The Thin Red Line
Tenká červená čiara
The Thin Red Line
Režie:
Terrence MalickScénář:
Terrence MalickKamera:
John TollHudba:
Hans ZimmerHrají:
Sean Penn, Adrien Brody, James Caviezel, Ben Chaplin, George Clooney, John Cusack, Woody Harrelson, Elias Koteas, Jared Leto, Dash Mihok, Tim Blake Nelson (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Válka v lůně přírody. Bitva v srdci člověka... Výsledek bitvy o Guadalcanal za druhé světové války měl výrazně ovlivnit postup Japonska na tichomořské frontě. Jako posila pro bitvou vyčerpanou námořní pěchotu je roku 1943 nasazena Spojenými státy divize mladých pěšáků, jež mají zlomit poslední odpor Japonců. Vyčerpávající boj o strategicky umístěné letiště, které umožňuje kontrolu nad tisícikilometrovým perimetrem, připraví mužům ze střelecké roty Charlie peklo. Hrůzy války zformují vojáky v semknutou smečku, emoce přerostou do rodinných vazeb. Důvody války se pěšákům vzdalují, jak se svět pro muže stává nicotnějším, až se jejich boj změní v pouhý boj o přežití. Na činy divize se díváme z mnoha úhlů pohledu; patří k nim válkou vyčerpaný seržant, plukovník bažící po moci, vojín, který poznal jen dezerci, a kapitán bojující se svými vůdcovskými schopnostmi... Jedno z nejlepších válečných dramat, které obdrželo sedm nominací na ceny Oscar, natočil zasloužilý americký tvůrce Terrence Malick, jenž se Tenkou červenou linií vrátil na režisérskou židličku po celých dvaceti letech. A nebyl by to Malick, kdyby nepřistoupil k válečné látce zcela svébytným, psychologickým způsobem, opět rozbil tradiční žánrová schémata a nabídnul bytostně rozvětvený pohled, v němž lidský svár hraje jen jednu z rolí na širším kolbišti přírodního dění, pojednávajícím o věčném koloběhu života a smrti. Nevybíravě realistické scény bitevních vřav se proto mísí s poetickou obrazivostí tak, jako se mísí krev s vodními toky. Nechte se i vy unést tvůrčím tokem jedinečných vizí o nesmyslnosti a současně nevyhnutelnosti válečné mašinérie, obětavosti a osobním hrdinství. (Česká televize)
(více)Recenze (755)
Chcete vidět svůj DVD přehrávač ječet zoufalstvím a televizor otráveně pocukávat reproduktory? Pak doporučuji nabít tuto monstrozitu ihned po Lovci jelenů! Záživnější alternativou už je pak jen ultimativní Maratón v čumění do zdi. Pokud si nedáte pozor a nebudete pravidelně používat tlačítko FWD, tihle "Filosofové z Quadalcanalu" vám vyžvaní díru do hlavy tak velkou, že obyčejná, čarokrásná, naplňující nuda už nikdy nebude tím, čím bývala! Zažít Tenkou červenou linii, jóóóóó to, KURVA, fuckt VADÍ !!! ()
Oscar 7 nominací: Nejlepší film, Režie, Kamera, Střih, Hudba, Zvuk, Scénář - A. . . . . . Zlatý Medvěd ()
Bylo to strašně, ale fakt hrozně moc utahaný. Herecké výkony jsou opravdu hodně nadstandartní, kamera a technická stránka jakbysmet (a to nemluvím o hudbě), ale chtělo to tak o hodinu kratší délku a mohlo to být móóóc fajn. 3,5* ()
Sbohem, Ryane, i přes svoji extrémně efektní syrovou vizuální stránku dostáváš na frak od tohohle filozofického válečného eposu, který má mimochodem IMHO i lepší soundtrack. Když se to umí, není ani 170 minut, během kterých pomalu plyne děj, nijak dlouhých. 90% a odmítám cokoliv dalšího dodávat, tohle je třeba vidět a zažít. ()
Málokteré válečné drama si dá takovou práci s vykreslením jednotlivých charakterů. Příznivci "rychlých" válečných filmů budou patrně zklamáni. Tenká červená linie je psychologické drama, s kvalitními hereckými výkony (a hvězdným obsazením), bez výraznějších akčních scén (samozřejmě, že zde jsou, ale nejsou tolik podstatné, jak ve válečných filmech bývá zvykem) a s myšlenkou... ()
Po obrazové stránce téměř dokonalý opus, po stránce dějové velmi nebezpečná nuda. Hvězdně obsazená, ale nuda. Ani tisíc záběrů na válkou poznamenanou, ale přesto nádhernou tichomořskou flóru a faunu nezachrání - sotva pohromadě držící – dějovou nitku, na kterou jsou bez ladu a skladu navlékané osudy stále dalších a dalších hollywoodských stars v rolích spojeneckých vojáků. 80% Zajímavé komentáře: Hal_Moore, ripo, Aiax, Desperado, wipeout, casyy ()
Proboha proč!? Proč člověk, který umí tak výtečně režírovat, tak strašně zarputile odmítá vyprávět příběh? The Thin Red Line není klasický válečný film, což bych jako divák, jenž klasické válečné filmy nemá rád, mohl ocenit. Bohužel je to ještě něco horšího - rádoby oduševnělá nuda. Já se fakt musim smát tomu, kolik lidí považuje Malicka za velkého filosofa a jeho filmy za hluboké studnice moudrosti. Sakra práce, filosofie je vědní disciplína, ne zdlouhavé blábolivé plkání o nesmrtelnosti chrousta! Tohle bylo vážně martyrium. Postavy jdou, jdou, pak chvíli střílí, pak zase jdou, sem tam prohodí nějaké moudro ... a trvá to skoro tři hodiny. Film se snaží psychologicky propracovat spoustu hlavních postav, což se mu směrem k mé osobě skandálně nepovedlo, neboť jsem po chvíli ztratil přehled, kdo jaký žvást vypustil z úst. Natočené je to skvěle, ale Malick není moje krevní skupina. Čím víc toho od něj vidím, tím míň se těším na The Tree of Life (přičemž jsem se na něj po traileru těšil velmi). ()
Podle mého názoru se jedná bez diskuzí o mnohem povedenější dílo než přeceňovaný film Zachraňte vojína Ryana. Vynikající napínavý děj, skvělí herci, totální válečná atmosféra, zkrátka vše, co lze od válečného filmu očekávat. A navíc - tenhle film měl skutečně myšlenku, v Ryanovi šlo jen a jen o čistočistý kalkul (útok na divákovy city), byť mu samozřejmě nelze upřít rovněž vysokou kvalitu. ()
Režisér zřejmě bere ono slovo válka jako abstraktní výraz, což samozřejmě není vůbec špatné, jelikož můžeme vidět onu otřepenou frázi: Válka je svinstvo, v trochu jiném světle než obvykle bývá možné ke shlédnutí. Ze začátku jsem se kupodivu trochu nudil, abych pochopil kam tím autor míří a nakonec byl naprosto uchvácen onou atmosférou, kde jsem si připadal jako voják ležící s puškou M1 Grand v poli, ve kterém se nachází kupa japončíků a nejen jich ale i různé havěti a je jen na mě jak se onoho úkolu přežít zhostím. Možná si všimnete přespříliš hereckých hvězd, ale vězte že ony herecké hvězdy typu Travolta, Clooney a řada dalších se objeví v rolích, které jim opravdu padnou, tak maximálně v jedné nebo dvouch scénách. Fakt je, že hlavní hrdina je jen jeden v podstatě, on sám jako by vypadnul Sokratésovi z huby a mluví zajímavě filozoficky a nutí diváka nad onou myšlenkou samotného filmu přemýšlet. Samotný film nelze absolutně s ostatními srovnávat jelikož nebere válku jako takovou, ale o hodně zajímavější, tak jak si to Terrence Malick určitě přál a stojí za to nad tím na konci filmu zauvažovat kam tím mířil. --- Viděl jsi hodně mrtvol? - Spoustu. Je to stejný jako mrtví psi. Když si na to člověk zvykne. Je to jen maso, brácho. ()
║Rozpočet $52miliónov║Tržby USA $36,400,491║Tržby Celosvetovo $98,126,565║ Režisér Terrence Malick a jeho epicky pojatá vojenská dráma odohrávajúca sa na Guadalcanale je oproti iným filmom s podobnou tématikou pojatá dosť nevšedne. Tento film je akousi očistou duše vojaka voči prírode a celkovo svetu, kde žije a ktorý svojím pôsobeným nivočí. Malick sa vyditeľne hrá/ mazná s každým detailom filmu tak aby vizuál sám o sebe prinášal výpoveď scénky bez toho aby musel byť použitý dialóg. Skôr pri týchto obrazovo silný scénkach príde výstižný doprovodný komentár ako pri dokumentárnom filme. Diváka necháva dostatočne načerpať a doznieť v ňom každý prezentovaný obrázok, takže nejaký rýchli strih tu nehrozí. Dokonca ani pri bojoch po trávnatých kopcoch je väčšinou kamera pokojná a plynulá. Za tieto krásne nasnímané obrázky môže kameraman John Toll. Popri tom sa nestráca ani hudba od Hansa Zimmera, tá dokonca povyšuje obrázky do vyšších sfér a v celku to vyznie v dosť silný dojem, v hudbe zaznejú aj piesne domorodých kmeňov a práve tie prinesú do deju aj neviazené emócie. Vo filme sa objaví veľa zvučných mien a z nich si tu najzaujímavejšie úlohy zahrajú Nick Nolte ako veliteľ jednotiek túžiaci po veľkej kariére, Elias Koteas ako jeho oponent a James Caviezel čakajúci na slobodu, či vykúpenie zo spárov armády. /85%/ ()
Každý tento film bude srovnávat s možná známějším vojínem Ryanem. Tyto dva filmy vyšli skroo ve stejnou chvíli, ale každý je naprosto rozdílný. TČL je více než ukázkou "jakto bylo doopravdy" příběhem vojáků, kteří byli vytrženi ze svého světa a vnořeni do války. Příběh o skutečné důležitosti války, mocných co chtějí více, vojácích co chtějí přežít a v neposlední řadě o tom proč ... Proč voják se snaží přežít, co ho nutí, aby žil. Touha, láska, víra.... Každý v tom uvidí něco jiného.Celková psychická stránka postav je tu ukázána o mnoho více a přesněji než u vojína Ryana. Vojín Ryan je čistá válka, ale ve výsledku horší než Tenká červená linie. Naprotosto úchvatná kamera, výprava a hudba dotváří válečnou atmosféru. Vyčerpávající herecké výkony S.Peanna, J. Caviezela,B. Chaplin, N. Nolteho a mnhých dalších hvězd (Promin Georgi, ale kdyby si v tom nehrál zas tak by to nevadilo ;-)). Toto všechno ve výsledku tvoří nejpůsobivější a úžasně natočený film o lidech a válce. ()
Tento film mel smulu, ze byl natocen ve stejne dobe jako velmi ocenovany Saving private Ryan. Presto musim rici, ze hlavne v psychologickem prokresleni postav a jejich jednani sveho slavnejsiho ”kolegu” daleko predci – o hereckych vykonech nemluve. ()
Scénář: Terrence Malick .. Uspávací válečný film. Dosáhnout kvality Saving Private Ryan je pro něj pouhý sen, který se po probuzení nenávratně rozplyne. 50%. ()
Poměrně slušný, vydařený válečný snímek z Tichomoří s výbornými výkony herců a s působivými válečnými scénami. Zajímavý je kontrast čisté přírody a ničících lidí. Nádherná je zde hudba Hanse Zimmera a kamera Johna Tolla. Nicméně celkově je na mě film moc dlouhý a chvílemi docela nudný. Ve stejném roce natočený Spielbergův vojín Ryan zůstává jednoznačně nejlepším válečným filmem. Z 8 oscarových nominací (film, scénář, kamera, střih, zvuk, střih zvukových efektů a hudba) nezískal film ani jednu. ()
Hodně komentujících tu píše, že Tenká červená linie je nejlepší nebo jeden z nejlepších válečných filmů, dle mého názoru ale nepochopili smysl Malickova záměru, nejde o film válečný, nýbrž vyhraněně protiválečný, a možná ještě šířeji, tak příznačně pro Malickovu tvorbu, film o příběhu Člověka a toho, co ho přesahuje, tentokráte na pozadí traumatizujících válečných běsů. Zaujme typický Malickův úchvatný umělecký rukopis - příroda vnímaná jako chrám Boží kreativity, hrdinové v mezních situacích, kontakt s Bohem, meditativní rozměr díla, práce s teplotou barev a s dominantní i určující (zelenou) barvou, překrásná hudba, vlnící se lány trávy, dechberoucí kamerové jízdy a obecně nádherná kamera, komentář a vnitřní monology hlavních postav, nevídané herecké obsazení... Geniální je přizpůsobení se optice přikrčených vojáků zasunutím kamery na úroveň trávy a mezi ní, film má pak zvláštní stísněnou atmosféru... Koncept postavený na napětí mezi nádherou přírody a hrůzou válečného zvěrstva, mezi čistotou jednotlivosti člověka a úpadkem masy, mezi Životem a Smrtí funguje bezezbytku. ,,Viděl jsi hodně mrtvých lidí? Spoustu, neliší se od mrtvejch psů. Když si na to zvykneš, jsou to kusy masa..." Malick je opět neskonale duchovní a celý snímek má zvláštně rozjímavý a hloubavý charakter, jen málokterý film má takhle výrazný přesah. Katarze se ale nedostavuje, spíše hlodá její opak. Strhující, byť velmi bolestivý zážitek... ()
Malick sice umí (a nemálo), ale místy poněkud nudí (a nemálo), protože se točí v kruhu (a nemálo). A nemusel by. ()
Drsná, pomalu plynoucí, nepříjemná, frustrující, velkolepá, nezřetelná, syrová, přenádherná výpověď zdánlivě o ničem, avšak ve skutečnosti právě o tom hlavním, o co ve válce jde. Kdybych se to pokusil pojmenovat nebo jakkoli vyjádřit slovy, nemohl bych než zoufale ztroskotat. Právě ta nepojmenovaná úzkost, nesmyslnost, zbytečnost jsou tím, co odlišuje správný válečný film od trochu digitálně nakupené akční zabíječky. Postavy neuvěřitelně splývají, děj se jaksi ztrácí v sám sobě a všemu tvoří doprovod vypjaté monology, které jsou podivnou modlitbou bůhví ke komu a bůhví za co. Jedinou slabinou filmu je jeho krátká stopáž, něco takového bych dokázal sledovat věky. ()
ROZPOCET-$52 million AMERICKE TRZBY-$36,400,491. krásny meditatívni film,najlepší mi prišiel jared leto.a samozrejme hudba uchvatná. ()
„Myslíš, že budeš trpieť menej, lebo si miloval Dobro?“ Terrence Malick je maliar kinematografie. TENKÁ ČERVENÁ ČIARA je jeho tretím filmom (prvý nakrútil v roku 1973), čo značí, že každý jeho nový film je niečo, čo už ani nie je film v bežnom ponímaní, ale nová obdoba americkej (minimálne) kinematografie. TENKÁ ČERVENÁ ČIARA, majúca premiéru v rovnaký rok, ako Spielbergovo ZACHRÁŇTE VOJAKA RYANA (teda 1998), s ktorým bojovala o Oscarov, vás prekvapí. Nech už od nej čakáte hocičo: vojnový film alebo filozofickú melodrámu s existencionálnymi dialógmi. ()
Související novinky
Disney zahazuje značku Fox
Už je tomu téměř rok, co studio Disney dokončilo akvizici studia 20th Century Fox a všech jeho odnož. Od té doby se mnohé změnilo, několik filmů bylo zrušeno, pár titulů čeká reboot a menší nezávislá… (více)
Malick workoholikem
Legendární filmař Terrence Malick nikdy netočil závratným tempem. Mezi Nebeskými dny a Tenkou červenou linií třeba nechal díru 20 let, od roku 2011 se ale podivuhodně rozjel. Po šestileté pauze… (více)
Malick je fascinující případ režiséra, který si kýčovité hollywoodské scény přetransformoval do vlastního stylu, za který je dodnes světově uznávaný a který je hlavně nezaměnitelný. Film od Malicka prostě poznáte, i kdyby do titulků vůbec nedal své jméno - a ty pokusy některých filmařů o jeho styl jsou stále jen pokusy. Dalo by se i říct, že je to jeden z těch filmařů, který vám buď sedí nebo naopak vůbec, ale já bych do téhle kategorie Malicka nezařazoval. Mám s ním totiž hned několik jasných problémů a ty jsou v Tenké červené linie natolik vidět, že je tu postupně rozeberu. Mělo mě varovat už úvodních 20 minut, kdy člověk neví, jestli sleduje film, nebo dokument o moudrosti domorodých kmenů, případně reklamu na cestovku. Děti plavající ve vodě, radující se domorodci, chlápek co tam mezi nimi chodí, ráj na zemi... Natočené je to hezky, ne že ne, ale kýčovité je to víc než dost. A i když to po 20 minutách konečně začalo být válečné (a dokonce i ta akce tady je a ve srovnání s tou "poetikou" zbylého filmu docela souvisí), stejně to pak celé tři hodiny byl jen sled podobných kýčovitých záběrů na vojáky, ženu jednoho z nich (to už bylo časem tak repetitivní, že jsem se u toho pak začínal smát) a pole, po kterém tam všichni chodí a na kterém se odehrávají ty boje, kterými to je občas proložené. Žádný větší děj to nemá, žádné budování postav zde není (nač budovat charakter, když jenom tématem u diváka vyvoláte soucit s nimi, že? Jak laxní...) jen to chce pocitově ukázat krutost války. Na tři hodiny. Přitom ten film je natočený takovým způsobem, že by mohl mít libovolnou stopáž (30 minut nebo 6 hodin, je to jedno) a vyzněl by úplně, ale fakt úplně stejně. Rád bych ten film procítil, poetické filmy mám naopak hodně rád, ale Malickův styl poetiky mi nikdy nesedl. Je to tou již výše zmíněnou kýčovitostí záběrů, která se maskuje za lehký artový kabátek, aby ji nikdo z té kýčovitosti neobvinil a naopak se to mohlo označovat jako obrovské procítěné umění, ale že je to opravdu jen kýč se dá prohlédnout celkem jednoduše. Není to ale jediný problém, proč mi tu Malick (opět) nesedl. Další problém mám v tom, že tříhodinový válečný "artový" film svoji stěžejní myšlenku řekne v úplně první větě, která tady zazní - K čemu je tahle válka v srdci přírody? Aspoň trochu vnímavější divák hned pochopí, co to znamená - válka je špatná, nesmyslná a všechny tyhle boje jenom ničí krásu světu okolo nás, který by bez válek byl mnohem krásnější. Máte to, chápete to? Pak gratuluji, pochopili jste, o čem celá Tenká červená linie je, protože přesně tohle budete pozorovat celé tři hodiny v hromadě záběrů, kdy Malick třeba zabírá slunce prosvítající mezi stromy a hned potom tam střihne výbuchy bomb, nebo popravu nepřátelské armády. Je to úplně stejná výpověď jako v té první větě, jen ukázaná nesčetněkrát v obraze. A nezlobte se na mě, ale mám pocit, že pořádný umělecký film by mi měl umět něco vzkázat i na samotném konci, ne-li i v jeho průběhu. Tady ale Malick okamžitě vykecal, oč mu šlo a teď mě má bavit to až do konce sledovat. Sice hezky natočené, s perfektně se hodící hudbou Hanse Zimmera, ale bez čehokoli navíc. A co se toho procítění týče, kýčovitými obrázky si mě opravdu nezíská, takže jsem se za ty tři hodiny často nudil a to i častěji, než v Novém světě, který je jako jediný Tenké červené linii vyloženě podobný, ale aspoň víc rozehrává. Tohle je jen sázka na efekt s protiválečnou myšlenkou a pár jakože těžce filozofickými otázkami řečenými bokem v monolozích při pochodech, ale jsou to jen otázky, nad kterými se můžete v průběhu filmu lehce zamyslet, ale od pořádného filmaře bych očekával, že je víc rozvede a z více úhlů pohledu. Pak by mi teprve ty otázky nedaly spát, ale takhle moc nezapůsobí, neřeknou a v celku se ztratí. Jinak s tím protiválečným poselstvím naprosto souhlasím a sám války považuju za tu největší nesmyslnost, co se v tomhle světě děje, ale lecjaký válečný film mi tohle řekne taky a nemám důvod kvůli tomu na Tenkou červenou linii koukat znova. Jo, kdyby Malick víc rozpracoval ty otázky, jestli je to v lidské povaze už od zrození a jestli může existovat svět bez válek, pak by pro mě ten film hnedka měl mnohem větší hodnotu, ale takhle jsem se jen vztekal nad tím, že to tam jen tak Malick hází a nesnaží se s tím pracovat. Osobně považuji války za zbytečné, ale zase na druhou stranu náš svět bez nich podle mě nemůže existovat, jelikož vzájemné rozepře v sobě máme už od pravěku, jen postupem času vše vygradovalo do stále ničivějších forem a nikdy to úplně neskončí, jedině kdyby se radikálně a úplně změnila celá společnost, ale to je zase nemožné. Jé, tak jsem si taky trošku zafilozofoval, ale zpátky k hodnocení. Takhle mám pořád jiné favority v rámci válečných filmů, kteří mi dali víc po všech stránkách. A nechtějte, abych tu zase začal básnit o Démantech noci, protože geniálnější válečný film jsem snad nikdy neviděl a odvyprávět za pouhých 64 minut tak silnou a hlubokou protiválečnou zpověď považuji za opravdové umění a rozhodně i mnohem větší umění, než jaké tvoří Malick. Holt není pro mě, poznal jsem to už kdysi a už jsem ho chtěl nechat být, ale zase jsem si říkal, že nemůžu utnout jeho tvorbu bez toho, aniž bych viděl jeho nejslavnější film... No tak jsem ho konečně viděl, no, moc mě to nenadchlo. Ty lepší dvě jsou jen za perfektní kameru a hudbu. Lepší 2* () (méně) (více)