nejlepšímu, co u nás kdy vzniklo, to je bez debat!! Děkovat může především scénáři a hereckým výkonům (Lukavský, Krejča, Smolík nebo Hrušínský). Z těch nezapomenutelných okamžiků bych vypíchl ten, ve kterém Radovan Lukavský dohlíží na průběh maturit.. (19.12.2012)

Tyhle truhly ďál náš táta. Ještě dlouho po skončení filmu jsem měl tento (bohužel skutečný) příběh v hlavě. Silný filmový zážitek ve mně umocnilo například mistrovské herectví pana Smolíka a dále pak další prvky - decentní, ale špičková hudba mistra Lišky, hutná atmosféra přetěžké doby a zkušená ruka režiséra Krejčíka. Ten natočil nadčasový snímek a zanechal českému národu skutečné filmové dědictví, na které bychom měli být hrdi. A čas od času si ho také připomenout, protože paměť lidí je někdy smutně krátká. (21.06.2010)

I když jsi tísněn a sužován nepřátelskou mocí, přece by bylo hanebné ustoupit. Chraň místo dané ti přírodou. Ptáš se, jaké je to místo? Místo muže! Citovaný Senecův výrok, ve filmu pronesený titulní postavou, je jakýmsi logem celého příběhu. Příběhu o lidské statečnosti, která je pečlivě skryta za masku apoliticky smýšlejícího člověka. Autor literární předlohy, spisovatel Jan Drda, publikoval stejnojmennou pětistránkovou povídku již na podzim roku 1945. Vycházel z reálné události, která se přihodila v červnu 1942 na gymnáziu v Příbrami. Po přečtení povídky byl režisér Jiří Krejčík rozhodnut dát jí filmovou podobu. Realizací se začal zabývat již na konci čtyřicátých let, Drda však konečnou scénáristickou verzi dokončil až o deset let později a rozšířil ji pro potřeby celovečerního filmu. Příběh nás zavádí do maloměsta v době druhé světové války. Je po atentátu na Heydricha, platí stanné právo a nacisté se mstí za každou malichernost. A právě jedna taková malichernost stojí život tři studenty. Ústředním hrdinou se stává starý profesor zdejšího gymnázia Málek, člověk žijící mimo realitu, uzavřený ve světě antických filozofů. On je tím hrdinou, který se rozhodne intervenovat za uvězněné studenty a zachránit jejich mladé životy. I přes marnou snahu zabránit hrůznému činu projeví svůj občanský postoj v samotném závěru, kdy před celou třídou odsoudí právě probíhající perzekuce nevinných lidí. Smolíkův oscarovaný výkon zcela jistě tvoří jeden z nejvýznamnějších mezníků v historii českého filmového herectví a pro herce samotného představuje dosavadní vrchol uměleckého působení před filmovou kamerou. V rámci precizního Krejčíkova vedení se tu dokázala s obdivuhodnou autenticitou prosadit také generace mladých a začínajících adeptů hereckého řemesla v čele s mladinkou Janou Brejchovou, Petrem Kostkou, Janem Šmídem, Alexanderem Postlerem i Jiřím Kodetem. Zvláštní postavení pak ve filmu zastává osoba velitele místního gestapa (Hannjo Hasse). Ten zde není vykreslen jako primitivní sadistická bestie, ale jako vzdělaný kultivovaný člověk, milující otec a odchovanec skautského hnutí. Jeho poměrně dobrá čeština naznačuje i možnost českých předků. Tento – alespoň vnějškově – bezchybný profil naruší jediné gesto, s nímž odsoudí nevinné studenty na smrt. Krejčíkovi se touto stylizací podařilo vytvořit daleko věrohodnější portrét alibistického vraha, který posílá své oběti na smrt od psacího stolu. Závěrečná scéna popravy patrně náleží k nejsugestivnějším pasážím hraného filmu v celé jeho historii a ve své syrové upřímnosti funguje i cosi jako memento dalším generacím (dramatické okamžiky přelomových let 1968 i 1989). Absurdní vražda mladých studentů, tragická událost, která byla ve skutečnosti součástí mnohem děsivějšího pekla. Snad proto Krejčíkův film zanechává v divákovi i po více než padesáti letech neopakovatelný zážitek. Děsivý a okouzlený zároveň. (02.11.2008)