Složka 64

Druhý film v kine s odstupom 15 minút.Severanom okrem curlingu a pitia piva idú najmä detektívky, či už knižné alebo ich filmové spracovania. Zložka 64 je vynikajúcou detektívkou, v ktorom oddelenie Q rieši personálnu otázku, nakoľko Assad po piatich rokoch dosiahne preloženie na oddelenie majetkovej kriminality s čím má Carl problém sa vyrovnať napriek strojeného nezáujmu. Pred dvojicou detektívov stojí prípad, v ktorom pri búracích prácach v jednom z bytov v Kodani objavia mumifikované telá dvoch žien a jedného muža, ktorých spája minulosť strávená na ostrove v zariadení na prevýchovu ťažko zvládnuteľných dievčat a žien. Najlepším momentom filmu je to, ako sa Carl po vypití opiátu tvári - presne ako počas celej série. Na druhej strane, tak premyslený útok na politiku sociálnej demokracie ako v tomto filme sa hľadá naozaj veľmi ťažko. Treba si uvedomiť, že v závere (prirodzene malinkými písmenkami) je síce napísané, že násilných 11.000 sterilizácii dánskych žien bolo vykonaných v období keď Dánske kráľovstvo o polmesiaci takmer ešte nepočulo, avšak dej filmu je starostlivo namierený proti všetkým obyvateľom bielej farby pleti. To, kto momentálne ovláda filmový priemysel je jasné a kritika sociálneho programu v danom filme zabudla do filmu zapracovať nadrogované, zanedbané a podpriemerne inteligentné tlupy detí útočiace na bezmocných dôchodcov, ktorý celý život, na rozdiel od rodičov spomínaných detí, pracovali. Odmysliac si politické pozadie príbehu sa však na film pozeralo veľmi dobre s výnimkou scény, pri ktorej Assad s Carlom utekajú pred autom, ktoré sa chystá explodovať. Amaterizmus najhrubšieho zrna tak inak skvelý film poškodil. (22.01.2019)

Videl som tri časti tejto série a neobľúbil som si ani jednu. Sú to filmy na jedno pozretie a okrem toho sú silne manipulatívne. Pod rúškom nejakého krimi-mysteriózneho-thrilleru sa tvorcovia (a netuším aký podiel má autor predlohy a aký jej adaptéri) sa divákovi snažia natlačiť do hlavy nejaké rozprávky o veľkých sprisahaniach proti mierumilovným migrantom, ktoré dvaja nekonzistentní policajti trpezlivo rozplietajú. Pokiaľ bola v prvej časti dobre vystihnutá atmosféra, postupom času sa film menil na bežnú kriminálku, ktorej scenárista sa ponáhľal domov a tak to v závere zrýchlil hlava-nehlava. (08.11.2019)

Veľmi dobré krimi, ktoré tu posúva vpred aj komplikovaný a zaujímavý vzťah medzi hlavnými postavami. Preto aj keď sa nič nevyšetrovalo, stále sa tu niečo dialo. Samotný krimi príbeh bol zaujímavý, aj keď miestami sa mi zdal trocha nelogický. No hlavné je, že jednotlivé čriepky do seba pekne zapadali. A k atmosfére prispelo aj umné využívanie dvoch časových rovín. Veľká spokojnosť. Silný nadpriemer. 85/100 (13.03.2020)

... a já si říkal, že to místy působí jak jeden díl nějakého seriálu (jop, Složka 64 je pro mě první setkání se sérií, a to bez znalosti kontextu). ___ Stavba charakteru hlavních postav a jejich vztahů působí zejména zpočátku a závěrem filmu strojeně, těžkopádně, knižně, televizně. Děj se až příliš často posouvá dál příliš okoukanými postupy a to samé lze říct o způsobech budování napětí. Vše ale vlastně funguje - především napětí, ale i detektivní budování a rozplétání pripadu. A obsah samotný je v určitých ohledech příjemně svěží a civilně pestrý. Zejména mám ale radost, že je i v tomto snímku uvěřitelně přítomný pro dánský film typický důraz na sociální kontexty (byť v menším množství a někdy méně nevybíravě, než bych si přál). Sociální kontext, zřetelně poukazující na konkrétní a nejen pro Dánsko aktuální nerovnosti ve společnosti a dopady předsudků, nepůsobí samoúčelně a snímek potvrzuje severskou premisu, že může být i v poměrně nenáročném díle přítomný, že může být i takový snímek sociálně citlivý, nemačistický a progresivně kritický, aniž by utrpělo napětí, akce nebo syrovost. (21.01.2019)

Čtvrtý případ oddělení Q u mě stále nepřekonává Zavijáky, přestože ambicemi snímek míří hodně vysoko a bere si na paškál dánskou převýchovu dívek. Čili se Složka 64 prezentuje jako takové znovu otevření hodně bolestivé rány v dějinách Dánska. Nebudu zkoumat, zda-li a jak se události zakládají na faktech. Raději přejdu k filmu. Dvojice detektivů je už sehraná, přestože jí paradoxně hrozí rozdělení. Filmu trošku ubližuje méně výrazný záporák. Tady to chtělo prostě vyloženě úchylnou lidskou zrůdu místo někoho kdo si nechá jen uhryznout část ucha. Případ Složky 64 je určitě povedeným detektivním případem, jen mě osobně moc ničím nepřekvapil. Dějové zvraty jsou snadno odhadnutelné, stejně jako motivace všech zúčastněných. Přes malinko slabší dojem se budu příště opět těšit na brzkou shledanou. 70% (31.05.2019)