Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Petrohrad roku 1758. Jeden den velkokněžny Kateřiny Alexejevny (Z. Bydžovská), dřívější Sofie ze Zerbstu a Anhaltu, pozdější carevny Kateřiny Veliké. V téhle chvíli je ovšem Kateřina jen manželkou Petra III. (J. Hanzlík), následníka trůnu. Vládnoucí carevna Alžběta je však už stará a nemocná, a tak jsou nejvyšší carští hodnostáři v plné "diplomatické" aktivitě. Kolem osmadvacetileté Kateřiny víří služebníci, gardisté, kancléř, manžel, milenec. Nejde o nic méně a o nic více, než kdo bude napříště vládnout a kdo bude na výsluní. (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

Peabody 

všechny recenze uživatele

Hříčky jsou ve svých špičkách velmi vydařený (byť ne vyrovnaně dobrý) projekt a ruský útržek je podle mne jedním z nejlepších, jakkoli špičkou je Královnina smečka psů. Je to Tv produkce bez i středních investic, nejde o dekorace a mohutné jízdy krajinou, ale o herecký koncert. Skoro celé to stojí na Zuzaně Bydžovské, která je podle mne úžasná, ono přesazení z poměrně malého a chudého německého rodu do ruských poměrů (navíc ke zcela nemožnému manželovi následníku trůnu) musel být neskutečný problém. Potenciál osobnosti Kateřiny Veliké je zde ukázán i na malé ploše a v místy mírně komediálních souvislostech perfektně, skvěle sekunduje Jaromír Hanzlík, velmi dobře i Václav Postránecký v době kdy hlavně hrál a méně se snažil dělat komedii. Nechci polemizovat s žádným měsícem žádné planety, ale podle mne očekával něco jiného a pak už nevzal linii Oldřicha Daňka. Děj podle mne vůbec není nudný, naopak velmi pěkně (i když nikoli akčně) ukazuje poměry u dvora, složitost orientace, problém v tom komu a zda vůbec někomu věřit a i onen kulturní šok mladé dívky při přesunu. Dekorace mi nechyběly, i když souhlasím, že jsou velmi velmi úsporné. A jako výuka dějepisu je tohle podle mne mnohem lepší než mluvící hlavy ve stadardních dokumentech, na které se ostatně dívá málokdo. ()

PollyJean 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

po tížívějších útržcích jeden oddychový, žertovný. I když jen zdánlivě, ono být tehdy v kůži velkovévodkyně rozhodně moc oddychové natož žertovné být nemohlo. Ostatně ono nemohlo být snadné být kýmkoli na carském dvoře neboť každá pozice, včetně obyčejného komorníka, se mohla velice rychle ukázat jako velice vratká. Jak je tradiční v Daňkově cyklu, všichni zúčastnění herci jsou výborní. Jen jeden drobný detail - mezi skokem z okna na schodiště a do záchranné plachty je sakra rozdíl. Skok po zádech na schody by myslím nerozchodili ani bratři Orlovové. ()

Reklama

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 10/10 Děj 2/10 Hudba 2/10 Efekty 4/10/// +obsazení, pár opakujících se momentů, Jiřina Jirásková jako vypravěčka -Zuzana Bydžovská v roli Kateřiny, téměř bez hudby, dekorace nezaujaly/// Jako výuka dějepisu je lepší dokument a samotný děj je hodně slabý a nudný. Rovněž se mi moc nelíbyla výprava, i když netvrdím, že by byla špatná. Ale důvod proč se na to dívat je především plejáda českých herců, tady není co dodat./// Celkem 40%/// ()

Marthos 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Co to bylo za chlapa, co šel odtud? – Kněžna Jelizaveta Nikolajevna Nižnina. – Ta má teda ránu! Byla-li někdy nějaká země plná absudit a podivenství, pak se celkem bezpečně jednalo o širou matičku Rus. Bez výjimky nás o tom ostatně přesvědčuje další Daňkův útržek, jež se tentokrát zaměřuje na aklimatizaci budoucí carevny Kateřiny II. Veliké. Ta z podivu nevychází po celou dobu nepřetržitých návštěv, které tak elegantním a roztomilým způsobem končí na bočním schodišti neexistujícího kněžnina pokoje a kde klíčovou roli hraje sklenice na stole. Do excelentního hereckého koncertu se tu, jak jsme již zvyklí, spojují jednotlivá mistrovská unisona Zuzany Bydžovské, Jaromíra Hanzlíka, Václava Postráneckého, Vladimíra Brabce, Jiřího Štěpničky a dalších, kteří své role pojali s pověstnou gogolovskou nadsázkou. Dějiny mohou být někdy i fraška. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Neskonalá báseň ironie, to je Jeden den velkokněžny. Čtyři roky před skonem Kateřiny I. to budoucí Kateřina II. neměla věru lehké. Ke kontextu velice dobře vypomůže předchozí znalost alespoň jednoho filmového životopisu Sofie ze Zerbstu a Anhaltu, divák (a potažmo čtenář) si pak mnohem lépe vychutná paradoxy a paraboly všech těch okatých narážek, jakoby nedokončených dialogů, které tak jasně a přímočaře končí zkratkou na venkovním schodišti. Doporučit přirozeně mohu klasickou verzi s Marlene Dietrichovou (1934) nebo televizní s Julií Ormondovou (1991) "Tady jsou krysy?" "Ale krysy jsou v každém dřevěném domě." "To je kamenný dům." "No vidíte, i tady jsou krysy. Váňa má nařízeno tu jistou chytit a uspořádáme s ní soud." ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama