Barry Lyndon

2/3 filmu jsou docela ok, ale ten závěr je strašně dlouhý roztahaný a nudný. Proč bylo v závěru požito tak moc neúměrně dlouhých záběrů, navíc nicneříkajících, nevím. 70% víc ani omylem. (25.02.2011)

Na mě příliš epické. Ale určitě by to byl skvělý seriál. (04.10.2013)

S prehľadom natočené. Životopisná dráma pútavo zachytáva vzostupy a pády sebavedomého Íra Redmonda Barryho. Vykresleným 18. storočím dbá Kubrick na jemu vlastnú pedantnosť, aká korešponduje so samotnou dobou, v ktorej vládli pravidlá, šarm a noblesa. Film i napriek prístupnému spracovaniu vyznie pomerne nekonvenčne, čo iba podkresľuje odľahčený komentár s pomaly plynúcim dejom, aký môže vyznieť zdĺhavo, teda pokiaľ ste sa doposiaľ nestretli s režisérovou tvorbou. Pre tých, čo sa nezľaknú trojhodinovej stopáže, budú svedkami majstrovského zákusku, ktorého ocenenia za kameru, výpravu, kostýmy, hudbu nikdy nepadli na úrodnejšiu pôdu. (01.06.2014)

Kubrick překvapuje každým svým filmem. Neopakuje se. Tento jeho film se skoro nedá nazvat historickou freskou, protože to není historický film, tak jak jej máme zažitý. Tříhodinové procházení peripetiemi a dramatickými zvraty v životě Barryho Lyndona je dosti netradiční. Staví na kontrastech a protikladech. Dlouhé krásné záběry, které by se daly bez potíží zarámovat a vlekoucí se poklidné partie střídají dramatické momenty. Tradičně výtečná kamera, ojedinělá atmosféra uměle nenasvícených scén, bezkonkurenční kostýmy a přes tuto veškerou historickou věrnost a preciznost provedení působí film současně. Měl jsem problém zvyknout si na zvláštní rytmus a časování scén (je to skoro spíše takový souhrn historek a příhod jednoho života, určité řezy životem), ale má to něco do sebe a výsledný dojem je jedinečný. (20.10.2006)

jeden z najlepších historických filmov aký som videl a pre mňa doslova monumentálne kubrickovo dielo (22.08.2007)

Bude zřejmě patřit mezi tu skupinu, které se Kubrick příliš nezavděčil druhou polovinou tohoto svého filmu. Polovinou, ve které se z úsměvného příběhu lehtajícího pírkem absurdity, které mám velmi rád, stává průměrný, nezáživný viktoriánský román, který nezachrání ani velmi zajímavé postavy typu reverenda Runta nebo melancholika Lorda Bullingdona. Co do pokochání se je ale Barry úchvatný, to ano. Mé srdce doslova plesalo nad mnoha obrazy. Jenže to bohužel není věc, která mi u tříhodinové ságy připadá podstatná. (28.01.2008)

Dejiny našťastie nepíšu hrdinovia ako Rambo a jemu podobní, ale obyčajný ľudia z mäsa a kostí, s kopou nerestí. (27.12.2008)

Velice... neobyčejný film... Hlavní hrdina snímku je spíše záporná než kladná postava, respektive je to taková houpačka... Kolem půle filmu se sympaťák Redmond mění v hýřivého ignoranta Lyndona atd. Z filmu bylo cítit, jak má Kubrick rád absolutní zborcení člověka. Jak nehledá světlou stránku lidské duše, ale téměř vždy tu temnou a prohnilou.. Jsem z tohoto "angllického Forresta Gumpa" plný dojmů a emocí - jedna a nejsilnější z nich je nesporně smutek. (06.11.2009)

Další z kubrickových masterpieců. Pohled na anglický dvůr a mentalitu je v jeho podání dokonalý. Asi nejlepší historický film. Jen nechápu, proč člověk všeobecně ne jenom Barry Lyndon, který žije v luxusu a má moře peněz chce vždy více a více, a pak ztratí vše a následuje pád. Proč člověku někdy prostě nestačí to co má? (06.04.2010)

pro mě nejlepší Kubrickův film, o chlup před Odyseou a Osvícení...masterpiece! (21.01.2011)

Naprostá nádhera. Tak krásně pomalé tempo má málokterý film - a zároveň tak vyšperkované a napínavé scény... Sice to jsou tři hodiny, ale tři hodiny plné k prasknutí. Dost možná nejlepší Kubrickův film - a to je co říct... (26.07.2011)

Barry Lyndon má být hajzlík, ne modrooký chudáček, ze kterého hajzlíka udělá až život. Pokud bych neznal knihu a nevěděl jakou skvělou porci ironie nabízí, patrně bych hodnotil výše. Ačkoli nechci srovnávat film a knihu, chci, aby film udržel alespoň základní myšlenku předlohy. To se Kubrickovi absolutně nepodařilo. Chybí tu ironie, chybí tu nadhled...to se nedožene přehnaným napudrováním herců a hysterickými staříky. Změnu vyprávění z ich-formy do er-formy nechápu. vytrácí se tak chvástavý charakter Barryho Lyndona a z filmu se tak stává vyprávění, které, ačkoli (byť trvá tři hodiny) mě drželo u obrazovky prakticky bez přestávek, působí jako nemastná neslaná pohádka o tom, jak ke štěstí Barry přišel a jak se z něj stal nakonec bručoun. To ovšem vůbec není smysl toho příběhu! To, že Kubrick absolutně překopal konec, by mi nevadilo, vadí mi, že nerespektoval skvělý Thackerayův humor a přemýšlím, proč se vlastně do takového projektu pouštěl, když nechtěl dodržet to, co je na Thackerayovi nejlepší...kousavý sarkasmus. Jarmark marnosti je sice popovější záležitost, ale odpovídá Thackerayově humoru mnohem lépe. (14.11.2014)

I přes svoji délku a hlavně "navoněné" historické období (které zrovna nepatři k mým nejoblíbenějším), mě život Redmonda a později Barryho opravdu zaujal. Určitě na tom má zásadní podíl práce Stanleyho Kubricka, který dal Barrymu svůj jedinečný styl. Vidět je to především na neskutečných záběrech kamery, které jsou prostě obsáhlé, vejde se tam všechno. Atmosféru dokonalým interiérům dodává i přirozené světlo, či světlo ze svíček. A k filmu se hodí i hudba, i když je možná ústřední motiv opakován až příliš. První část, tedy ta před přestávkou se mi líbila o něco více. Asi jsem radši, když se hlavnímu, ale ne zrovna kladnému hrdinovi daří. V této části jsou mimo jiné pěkně natočené bitevní scény. U druhé části, tedy jeho pádu, jsem se už občas podíval na hodiny, ale i zde najdeme silné momenty, nejvíce pak závěrečný souboj, kdy se napětí dalo krájet. Celkově tedy Barryho Lyndona nepovažuji za vrcholné Kubrickovo dílo, ale za jeden z nejzásadnějších historických filmů jistě ano. 75% (19.12.2015)

9/10 (04.12.2017)

Když jsem viděl Barryho Lyndona prvně v sedmnácti, tak jsem byl více omezený, v čehož důsledku jsem se u filmu nudil. Dnes ve svych pětadvaceti ho furt považuji za nadhodnocený a nefunguje na mě ani zdaleka tak, jak by mohl, ale dokážu již ocenit některé jeho kvality natolik, abych vůči němu nechoval zášť. Zajímavé je, že historické filmy většinou vypráví o velkých osobnostech, ale Barry je podvratný v tom, že je poměrně obyčejný - je to muž mnoha chyb, ale i jistých kvalit. Snad právě o tom by film měl být převážně - o malém muži, který se občas dotkne velikosti, ale většinou se jen snaží vyhrabat do lepší společnosti a během toho prožívá různé situace a poznává různé lidi té doby... Předloha tohle možná naplňovala lépe, ale Kubrick byl příliš technicky zaměřenej, tudíž se nezaměřoval toliko na postavy a interakce mezi nimi, ale spíše na kompozice, záběrování, světlo a tak. Já si toto jeho zaměření užívat dokážu, protože krom filmu, literatury a videoher mám rád také malbu, tudíž podléhám právě těm záběrům na celek, které připomínají obrazy z té éry. Jenže po prvních 40 minutách, které mě docela vtáhly, jsem z toho zase vypadl a začal si všímat jisté prkenosti, utahanosti, vyumělkovanosti a strohosti. Příklad: Než Barryho dezerci odhalí pruský kapitán, tak scéna nemá žádné napětí ani živoucnost. Přitom bychom už během jejich hovoru mohli odhalit něco z Barryho úskočnosti i kapitánovo temperamentu a dynamika mezi nimi by se nadále mohla prokreslovat během služby v pruské armádě, kterou Barry musel přijmout, aby se vyhl vězení. Když během bitvy na zmíněného kapitána padne trám, tak bychom mohli pochybovat nad tím, jestli ho rozmýšlející se Barry zachrání, protože si na něj jako na dezertéra a lháře zasedl. Když tak učiní, mohlo by nás to překvapit, ale ukázalo by se, že Barry z té nucené služby chtěl aspoň něco vytřískat a tohle byla příležitost, jak si udělat očko a dostat se výše. Místo toho se nám ale rychle odehraje (rychle v tom smyslu, že se nedostaneme toliko pod povrch, ale pomalu v tom smyslu, jak utahaně a neživoucně jsou odříkávány dialogy) Barryho odhalení, pak vypravěč vysvětlí, že služba v Pruské armádě byla horší než v Anglické a pak už Barry zachraňuje kapitána. Následnně je odměněn a následně je poslan na misi s příslibem postpu do vyšší společnosti. To vše se odehraje asi v 10 minutách a já v tom naprosto postrádal jakékoliv vnitřní napětí. Doufám, že se mi podařilo vysvětlit, co mi k dobrému zážitku chybělo. Snad chtěl Kubrick dostat do filmu příliš rozkročený děj s mnoha postavami a odbočkami (prostě román), a tak nedokázal dát mnoha scénám, postavám a jejich vztahům toliko prostoru, který by byl žádoucí. Osobně bych si Barryho putování po armádách a evropských dvorech užil, kdyby mě zaujal on i postavy, s nimiž se setkává a mluví. (05.04.2024)

Výrazně nadprůměrný britský film, který zaujme hlavně nádhernými kostými a zpočátku i hezky nasnímanými bitvami. Výkon Ryana O Neala je taky dost solidní. Bohužel v druhé půlce filmu dochází dech a přiznám se, že jsem se začínal trochu nudit. Možná je to i tím, že přes všechnu snahu mi přišel hlavní hrdina silně nesympatický a nevytvořil jsem si k němu kladný vztah, což u tříhodinového filmu docela vadí. Abych nezapomněl, solidní byl dost vypravěč, který nerušil a přitom sdělil vše, co bylo potřeba a taky hudba, která byla vskutku historická. (17.03.2008)

V nejhorším dáte pauzu na cigaretu, ale myslím, že tady výjimečně půjdou ty tři hodiny vydržet i bez ní. Je to esteticky znamenité dílo s obrovskou duchovní silou, krásně se to sleduje, ať už ta krajina s všelijakými středověkými hrady, kartouzy a tvrzemi anebo závěrečný souboj, jenž brilantně rozdmýchává charaktery obou zúčastněných. Zaujala mě i jakási cesta Redmonda Barryho z Barryville, od nešťastně zamilovaného mladíka, k jeho nedobrovolnému odloučení od domova v armádě až po to, jak pomaličku otevřel náruč oportunismu, usnul na laurusech a zlenivěl jaksi pečovat o svou někdejší ušlechtilost . (20.07.2017)

Dům stojí, obraz visí, šaty čisté, na stole čaj, káva, zákusek. „Jak to?“ se tady nikdo nezeptá. Prostě to „je“, protože v této přísně vybírané společnosti chybí lidé INTELEKTOVĚ zdatní rozluštit takovou komunisticky podvratnou hádanku. Protože jsem za dosavadní život toho přečetl sotva tolik, kolik by aristofanaticky piplaná puberťačka zvládla za kvartál, mrzí mě se všemi plochými existencemi vymrhané roky, které už nikdy nedoženu. I tomu navzdory vím, že Fielding a Thackeray byli nejlepší angličtí satirici, a nedivím se, proč oba autoři byli oblíbeni v době centrálního řízení ekonomiky a proč tak zapadli po revoluci. Jsou to ideologičtí kazišuci, kteří vylíčili chorobně zlodějské uspořádání ve vší jeho dekadentní parádě a mizérii na všech úrovních, s níž i ta nejžádanější privilegia nakonec odporně zhořknou. Místo komunistického forsírování těchto dvou tu máme 30tiletou odrhovačku s instantním také-argumentem „závidíš“. Oblíbenou hlavně v kruzích, které nic záviděníhodného nevyprodukovaly, ale tím jistěji vznášejí své nároky. A to - dávno po středověku jaké překvapení! - s podporou křesťanských organizací, jimž se produkce hodnot 2 milénia nějak vyhýbá, zatímco kazatelská živnost pořád prosperuje. A desátky vystřídaly daně. Ze světové spásy se stal zájem veřejnosti. / Život z nás dělá otroky zlozvyků, předsudků a pohodlí. Z krásných žen dělá ctihodné dámy, z mladých okouzlujících mužů nudné fotry. Nedělají si to sami, stávají se tím podle všeobecného pravidla rozkladu, protože sličná stařena je protimluv a muž nepodléhající vyčerpání, který by se neomrzel a neuchyloval ke stereotypům, a který by především nezačal NUDIT SÁM SEBE, patří do narcistního slovníku příliš zdvořilého sebeprožívání právě tak. Našim životům přisuzovaná hodnota vezme za své v momentě, kdy si uvědomíme, že pomyslný soud přírody nám určuje nechat se strávit přípravami pro život nový. Otázka malého Bryana na význam slova „strenuous“ má evidentně funkci vnitřního odkazu, pointy, která propojuje nesmyslnou honbu za nádherou a poctami. Kromě toho, Barry nevypadl z klína dobré matce. Člověk se musí správně narodit, aby vyrůstal v prostředí, které ho naučí, jak balancovat radost z privilegií s jejich dobýváním. Barry byl jen slepě posedlý únikem, přemáháním, kdovíčím. Tato společnost zná v zásadě jen dvě polohy: naparování se a mindrák. (31.07.2021)

| Warner Bros. | Ja neviem. Nádherné obrazy vedel Kubrick maľovať vždy, ale čo sa pútavosti týka, nevedel som sa naladiť. Určite zaujímavé postavy, ktoré scenár vedie tam a tam - užíval som si ich, ale samotná hlavná postava Lyndona - nie že to bol degeš, ale tak trocha bol. Proste nešťastný príbeh chlapa z 18. storočia, ktorý ma nie že nebavil, ale vôbec som necítil to, čo som cítiť chcel. Vízia s očakávaniami nebola stretnutá. Zvláštny film, tak ako táto recenzia. Viac TU. | Hodnotenie: 6/10 | (20.07.2022)

Tento snímek je pravda poněkud dlouhý, ale přesto jsem se zájmem sledoval Barryho osudy celé ty tři hodinky. Kubrick natočil rozhodně zajímavý historický film o životní cestě jednoho irského chlapce do vyšších společenských kruhů. Mile mě překvapilo, že si Kubrick neodpustil několik nečekaných výjevů (rozhovor dvou homosexuálů, zvracení při souboji...), které v té době jistě musely spoustu lidí popudit :-). Nejsem zrovna příznivce vážné hudby, ale hudba v tomto filmu se dokonale doplňovala s dějem a můj dobrý dojem z filmu jen umocnila. (01.10.2002)