The Thin Red Line
Tenká červená čiara
The Thin Red Line
Režie:
Terrence MalickScénář:
Terrence MalickKamera:
John TollHudba:
Hans ZimmerHrají:
Sean Penn, Adrien Brody, James Caviezel, Ben Chaplin, George Clooney, John Cusack, Woody Harrelson, Elias Koteas, Jared Leto, Dash Mihok, Tim Blake Nelson (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Skvělí herci v hlavních rolích – George Clooney, Sean Penn, Nick Nolte a Woody Harrelson – se pouští do nebezpečné akce ve filmu, který přináší drásavě realistický pohled na válečný i morální chaos v Tichomoří během 2. světové války. Film byl v roce 1998 nominován na sedm cen Akademie, včetně ceny za nejlepší film a nejlepší režii (Terrence Malick). Tenká červená linie je filmové mistrovské dílo, které nemá srovnání. Gene Siskel ho označil za “brilantní... hrůzu nahánějící... nejlepší současný válečný film!” (oficiální text distributora)
(více)Recenze (752)
Je to dlouhý a pomalý, a taková je možná i reálná válka. Scéna s vyvražděním vesnice je něco, co se mi zažralo do hlavy a nikdy z ní už nevypadne. Dokonalý herecký výkony, perfektní hudba! ()
Bezpochyby pozoruhodný a neobyčejný válečný snímek. Z řad svých kolegů vybočuje v rámci žánru jedinečným minimalistickým přístupem, hluboce prokreslenou psychologií postav, lyrickými obrazovými pasážemi a nemalým množstvím často zamyšlení hodných vnitřních monologů. Pomalé tempo vyprávění a délka stopáže zde podle mého názoru vůbec nejsou na škodu, avšak chápu, že pro spoustu diváků se může jednat o kámen úrazu. Přesvědčivé herecké výkony (zejména mě potěšili Elias Koteas, Ben Caviezel a Nick Nolte) a hudba Hanse Zimmera se společně s výše zmíněnými klady podílejí na mimořádném diváckém zážitku. A propos – válečné scény zvládl Terrence Mallick též na výbornou. Nesmírně podhodnocený snímek. ()
Skvělá akce, kamera a hlavně navozená atmosféra. Film mě vtáhl a přiblížil k těžké situaci války a poukázal i na to, jaký má dopad na lidi a na jejich osudy, či životy. Pěkně zahrané s opravdu hvězdným obsazením. Avšak trochu bych vytkl délku filmu a zkrátil bych i monology. Ty se mi líbily, ale bylo jich moc. Nakonec bych řek, že to co jsem od filmu čekal jsem dostal a jsem spokojený. ()
Nelíbí se mi Malickův styl, tenhle film mě taky hodně nudil. ()
Krásná, dlouhá poeticky válečná báseň ... není to film pro každého, pro někoho jsou 3 hodiny bez nadbytku akce nudné, pro někoho ne ... Nejedná se o klasický válečný film ale o opravdové pocity, nenávist a lásku provázenou tvrdou válkou. Herci jsou zde opravdu skvěle vybraní, akorát mě mrzí, že nedostal větší prostor George Clooney. ()
Miluju hloubave, filozofujici filmy. No a kdo jiny nez Terrence neco takoveho muze nabidnout!! No a pridejte si k tomu Hanse Zimmera a okolo velke kvantum prednich hereckych postavicek. To je porce, kterou leckdo ani nepobere, ale ja si pobirani uzival kazdou minutu. ()
Takhle si někdo představuje nejlepší válečný film? Jako 3 hodiny prokecaného času? Takže v první hodině se stane hovno, aby se v té druhé naprosto dementní akcí stalo ve třetí hodině hovno ještě větší. Zklamání na plné čáře. Já už ani vlastně nevím o čem tohle bylo. Budu na to vzpomínat, jako na psychadelické blábolení, jestli vlastně budu vůbec chtít vzpomínat. Jediné plus je hudební podkres od Zimmera. Nic víc. ()
Tak tohle byla sila!!! ()
Tenhle snímek je více než válečný film. Je to psychologické drama s ohromným filosofickým rozměrem. Jednotlivé úvahy o člověku, přírodě, válce včetně pohledů do poklidné minulosti jsou střídány syrovou válečnou akcí naprosto realisticky a technicky ztvárněnou. Perfektně navozená atmosféra filmu by se dala přímo krájet. Na tomto „válečném eposu“ se musí ocenit práce kameramanů a skvěle sepsaný scénář, přičemž příběh, ačkoliv trvá téměř 3 hodiny, uteče jako voda. Vše je dovršeno citlivě laděnou hudbou Hanse Zimmera (zvláště působivě zní soundtrack „Journey to the Line“). Co se týká hereckých výkonů, které jsou celkově hodně nadprůměrné, zaujme James Caviezel v roli svobodomyslného vojína Witta, dále pak Nick Nolte - coby ambiciózní podplukovník Tall, Elias Kotes jako lidumilný kapitán Staros, Sean Penn, John Cusack, Ben Chaplin či Adrien Brody. Každá postava je do detailu psychologicky prokreslená, takže jejich jednání vám připadne zcela pochopitelné. Pod taktovkou režiséra Terrence Malicka tak vzniklo výjimečné, bohužel dosti nedoceněné dílo (v rámci žánru pro mě osobně jedno z nejlepších), které po stránce dějové, hudební a především herecké jednoznačně předčilo tolik přeceňovaný Spielbergův film „Zachraňte vojína Ryana“. Všem co neviděli vřele doporučuji, u tohoto díla se rozhodně nudit nebudete... ()
Když je něco takhle skvělý, tak proč by mně mělo vadit, že je to dlouhý? Copak řikáte taky "Ten sex s Natalií Portman byl strašně skvělej, ale trval moc dlouho"? Bullshit. Krásná konfrontace nedotčené přírody s válkou, Nejen doslovná, ale taky na úrovni myšlenek, gest, povah, činů. Všechny zrůdnosti dostávají argumenty pro svou existenci, mrtvoly zůstávají anonymní, ale vy víte, že tu anonymitu si udržujete jen a jen pro sebe. Ano, racionální může být zrůdné a skutečné prvotní důvody, které jenom naznačí "proč", jsou bůhvíkde. Kurva mě sere, že Malick netočí filmy častějc než kažkou dobu ledovou. ()
Reziser Terence Malyck toci filmy po svojom, ako je zname, hercov nevedie vobec a na Tenkej Cervenej Linii je to poznat na prvy pohlad. Film ma silny pribeh/bitka o Guadalcanal/ s maximalne uveritelnym zobrazenim vojnovej reality, je tu pritomny existencializmus, patetizmus, pohlad na dno duse vojaka. Kvalitne dielo, ale konkurencny Spielbergov Zachrante Vojina Ryana je proste vyssie. No a kedze kazde dielo ma minusy, tak ako minus vidim angazman toho herca menom Wudy Harrelson /Takovi Normalni Zabijaci - aby bolo jasne, neznasam ho a keby som bol ja reziser, videl by som v jeho ucinkovani obrovsky problem + nevie velmi hrat/ a samotny James Caviezel hral hovno. Ale aj tak, ultra drsne sceny /vojnove prestrelky, vybuchujuce bomby sa striedaju s tymi nadhernymi /preziarene stromoradie, lesy, potoky a nadherne luky/. Dalsou Malickovou zaujimavostou je, ze hercov nevedie vobec, ti maju pole posobnosti volne. Asi toto je najlepsi Terence Malyck spolu so Zapadakovom. 89 % ()
Kdepak, ne ne ne, pro mě určitě jeden z těch slabších válečných filmů!... Tenká červená linie je bezpochyby skvostně obsazená, i přes to, že třičtvrtina známých herců má opravdu miniaturní pidiroličky (např. jsem rád, že při té pomyslné hře na schovávanou, jsem na chvíli našel Travoltu), dále je také pokrytá opravdu válečnou atmosférou, která tento film dělá filmem dobrým. Říkám filmem dobrým z důvodu toho, že mohl být každopádně kratší, ovšem to by se nám tam nevešly pro mě kolikrát směšné a až moc zbytečné procítěné pasáže, kterých je v tomto "díle" doopravdy požehnaně a to mě nebaví. Škoda! Ale určitě musím pochválit výkon Nicka Nolteho, který tomu dával grády a díky němu ty tři hvězdy dám! Ve srovnání s jinými válečnými filmy je tento snímek slabší odvárek... 60% ()
Hodně filozofický snímek z prostředí války. Který nezakládá na střílení a zabíjení, jako většina filmů s motivem války. Ale je zde jen tolik akce, aby se mohla rozvíjet ta filozofická stránka věci. .. Samotný začátek mě dosti překvapil a i když mě bylo jasné jaký typ snímku Tenká červená linie bude, tak mě chvíli trvalo než jsem se sžil se všemi charaktery postav, které byly opravdu dobře napsané a taktéž ztvárněné. .... HODNOCENÍ: 79% (4*) ()
Tak, musím narovinu napísať, očakával som viac. Oveľa viac. Prostredie zaujímavé, konečne nejaká zmena oproti takej Európe. Samozrejme, amíci nestrieľajú do nemcov, ale do šikmookých. Keď som bol menší nelákalo ma to. Vtedy som povedal: "Je to celé v džungli, tam nebude žiadna technika." Dnes som si to pozrel, no vydieť dookola posraté, uslintané tváre príslušníkov Americkej námornej pechoty, mám toho už dosť. A tie zmysluplné fylozofické monológy kombinované so scénami s domorodcami, na čo tam sú? Tých pár vojnových záberov nezachráni celé dielo, hrajúce sa na nejaké väčšie posolstvo. Preboha, koho napadlo porovnávať to s Ryanom?! Za tie zbrane a uniformy dávam 3* a hoci som zástancom myšlienky, že vojnový film sa dokáže zaobísť aj bez vojnových scén, tento snímok by ich veľmi potreboval. 74% ()
Není to vizuální peklo, není to ani žádné velké maso, postavy nejsou šílenci a dokonce to není ani nijak dojemné. I přesto, že tenhle film nemá nic z toho, na co většinou válečné filmy poutají pozornost, mě se pomalu (ty bezmála tři hodiny) zakousával víc a víc pod kůži. Je to jeden z nejúžasnějších válečných filmů, protože sebou nese víc než válku, je to o psychice vojáků a to je možná stejně důležitý jako umět střílet. Navíc herecké výkony celého hvězdného ancáblu jsou bezvadné. O kameře nebo dokonce hudbě snad nemá cenu ani mluvit, báječné je totiž slabé slovo. ()
Terrence Malick má svůj velmi osobitý režisérský styl a především vidění světa, které je mi blízké. Pacifismus, mír, láska, absurdnost zabíjení a krvavých válek, souznění s přírodou, podaná ruka bližnímu svému. Všechna tato poselství akcentuje i The Thin Red Line. ~ Malickovi nejde o explicitní zobrazení násilí pro zvrácenou potěchu nejednoho diváka (ačkoli film obsahuje i naturalisticky zobrazené zabíjení), nýbrž o pokus o nasměrování lidstva k hodnotám humanismu. Film je v tomto smyslu určitým zdviženým prstem nebo vykřičníkem. Válka, krev, zlo silně kontrastují s panenskou přírodou tichomořského ostrova, s její nemožností se bránit. Na povrch tak vystupuje existenciální úzkost, nesmyslnost, zbytečnost jakéhokoli válečného konfliktu. Vyniká vynikající vykreslení charakterů jednotlivých postav (jejich typologie je bohatá, např. figury hrané Nickem Noltem a Eliasem Koteasem stojí vůči sobě v opozici). Vnitřní monology, vyznívající až jako jakási modlitba, přispívají k pocitu určitého filozofického rozjímání v duchu režisérových pozdějších děl The New World i The Tree of Life. Děj poměrně často přerušují také zajímavé prostřihy na pestrobarevná zvířata, stromy, nebe, tedy opět (tzv. archetypální) motivy kontrastující s obludnou zkázou páchanou lidskou touhou po moci a majetku. Další rozměr snímku dodává hudba Hanse Zimmera. ~ The Thin Red Line řadím ke stěžejním počinům filmové historie a je mi velmi teskno z lidí, jež tomuto veledůležitému poselství dají odpadové či minimální hodnocení a ještě ve svém komentáři nevědomky demonstrují svoji mentální omezenost. ~ ~ Válka lidi nepovznáší. Dělá z nich psy. Otravuje jim duši. ()
Mám rád vojnové filmy. Nemám rád filozofické filmy. Mám rád akčné filmy. Drámy veľmi nemusím. The Thin Red Line ma ale dokázala natoľko upútať, aby som si ju pridal do mojej topky. Vnútorné monológy a pomalé tempo plné hlbokých myšlienok striedané dokonalým zobrazením vojny (neskutočná práca s kamerou) podkreslené krásnou Zimmerovou hudbou v prítomnosti hereckej hollywoodskej smotánky. Útok na dedinu doprevodený skladbou "The Journey to the Line" je pre mňa jedna z najikonickejších scén kinematografie. Genialne dielo. ()
Jako na přírodopisnej film se tam zbytečně moc střílelo. A pořád tam povídali lidi a povídali o věcech, který se netýkaly ani střílení ani tý přírody, tak vůbec nevim proč žvanili. Stejně pak za chvilku umřeli nebo někoho zabili. Ale příroda tam byla moc hezká, za což dávám tu jednu hvězdu, příště si ale pustím National Geographic. ()
Tady neslouží k vyprávění příběhu dialogy nebo slova, ty jsou tady jen k dokreslení a orámování celého příběhu. Hlavní výpovědní hodnotu tady má hudba Hanse Zimmera a neuvěřitelné scenérie, ať už harmonické, přírodní nebo válečné. (Podobně tomu tak je třeba u Posledního Mohykána). Po celou dobu jsem se nechal filmem a jeho tempem unášet, rozuměl mu a chápal ho, až ke konci se žel toto pouto začalo trhat a postupně mizet... ()
Související novinky
Disney zahazuje značku Fox
Už je tomu téměř rok, co studio Disney dokončilo akvizici studia 20th Century Fox a všech jeho odnož. Od té doby se mnohé změnilo, několik filmů bylo zrušeno, pár titulů čeká reboot a menší nezávislá… (více)
Malick workoholikem
Legendární filmař Terrence Malick nikdy netočil závratným tempem. Mezi Nebeskými dny a Tenkou červenou linií třeba nechal díru 20 let, od roku 2011 se ale podivuhodně rozjel. Po šestileté pauze… (více)
Malick je fascinující případ režiséra, který si kýčovité hollywoodské scény přetransformoval do vlastního stylu, za který je dodnes světově uznávaný a který je hlavně nezaměnitelný. Film od Malicka prostě poznáte, i kdyby do titulků vůbec nedal své jméno - a ty pokusy některých filmařů o jeho styl jsou stále jen pokusy. Dalo by se i říct, že je to jeden z těch filmařů, který vám buď sedí nebo naopak vůbec, ale já bych do téhle kategorie Malicka nezařazoval. Mám s ním totiž hned několik jasných problémů a ty jsou v Tenké červené linie natolik vidět, že je tu postupně rozeberu. Mělo mě varovat už úvodních 20 minut, kdy člověk neví, jestli sleduje film, nebo dokument o moudrosti domorodých kmenů, případně reklamu na cestovku. Děti plavající ve vodě, radující se domorodci, chlápek co tam mezi nimi chodí, ráj na zemi... Natočené je to hezky, ne že ne, ale kýčovité je to víc než dost. A i když to po 20 minutách konečně začalo být válečné (a dokonce i ta akce tady je a ve srovnání s tou "poetikou" zbylého filmu docela souvisí), stejně to pak celé tři hodiny byl jen sled podobných kýčovitých záběrů na vojáky, ženu jednoho z nich (to už bylo časem tak repetitivní, že jsem se u toho pak začínal smát) a pole, po kterém tam všichni chodí a na kterém se odehrávají ty boje, kterými to je občas proložené. Žádný větší děj to nemá, žádné budování postav zde není (nač budovat charakter, když jenom tématem u diváka vyvoláte soucit s nimi, že? Jak laxní...) jen to chce pocitově ukázat krutost války. Na tři hodiny. Přitom ten film je natočený takovým způsobem, že by mohl mít libovolnou stopáž (30 minut nebo 6 hodin, je to jedno) a vyzněl by úplně, ale fakt úplně stejně. Rád bych ten film procítil, poetické filmy mám naopak hodně rád, ale Malickův styl poetiky mi nikdy nesedl. Je to tou již výše zmíněnou kýčovitostí záběrů, která se maskuje za lehký artový kabátek, aby ji nikdo z té kýčovitosti neobvinil a naopak se to mohlo označovat jako obrovské procítěné umění, ale že je to opravdu jen kýč se dá prohlédnout celkem jednoduše. Není to ale jediný problém, proč mi tu Malick (opět) nesedl. Další problém mám v tom, že tříhodinový válečný "artový" film svoji stěžejní myšlenku řekne v úplně první větě, která tady zazní - K čemu je tahle válka v srdci přírody? Aspoň trochu vnímavější divák hned pochopí, co to znamená - válka je špatná, nesmyslná a všechny tyhle boje jenom ničí krásu světu okolo nás, který by bez válek byl mnohem krásnější. Máte to, chápete to? Pak gratuluji, pochopili jste, o čem celá Tenká červená linie je, protože přesně tohle budete pozorovat celé tři hodiny v hromadě záběrů, kdy Malick třeba zabírá slunce prosvítající mezi stromy a hned potom tam střihne výbuchy bomb, nebo popravu nepřátelské armády. Je to úplně stejná výpověď jako v té první větě, jen ukázaná nesčetněkrát v obraze. A nezlobte se na mě, ale mám pocit, že pořádný umělecký film by mi měl umět něco vzkázat i na samotném konci, ne-li i v jeho průběhu. Tady ale Malick okamžitě vykecal, oč mu šlo a teď mě má bavit to až do konce sledovat. Sice hezky natočené, s perfektně se hodící hudbou Hanse Zimmera, ale bez čehokoli navíc. A co se toho procítění týče, kýčovitými obrázky si mě opravdu nezíská, takže jsem se za ty tři hodiny často nudil a to i častěji, než v Novém světě, který je jako jediný Tenké červené linii vyloženě podobný, ale aspoň víc rozehrává. Tohle je jen sázka na efekt s protiválečnou myšlenkou a pár jakože těžce filozofickými otázkami řečenými bokem v monolozích při pochodech, ale jsou to jen otázky, nad kterými se můžete v průběhu filmu lehce zamyslet, ale od pořádného filmaře bych očekával, že je víc rozvede a z více úhlů pohledu. Pak by mi teprve ty otázky nedaly spát, ale takhle moc nezapůsobí, neřeknou a v celku se ztratí. Jinak s tím protiválečným poselstvím naprosto souhlasím a sám války považuju za tu největší nesmyslnost, co se v tomhle světě děje, ale lecjaký válečný film mi tohle řekne taky a nemám důvod kvůli tomu na Tenkou červenou linii koukat znova. Jo, kdyby Malick víc rozpracoval ty otázky, jestli je to v lidské povaze už od zrození a jestli může existovat svět bez válek, pak by pro mě ten film hnedka měl mnohem větší hodnotu, ale takhle jsem se jen vztekal nad tím, že to tam jen tak Malick hází a nesnaží se s tím pracovat. Osobně považuji války za zbytečné, ale zase na druhou stranu náš svět bez nich podle mě nemůže existovat, jelikož vzájemné rozepře v sobě máme už od pravěku, jen postupem času vše vygradovalo do stále ničivějších forem a nikdy to úplně neskončí, jedině kdyby se radikálně a úplně změnila celá společnost, ale to je zase nemožné. Jé, tak jsem si taky trošku zafilozofoval, ale zpátky k hodnocení. Takhle mám pořád jiné favority v rámci válečných filmů, kteří mi dali víc po všech stránkách. A nechtějte, abych tu zase začal básnit o Démantech noci, protože geniálnější válečný film jsem snad nikdy neviděl a odvyprávět za pouhých 64 minut tak silnou a hlubokou protiválečnou zpověď považuji za opravdové umění a rozhodně i mnohem větší umění, než jaké tvoří Malick. Holt není pro mě, poznal jsem to už kdysi a už jsem ho chtěl nechat být, ale zase jsem si říkal, že nemůžu utnout jeho tvorbu bez toho, aniž bych viděl jeho nejslavnější film... No tak jsem ho konečně viděl, no, moc mě to nenadchlo. Ty lepší dvě jsou jen za perfektní kameru a hudbu. Lepší 2* () (méně) (více)