Nikdy neodvracej zrak

Evropské, kulturní, umělecké, životní, dobové, malířské, svinské. Za mě - s autorem nebo bez - naprosto uspokojující umělecký výtvor. Co do děje bylo jediné malé mínus v pár hluchých místech, která ale vyplnila jen přechody mezi zlomem v ději. Herecky famózní, Sebastian Koch je bastard každým coulem, Tom Schilling je zajímavá mladá tvář. Hudba fantastická. Děj je od začátku vybičován a žene se kupředu. V další části hledají hlavní hrdinové půdu pod nohama, a v části poslední přichází klid a rozuzlení. Tak to na mě alespoň působilo. Krásný příběh, který je pravdivě vyprávěn. ..was bist du?.. (07.05.2019)

Nevědomá obžaloba uměním... Úplně se vyhnout očekávanému konfliktu (tedy střetu mezi hlavním hrdinou a hlavním záporákem) je jistě originální a nehollywoodské, přesto si myslím, že by ono konvenčnější rozhodnutí scénáristů bylo vhodnější. Přesto si myslím, že by bylo působivější, zábavnější a dodalo by snímku na vážnosti a síle. Po velmi slibném začátku (Elisabethin osud), se s každou "skokovou" změnou v životě hlavního hrdiny (dospělost a zamilování / odstěhování od tchána a tchyně) film stává stále zdlouhavějším a nudnějším. Namísto, aby se zabýval zábavnými postavami a zločiny z minulosti hlavního záporáka, nesmyslně dlouho nám ukazuje ploché kladné postavy a jejich milostný vztah. K dovršení všeho považovali tvůrci za důležité zaměřit se na studenty a učitele Akademie moderního umění, namísto řešení hlavního konfliktu. /// Filmu ale nelze upřít onu výbornou první půlhodinku, stejně jako mu nelze upřít výbornou hudbu a pár silných momentů. Rovněž se domnívám, že lidem s hlubším vztahem k výtvarnému umění, než jsem já, se bude snímek líbit více. I tak je to zahozená šance na obrovské strhující rodinné drama, jen kvůli snaze nebýt očekávatelným, ale přesto zůstat tak trochu sentimentálním a patetickým. (19.04.2019)

Jsou filmy, na které se těšíte jen co vidíte trailer, a nebo je na nich něco co vás zaujme. A pak jsou taky filmy, o kterých nevíte vůbec nic, trailer vám taky nic moc neřekne, a vlastně to zkusíte jen díky skvělým ohlasům nebo jedné dobře napsané recenzi. A já jsem se k tomuto filmu dostal tou delší a složitější cestou. A nelituji toho. Nikdy neodvracej zrak mě dost sedl, protože má v sobě dost malých a hodně silných příběhů. Umí velmi dobře tnout do živého, a taky nám dost nepříjemně připomene co se za druhé světové války dělo v Německu samotným Němcům. Ne všichni Němci byli nadšený z Hitlera a z jeho plánů vybudovat Třetí říši. Režisér Florian Henckel von Donnersmarck nám velmi lehce, a přesto dost intenzivně předkládá témata a myšlenky, na které nelze koukat přes prsty a nebo je vidět černobíle. Jeho postoj je čistě pozorovatelský a nechává na nás, abychom sami vnímaly situaci, a to jak se postavy chovají a rozhodují se. Líbí se mi, že se režisér soustřeďuje na svůj příběh a postavy, než aby moralizoval a nebo obhajoval co se stalo. Velmi mu pomáhá skvělá kamera Caleba Deschanela, opět vynikající hudba Maxe Richtera a samozřejmě výborný herci. Tom Schilling je velmi schopný herec a zde si svůj part odehraje s přehledem, jen je škoda, že ho scénář nenechá jít více na dřeň. Sebastian Koch je skvělý, a svou postavu zahrál výborně. Koch si krade každou scénu pro sebe, a už dlouho jsem nějakou postavu, tak ze srdce nesnášel jako je ta jeho. Paula Beer se mi ve své roli hodně líbila, a mrzí mě, že je ke konci odstavená na vedlejší kolej, i přestože je její příběh mnohem zajímavější, než ten hlavní. Saskia Rosendahl i na menším prostoru dokazuje jak moc je dobrá herečka. Celý začátek patří jí, a ona si ho pro sebe ukradne, nejen svou krásou ale i talentem. Film je díky tématům delší, ale vyloženě slabší a nebo nudné místo nemá. Jen je dost znát rozdíl mezi první a druhou půlkou. Kdy první je mnohem více drásavější a intenzivnější, když to druhá je taková smířlivější. Nikdy neodvracej zrak je velmi povedený film, který má hloubku a i myšlenky. (29.12.2019)

Modernistické umění v zajetí konzervativního filmu, který říká, že výtvarné dílo je navenek (až chladně vykalkulovaným) byznysem/pózou, ale za jeho vznikem se skrývá hluboký osobní příběh umělce. Ten je v případě Donnersmarcka, který se už nejpozději od Životů těch druhých snaží natočit „evropský hollywoodský film“, zpodobněn v rozmáchlé, jednorozměrné mýdlové opeře. Nemusíte mít strach, že by se některá z postav zachovala jinak, než čekáte, nebo že byste něčemu nemuseli úplně porozumět, všechno je podáno maximálně doslovně (nejlépe i s obrazovým podkladem), a navrch dostanete ještě spoustu rádoby hlubokých vzletných frází o pravdě a číslech z loterie.__________Chápu, že správně naladěným divákům, kteří se chtějí výpravným velkofilmem nechat zejména unést, se Werk ohne Autor bude líbit (a taky líbí), ale myslím, že nad stylizací a realizací některých scén (troubení autobusů, poprava žen v plynové komoře!) se nepodiví jen málokdo. Když Sebastiana Kocha jako nacistu, tak radši Černou knihu ! (27.04.2019)

Myslela som, že to dám na 2x, no nedalo sa. Dej odsýpal a stále bol dôvod pozerať ďalej. Zaujímavý bol Kurtov vývoj či už psychický, alebo umelecký. A napodiv sa mi páčila postava Ellinho otca, bezcitného nacistického lekára Carla Seebanda. Minulosť ho dostihla pri pohľade na obraz, na ktorom spoznal jednu zo svojich obetí. Film má úžasnú, neopísateľnú atmosféru a určite neoľutujete ak si ho pozriete. (15.03.2023)

Krásný film se širším záběrem (část nedávné německé historie + moderní umění). Příběh mě vtáhl od první do poslední minuty, odvíjí se plynuje, nic neruší, nepřebývá, jak by se u této délky mohlo zdát. První půlka je spíše historická, jde hlavně o dopady domácí německé politiky na vlastní obyvatelstvo, druhá půlka se věnuje více procesu umělecké tvorby. Záleží na profilu diváka, zda nahlédnutí do akademie ocení jako já, anebo mu to nicmoc neříká a okomentuje to jako nadbytečné. Najde se několik scén, u kterých jsem se neobešla bez kapesníku, sentiment je ale servírován s rozmyslem. Podle mého názoru je to mimořádně povedený film a stojí za to. (26.04.2019)

Tak asi takle, kdyby film netrval 3 hodiny, tak bych tomu snad dal i plnou palbu hvězdiček. Takle je to zbytečně rozvleklý a ke konci film zbytečně ztrácí tempo. Začátek byl famózní... Moc se mi páčilo sledoval tyto propletený osudy během několika desítek let v německu. Co mi přišla trošku skoda, tak že toho tchána na konci nezavřeli nebo že ho aspoŇ zeťák nezflákal tyčí od koštěte. Ale jinak fakt hodně vydařenej kousek, kterej je rozhodně netradiční... (04.05.2019)

“Dílo bez autora” je dobře natočený film. Nejsem umlecky založený a malířství mi nic neříka. Přesto film i kdy má 3 hodiny drží pohromadě a uteče. Je pravda, že první polovina filmu je “little less shit”, nicméně i ta druhá má své momenty. Závěr jsem sice čekal trochu více vyumělkovaný a “na strunu na diváka”, ale i tak fungoval... (10.02.2021)

Dobová intimní freska, které ale chybí většinu dlouhé stopáže výraznější filmová řeč, sevřenost a emoční dopad...I přes 3 hodiny je místy snímek zkratkovitý a našeptává, že minisérie mohla být adekvátnější formát...Vrcholem jsou pak scény na samém začátku a samozřejmě finále, někde uprostřed je příliš červené knihovny a nahých zadnic... (24.04.2019)

Film plný paradoxů, který je ale extrémně zajímavý. Banální povídačka o hodném klukovi, který ke slávě přišel, která v sobě ale skrývá nadčasový příběh o překonání sama sebe a boji dobra se zlem. V klíčových scénách to táhne Richterova hudba a herectví Sebastiana Kocha, který je naprosto neuvěřitelný a působí to až absurdně, jak krystalicky čistě dokáže ztvárnit absolutní lidské zlo. V rukou někoho schopnějšího a vyzrálejšího by to bralo Oscary do zástěry, ale i tak stojí za to tomu ty 3 hodiny díky některým skvěle vypointovaným scénám dát. (21.07.2020)

Do stanice ZOO výborné, od stanice ZOO excelentní. (02.11.2020)

"In art only, freedom is not an illusion." (20.01.2023)

Krasna dobova freska roztahujici se na pozadi epickeho ale stale silne osobniho pribehu. Moc pekne, neco takoveho bysme si zaslouzili i u nas. (15.05.2019)

Jeden z nejzásadnějších filmů, které jsem v životě viděl. (15.12.2021)

Žádnej film se nikdy nebral tak vážně. Odporně doslovný, přemoudřelý, prošpikovaný sexismem schovaným za ultra-tragickou zápletku (doslovně i metaforicky), která jakdyby o jedné ženě je. Jenže ve skutečnosti je to egocentrický režisérův extrémně naivní stejtment o významu umění, na pozadí nacistického zvěrstva, o které ale vůbec nejde. Jde o hloupoučký proklamace vydávající se za velký životní pravdy (viz už samotný název a všechny scény o hledání Kurtova uměleckého stylu). Midcult jak blázen. Tohle je imho ten nejhorší a nejsebestřednější tip filmů. Total fail, že to bylo nominovaný na Oscara. Pfuj. (18.04.2019)

Film o smutku, radosti, strachu a životě. Film o emocích v historických souvislostech. Film o intuici a cítění vesmírné existence. Film obsahující více za obrazem a slovy. Hloubka vyjevující se podle diváka. Sám film je uměleckým dílem ve smyslu, o který se pokoušel sám umělec ve filmu. Chytré :) (26.04.2020)

Môj vzťah k nemeckej kinematografii nie je veľmi vrelý, takže ma dosť prekvapilo, že sa dívam na nemecký film a vyslovene si ho užívam. Tento nesmierne intenzívny a emotívny film často komunikuje bez slov, len prostredníctvom úchvatných obrazov, ktoré ale vydajú za tisíc slov. Páči sa mi to skvelé stupňovanie napätia, či už v období nacistických zverstiev, počas socialistického realizmu, či to šteklivé napätie pri tajnej romanci a či zúfalé napätie krehkej dievčiny v moci svojho otca-monštra. Významnú rolu tu hraje skvelé herectvo Sebastiana Kocha, ktorý dokáže vydesiť len púhym pohľadom. Napätie konečne povoľuje až po otcovom odchode, lebo neviem-neviem, či by som to inak rozdýchal. Vtedy akoby sa začal iný film, výrazne odlišného charakteru, nie síce až tak silný, ale stále dostatočne pútavý. A napokon to aj pekne nadväzuje na 1. polovicu a na konci filmu všetko krásne do seba zapadne. Okrem Sebastiana Kocha ma herecky zaujal aj Tom Schilling (Kurt) a dve hlavné ženské herecké predstaviteľky, veľmi pôvabné (kde len to v tom Nemecku ponachádzali) Paula Beer (Eli) a Saskia Rosendahl (teta). Čože? To som sa na to pozeral vyše troch hodín? Vôbec mi to tak neprišlo, tak rýchlo to uletelo. (08.09.2021)

Je fakt, že poslední třetina je o něco slabší, ale celkově to funguje stoprocentně. (28.03.2022)

Žánr, který bych pojmenoval "filmová poezie", po vzoru Terrence Malicka. Nelze za tím hledat smysluplný děj, poselství a zápletky, je to prostě film, který má působit čistě na vaše emoce. A to umí velice dobře. Souhlasím s dalšími komentáři, že ty 3 hodiny utekly opravdu rychle a že film, který dokáže upoutat divákovu pozornost na tak dlouhou dobu, musí být zákonitě hodnocen nadprůměrně. (12.08.2022)

vau nemecka pecka napinave az do konca ten doktor bol riadny zmrd mal ho udat aby zhnil v base (14.12.2022)