Rédl

Příběh o tom, jak se naoko rozpadaly staré estébácké struktury spojené s cizí mocností na pozadí soudních procesů zavánějících nezájmem zkostnatělé justice a absencí právních, natož morálních opor, byl ve svobodné zemi natočen až po čtvrtstoletí: Úspěšným režisérem a dalšími autory kteří informace a zkušenosti o době jistě sbírali už v době dění, nicméně asi neměli příležitost, souhlas, odvahu, peníze... toto dřív natočit. Uvést toto dílo o deset až patnáct let dříve, patrně by i lépe splnilo svůj účel a nebylo jen smutnou historickou výpovědí. Pokud má Hřebejk vetknuto v osudu, že některé reálie může v toto zemi přinést až s odstupem jedné generace, budiž mu alespoň útěchou, že tentokrát dokázal, že "hovno hoří": Neuvádím spolier: Jak je nutno nakoukat v závěrečném díle... :) Zvyšuji na pět a odpouštím trochu zmatečné a nadbytečné šťourání ve "čtyřech letech" života a bavím se představou, co by asi říkal Freud na reakce při obsazení pohledného Sokola v roli politruka a homosexuála, což jsou okolnosti, které musí mužského diváka apriori deptat: Hlavní představitel hrát umí, navíc je v seriálu jedinečně zachycen boom gay klubů a kampaní na ochranu proti AIDS, které prostě jednu generaci nejen děsilo k smrti. Vzhledem k počtu obětí této nemoci a atmosféry doby odpouštím i tuto, pro někoho nadbytečnou dějovou linku. (04.12.2018)