Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jenni
    *****

    Motto: "Svoboda není něčím, co člověk drží ve svých rukou jako klobouk či sladkost. Za svobodu se musí bojovat." Navzdory zdejšímu hodnocení jsou Katové jedním z vrcholů Langovy americké tvorby (pravzorem jeho noirů), brechtovskou alegorií modernity a skutečným audio-vizuálním zážitkem (oscarové nominace za nejlepší hudbu od Hannse Eislera a nejlepší zvuk), což vše umocňuje fakt, že byli vymyšleni a natočeni v roce atentátu na Heydricha (newyorská premiéra podle všeho 23. března 1943). Pokud se jim vyčítá, že jsou "překvapivě konvenční", patrně to znamená, že jsou propracovaní daleko lstivěji. Stylizovaná Howeho kamera (z níž byl Lang nadšen a díky níž film nezestárl), nabízející několik "sladkostí" - MUDr. František Svoboda ukrývající se ve dveřích před SS, vstup Máši Novotné do sklepení Pečkárny či zavrždění Grubera (když už "nedrží klobouk ve svých rukou"), je na první pohled nepřehlédnutelná (pro dobro i zlo věci), ale zaposlouchej se na chvíli do všeobjímajícího zvuku. Ve fascinaci akustickou stránkou se Katové podobají Vrahovi mezi námi, všimni si tentokrát kolik informací (většinou ze strany mocných a chvástavých okupantů, jako v případě Lidic ve filmu záměrně nezmíněných) a dezinformací (většinou ze strany odboje, který skutečné okolnosti atentátu tajil i před autory filmu) se k hrdinům záměrně dostává pomocí rádia, rozhlasu, tlampačů, odposlouchávacího zařízení, slídění za dveřmi a za stěnou. Jedním velkým uchem je ostatně klíčová postava filmu - "mimořádný vlastenec", informátor gestapa a pivovarník v jedné osobě - Emil Czaka. Uši hrdinům často pomáhají (dr. Svoboda pečlivě naslouchá krokům SS, později zaslechne "dokumenty" a zajde do kina, slyší o zákazu vycházení, což mu opět umožní reagovat), zároveň Katové ukazují, že k orientaci ve světě sluch samotný nestačí a je třeba získané informace zvažovat (odboj totiž používá "soft power" ve formě lstí, lží, převleků, zaranžovaného divadla, rozhlasových her a intrik, Máša doslova řekne: "Jste srab, ne lepší než Heydrich, ani gestapo by nejednalo tak nelidsky jako vy!", ale i odboj samotný vede podobně jako ve Vrahovi alternativní sofistikované "vyšetřování"). S pochopením "zakódovaných" a "utajovaných" informací, určených jenom vyvoleným, je však spojeno smrtelné riziko. Zatímco v prologu filmu okřikne Heydrich českou honoraci z používání mateřštiny, právě znalost "jazyka okupantů" prozradí Czaku, který se ve své roli antifašisty zasměje německému vtipu (Goebbels přijde k Hitlerovi: "Adolfe, máme dostatek jídla už jen na pět let." Führer se zeptá: "Na pět let?" Goebbels to potvrdí a Führer odvětí: "Musím to říct Göringovi." Goebbels vykřikne: "Hermanovi ne, proboha, Hermanovi to neříkej. Jídlo pro nás dva, tebe a mě."). Pochopil ale Czaka skutečně Brechtův žert, v němž se opakují slova prof. Novotného "v takové situaci je lepší mlčet"? Blažená nevědomost by mu pomohla, stejně jako odbojové skupině, která se "odhalením" Czaky sama "odhalila", stejně jako musel po zjištění pravdy zemřít inspektor Gruber (pohřben v analogii sklepa gestapa). Nakonec ani langovská variace na "přenesení viny" a "obětního beránka" (jež je dalším vtipem pro Czaku a on se mu upřímně zasměje) nepomohla "zabití dvou much jednou ranou", když i v naší realitě mělo odpravení "kata" ambivalentní tvář. "Musí být jiný způsob než atentát. K čemu to povede? K většímu teroru, krveprolití. Jako masakr studentů na univerzitě." - "Ale Jane, těch 120 chlapců dalo svůj život, aby řeklo světu, že jsme pořád Češi, že vždycky budeme." Nezapomeň, jak film končí. Přestože jsou čeští zajatci mrtví, jejich píseň o "neviditelné svíci" zní dál (mimo obraz, odněkud zhloubi). This is really NOT THE END.(14.8.2015)

  • Exkvizitor
    ****

    Pozoruhodný film o atentátu na Heydricha, který však je místo očekávatelného válečného dramatu spíše napínavým a zvraty nasyceným thrillerem noir. Lang, toho času v americké emigraci, zde vypráví příběh o vítězství českého domácího (!) odboje v boji proti nacistické zvůli, který spočívá právě v likvidaci výše zmíněného "Kata". Snímek měl ve své době samozřejmě plnit kromě zábavní i propagandisticko-mobilizační funkci, takže se jeví jako logické, že je v něm ve skutečnosti značně kontroverzní a s diskutabilními výsledky realizovaná akce prezentována coby čistý triumf (o značných historických nepřesnostech vůbec nemluvě). Jako film sám o sobě však - s mnoha nádhernými záběry a dialogickými perličkami - jednoznačně obstojí.(21.2.2007)

  • liquido26
    ****

    To, že je snímek z 99 procent smyšlený a neodpovídá pravdě nemůžeme mít Langovi za zlé vzhledem k roku, kdy film vznikl. Nádech protiněmecké propagandy se zde také samozřejmě objevuje, ale především se jedná o perfektní thriller se skvěle vymyšleným příběhem a vynikajícími herci. No a to, že jsou v Praze anglický nápisy (No potatoes ...) a podobný věci? Koho to štve? Furt lepší než aby tam byly český nápisy bez háčků a bez čárek nebo aby se americký herci pokoušeli mluvit česky :-)) Zajímavý thriller, který se Langovi rozhodně povedl.(24.6.2010)

  • Cimr
    ***

    Skončil jsem tak nějak napůl cesty mezi líbilo a nelíbilo. Na jednu stranu film obsahuje několik pamětihodných scén (prozrazení Čecha, jeho skon před katedrálou, hra stínů), ale na druhou stranu jsem asi od spojení Lang-Brecht čekal víc. Na jedné straně oceňuji rychlost a zaujetí, s jakým se američtí filmaři vypořádali s látkou, co se jich vlastně de facto netýkala; na druhé straně se těžko přehlíží do očí bijící naivita poplatná tehdejší době (hrdí Češi mluvící anglicky, co drží pospolu a nic neprozradí). Zkrátka z dnešního pohledu je jistě dobré film vidět, ale spíš jako určitou kuriozitu, než jako přesvědčivý umělecký film.(31.7.2012)

  • Hwaelos
    **

    Langovo provinění není historické, jak by se bylo možno domnívat. Ve čtyřicátém třetím roce nebyly na západě známy okolnosti atentátu na Heydricha, proto by bylo pošetilé na tomto základě režiséra soudit. Jeho poklesek je ryze umělecký. Nesmysly na plátně jsou logického rázu a týkají se zejména (ne)realistického vykreslení postav, jejich činů a motivací, a zejména pak přepatetizovaného vyznění, umocněného hloupými šestákovými dialogy. Propaganda par excelence a pravděpodobně nejlepší "camp" letošní LFŠ (a to se letos promítala sekce blaxpoatation!).(30.7.2012)

  • - Jediný hollywoodsky úspech spisovateľa Bertolda Brechta. Peniaze, ktoré získal, mu umožnili napísať "The Visions of Simone Marchand", "Schwyk in the Second World War" a adaptáciu Websterovej "The Duchess of Malfi". (matriosa)

  • - Hanns Eisler získal Oscara za hudbu. (matriosa)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace