Smrtihlav

Dálně východoevropský prdelákov, kde hlava na hlavě dřepí vychlastaní Slované ve svátečních adidaskách a diskutují, kdo dá za hospodského patnáctiletou Madlu stováka tentokrát, v civilizovaném člověku samozřejmě žádné vlastenectví vzbuzovat nemůže, a proto když už se naskytne nějaký potrefenec, který je ochoten za tuhle díru teoreticky i položit život, je třeba kultivovanému Zápaďanovi toto jeho pomatení mysli vysvětlit touhou co možná nejdřív svobodně emigrovat, a coby očividný patriot si tak nárokovat svou pravou totožnost, tj. Američana. Pokud se člověk zrovna nechce těch několik málo vteřin chlámat tomuhle roztomilému a tolik typickému infantilnímu narcismu, může si tu všeubíjející a dramaturgicky nesoustředěnou nudu krátit tak leda vzdycháním po nesrovnatelně střelenější, a tím pádem zábavnější Lídě Baarové. A ne, dávno obehraný střih na divoce přirážející náckovské půlky to z hlediska komičnosti fakt nevytrhne. (20.06.2017)

Pozerám historický film a neverím vlastným očiam, predstavujú najväčšie zviera z 2. svetovej vojny, ako vzorného vojaka, manžela.... a v skutočnosti ide o prasprostého vraha. Veď aj vojak môže ostať človekom, to ale on nebol. A tak sa cez historický silné scény, ako je stret SA a SS (29.-30.6.1934 Noc dlhých nožov), konferencia vo Wannsee (20.1.1942) pomaly dostávame k výsadku a na scéne sa objavujú Kubiš s Gabčíkom. Nemôžem si pomôcť aj tu sa musím vyjadriť, že išlo o veľmi zle pripravenú akciu československého odboja vo Veľkej Británii aj samotný útok zo strany vysadenej skupiny zaváňal čistým amatérstvom.Netvrdím, že im nechýbala odvaha a mladícke zapálenie pre vec, ale nik si nedomyslel následky, ktoré táto akcia v Protektoráte Čiech a Moravy prinesie (15 tisíc popravených vrátane vypálených obcí Lidice a Ležáky). Ostatní príslušníci odboja sa vo filme objavujú len sporadický. Prečo odmietam takéto filmy (rovnaký názor mám aj na film Anthropoid, 2016), predovšetkým kvôli historickým a technickým nezmyslom, ktoré sú v nich prezentované. Ideme od začiatku, priateľstvo Gabčíka a Kubiša, ktorí sa stretnú na korbe auta idúceho do Krakova (nezmysel), Kubiš nezomrel v krypte ale spoločne s Opálkom a Bublíkom bránil chór kostola a zomrel v sanitke. V krypte bojovali okrem Gabčíka ešte Švarc, Hrubý a Valčík, všetci štyria ukončili svoje životy vlastnou rukou (vo filme su v krypte iba Gabčík s Kubišom). Takže v akcii bolo 7 výsadkárov a nie 6, ako je prezentované vo filme. Po prestrelke v kostole vo filme množstvo mŕtvych Nemcov v skutočnosti bolo nasadených na akciu v kostole Cyrila a Metodeja okolo 800 príslušníkov SS a Gestapa a celkovo boli ľahko zranení 4 Nemci. Morávek sa zastrelí na balkóne (v skutočnosti padne v prestrelke s gestapom na električkovej zastávke Prašný most). Heydrichov prvý syn pochoduje s rodičmi pri prevzatí moci Hitlerom (syn sa narodil 17.6.1933 a Hitler sa 31.1.1933 stáva ríšskym kancelárom).Heydrich v žiadnom prípade nestrieľal na atentátnikov, nemal v pištoli zásobník. Vodič Klein prenasledoval Gabčíka a ten ho dvoma ranami zastrelil. Mašina vo filme osobne zabije Heydrich v skutočnosti bol popravený v Kobyliskej strelnici v Prahe. Takže aj film Smrtihlav upadá do zabudnutia tak ako aj ostatné väčšinou historický nezmyselné filmy, ktoré sa venujú atentátu na Heydricha. Prvý krát a totálny nezmysel v americkom filme Kat musí zomrieť (Hangmen Also Die!) z roku 1943, prvý československý Atentát, 1964 (výborný film historický takmer presný), opäť americký nezmysel Operácia Daybreak, 1975 a podobne aj Anthropoid z roku 2015. Objavuje sa aj vo filme Sokolovo, 1974; Lidice, 2011; Vyšší princíp, 1960; Protektor, 2009; Operácia Silver A, 2007; České storočie 3. diel Guľka pre Heydricha, 2013; Hitlerovi bodygardi v jeho 10. časti Hitlerove nebezpečné cesty vlakom, 2008; ale v týchto filmoch nejde o historické spresňovanie a nie je tam tak veľká dávka fantazírovania ako v tomto filme. (19.10.2017)

Možná, kdyby snímek nenásledoval rok po filmu "Antropoid", tak by to bylo trochu lepší, ale nic by se nezměnilo na skutečnosti, že je to celé takové mechanické, bez emocí, prostě jen zachycení jedné historické události a nějakých těch krutostí. To mi přijde jako málo. Navíc z hlediska češtiny je to ještě horší. (27.11.2017)

Mám toho plný zuby. Každejch čtrnáct dnů je v kinech válečnej film a třikrát do půl roku se opakuje ten samej příběh. Pokaždý je to napůl stejně, napůl jinak, tady je navíc jedna půlka o tomhle a druhá zase o támhletom. Dohromady je to zábavný jako průjem na lyžích a já se vážně nemůžu dočkat, až na podzim půjdu do kina na film o atentátu na Heydricha z pohledu zaseklýho kulometu. Kde nic není ani Smrtihlav nebere. (12.06.2017)

Anthropoid i Atentát se v lecčem zcela vědomě odchylují od faktů a je třeba respektovat tvůrčí licenci a ptát se nikoliv potom, proč má padák jinou barvu, ale jakou funkci tato změna ve filmu má. Pokud tedy nemluvíme o jednom z prvních zpracování atentátu, kterým byl Hitler’s Madman (1943), v němž útok probíhá v lese a Heydricha zastaví žena na kole :). Tady je jasné, že tehdy nebyl dostatek informací. Smrtihlav se svou strukturou narace zásadně odchyluje od tradičního vyprávění, což může na některé působit poněkud neumětelsky. Opak je však pravdou, neboť snímek vykazuje promyšlené postupy uměleckého filmu, kdy si například musíme kvůli výpustkám domýšlet děj. Snímání pak vykazuje zřetelné impresionistické rysy, protože sledujeme spíše pocity a nálady než jen řetězec událostí, v němž jedna scéna zřetelně navazuje na další a osudům zásadních postav se dostává rozuzlení. Mnoho figur z odboje se ve filmu jen jakoby míhá nebo jejich osud sledujeme v závěrečné krátké montáži beze slov, kterou doprovází vážná hudba. Většině scén vévodí klavírní, houslové či varhanní skladby, které téměř vždy vhodně dokreslují atmosféru dané scény, aniž by zneužívaly tklivých melodií pro otravný patos. Heydrich ani na smrtelné posteli nepřichází se zásadním prozřením, jeho ženě se nedostane uspokojujícího ujištění. Scéna končí horečnatým pohledem na rozmazávající se obličej Himmlera a jeho děsivý knír./// Ani Jimenez se vedle režisérů Sequense a Ellise v závěru nevyhýbá touze po větší akci, když parašutistům dává do ruky automatické zbraně a šíří tak mezi diváky letitý mýtus dál. Vhodnou změnou příběhu však byl důraz na vznik přátelství Gabčíka a Kubiše, které tak rámuje film skrze neověřitelnou historku o jejich setkání. Tato volba pak má zcela logicky za následek, že oba muži končí svůj život bok po boku v kryptě, ač realita byla odlišná. A na závěr jeden historický fun fact. Heydrich, respektive jeho řidič, by za předjíždění zleva (tramvaje č. 14 dostal) nejmíň 7 bodů. Poučení? Předjíždět se setsakra nevyplácí… 70 %. [Kino] (24.06.2017)