Freistatt

Jestli je to opravdu podle skutečných událostí, tak je děsivé, co se v Německu - tak slavně poválečně demokratickém - mohlo léta odehrávat, ale současně úctyhodné, že si to Němci o sobě dokáží natočit. Trošku to připomíná Frajera Luka, jen s mnohem těžší tonáží a depresivním vyústěním - neboť je podle skutečnosti. (19.05.2017)

Po nejakej dobe opäť veľmi dobrý film. Nahliadol som do komentárov, takže som vedel do čoho idem a mohol som oceniť majstrovstvo tvorcov. Pred očami mi ubiehali jednotlivé epizódy a v hlave sa mi spájali s Frajerom Lukeom, s Našim vodcom, so Zlom a ďalšími filmami. Herecké výkony boli úžasné, viaceré scény mi ostanú veľmi dlho v hlave a utvrdil som sa v tom,. že Nemci ako národ majú fenomenálnu schopnosť organizovať sa do funkčných štruktúr, v ktorých nie je miesto pre indivíduum, ani pre zložitejšie citové prejavy. (09.09.2016)

Podobný syžet, ako vo švédskom Ondskan, t. j. nevlastný otec, ustráchaná matka, vzpurný syn = prevýchova vo výchovnom dome vo Freistatte ? Mám to tu znovu len s tým rozdielom, že tentokrát je kladený väčší dôraz na celkovú prácu réžie Marca Brummunda, ktorá je oproti Håfströmovej o niečo na vyššej, perspektívnejšej úrovni, aj s lepšou energickosťou na vytvorenie prostredia a presne danej, stanovenej doby, ktorú som si predtým mohol iba domyslieť... Síce Louis Hofmann nie je taký extrémny, ako Andreas Wilson, ktorého Eric Ponti bol v úplne inej pozícii, ako nenápadnejší Wolfgang, ale aj tak boli obidvaja na nezávideniahodnom mieste, kde si na podriadených nadriadení poriadne mastia egá ! Prvý mal dokončiť školu a nebiť sa, druhý sa má vrátiť domov najneskôr do Vianoc, no všetko bude inak. Tínedžer musí byť naivný, že si to myslí, keď ďalej mi trochu vŕta hlavou, aký to mal vlastne vzťah so svojou matkou ? V jeho predstavách to zaváňalo incestom ? Možno sa teraz mýlim, ale mal som z toho taký pocit, akoby tam medzi nimi nebolo niečo v poriadku... Skúsim niečo k línii udalostí : Tam sa neučilo, tam sa maximálne tak učilo, ako sa stať výborným „muklom” , čiže denno-denne manuálne pracovať na ťažbe rašeliny až pomaly do vyčerpania, a keď by mal náhodou niekto z chovancov s tým nejaký problém, tak jednoducho dostane od vychovávateľa Wildea s lopatou šupu po kotrbe. Kolega Krapp je zase perverzák, neviniatko z neho určite nie je, aj keď si k chovancom toľko nedovolí ! Wolfie má zo začiatku nedorozumenia i so svojimi vrstovníkmi, ale zblíži sa s Antonom. Je to celé poprešpikované, ale k tomu prehľadné ! _ Keď som si pozrel kolónku KAMERA, tak tam svieti - Judith Kaufmann, áno, jedná sa o vychýrenú, nemeckú kameramanku, ktorá ma svojim filtrovaním veľmi upútala, taká surová, až sugestívna robota, čo náramne sprostredkuje atmosféru, z ktorej sa dá potom čerpať ! ÚTOČISKO má čo ponúknuť, hodnotenie ašpiruje kľudne i k 80 % a viac, len mne film, ako celok, až tak nesadol, ako som si sprvoti predstavoval, že by sadnúť mohol. Skôr by som to prirovnal ku špičkovej televíznej projekcii, ako k čisto kino-projekcii, ale na veľkom plátne by to isto urobilo svoje grády... (04.01.2020)

Dohnal jsem si tuhle né úplně známou,ale velmi chválenou pecku z Německa z církevního ústavu!Film připomene svým pojetím známé severské filmy z nápravného zařízení jak třeba Ten Den Příjde a kvalitami rozhodně není daleko od severských příbuzných.Mladý 14 letý rebel, který má problémy ve škole a bouří se proti svému nevlastnímu otci je vyslán do církevního ústavu pro těžko zvládatelné mladistvé, aby se "napravil" jenže čekají ho hodně těžké chvíle. Šikana ze strany chovanců i dozorců je zde na denním pořádku. Další děsivé místo Freistatt uprostřed ničeho, všude kolem dokola jsou jen bažiny a rašeliniště a ředitel s dozorci jsou jak už je to zvykem pěkné svině bez soucitu. Napínavé, autenticky nepříjemné a slušně drsné. V závěru poměrně i šokující. Jo kdo o tom doteď jako já neslyšel, tak zbystřit !80% (09.04.2024)

Pubertální německý Frajer Wolfgang s obdobou Hanekeovy (psycho)analýzy z Bílé stuhy. Příspěvek k pochopení německé nacistické minulosti... Freistatt je coby celovečerní debut režiséra Marca Brummunda až překvapivě vyzrálý film, jehož hlavní devizou je (vedle mimořádně silného námětu) opravdu excelentní práce s dětskými/teenagerskými herci a celá mizanscéna, autentické prostředí diakonie Freistatt uprostřed rašelinišť je mrazivé i dechberoucí... Jako minus ovšem subjektivně považuji eufemistický rastr, které je typický pro většinu západní artové tvorby - celá ta hrůza je zjemňována lyrickými pasážemi a explicitní násilí je upozaděno, myslím, že realita byla ještě mnohokráte hrůznější, než jak je prezentována na filmovém plátně... Přesto jeden z nejsilnějších a nejobjevnějších snímků poslední doby...pocítit beznaděj... PS: Freistatt vytváří zajímavou paralelu k tematicky podobně zasazenému románu Kloktat dehet (respektive jeho první části) od Jáchyma Topola, jen na druhé straně Železné opony... (11.07.2017)