Záhadná bouře

Čo o tomto snímku povedať ? Film má 130 min. Je španielskej produkcie. Film je o cestovaní časom. Režisér zaujímavo spracoval tzv "dedečkov paradox". Čo je dedečkov paradox ? V skratke je to teória ktorá tvrdí že sa nemôžete vrátiť do minulosti a niečo v nej zmeniť. Mohlo by sa stať že zabijete nechtiac nejakého svojho predka z dedovej strany a potom by sa nenarodil vás dedo tým pádom by ste sa nemohli narodiť ani vy. Alebo inak. Môže sa stať že niečo v minulosti chcete napraviť a stretnete svoju mamu ešte pred vaším otcom a ona sa zamiluje do vás a nie do vášho otca takže výsledok je rovnaký. Herecké výkony sú kvalitné. Scenár je podľa mňa ku koncu filmu málinko nedotiahnutý ale to je len môj osobný pocit. Celkové hodnotenie za mňa je 80%. Škoda že sa nenatáča viac takýchto snímkov. (19.07.2021)

Tenhle španělskej rejža je masakrální... Viděl sem 3 filmy a všechny tři absolutní špička. Hlavně má teda vymazlený scénáře, který sou fakt jedni z nejlepších, co sem snad kdy viděl. Hlavně pořádně napínavý, pořádně originální a pořádně promakaný. Je mazec, že si rejža sám scénáře píše, takže to je tuplovanej frajer. Tohle má kousíček k Frekcenci, kde je to tak trošku tématicky podobný. Akorát tady se do minulosti/budoucnosti cestuje jen jednou. Je tady vražda, záhada až do posledního dechu. Já se musím přiznat, že sem toho detektiva odhalil celkem brzo, ale to je tím, že sem prostě dobrej :o)). Parádní kousek od parádního tvůrce... (19.11.2019)

Oriol Paulo prostě umí, kromě bezchybných Těla a Contratiempa teď novinka Záhadná bouře, kde sice překombinovanost a složitost děje už někdy hraničí s psychiatrií, ale furt těžký nadprůměr, kdy si filmový divák pořád dokola pokládá otázku:" jak to kurva takhle dokázali scénáristicky složit??!!??".............................moje hodnocení = 8 z 10. (12.12.2019)

Po režisérových filmech Tělo a Contratiempo jsem už měl jistá, poměrně vysoká očekávání. A Oriol Paulo mě zase nezklamal, ačkoliv v tomto případě jde o trochu nevyrovnanou podívanou a oba výše zmíněné snímky jsou přece jen kvalitnější a hlavně propracovanější. Režisér byl tentokrát ještě ambicióznější a pustil se do látky, na které by se mnoho jiných tvůrců dost možná zcela odvařilo. A pravdou je, že není úplně jednoduché přijmout všechny zákonitosti onoho „sci-fi“ světa (největší problém jsem měl s „rozpomínacími doteky“). Pokud už však přistoupíte na pravidla hry, můžete se slušně pobavit jako já. Protože co do atmosféry, napětí a emocí jsem byl moc spokojený. Horší to ovšem bylo s motivacemi určitých postav a především pak chováním některých z nich (tím spíš, že není tak obtížné uhádnout totožnost „oné“ osoby). Když si pak v duchu začnete přehrávat jisté momentky, nedává vám konání některých zúčastněných tak úplně smysl, což je trochu škoda. Na slabší 4* to ale ještě stačit bude a já se těším na další tvůrcův počin. (07.04.2019)

Málokedy môžem povedať, že americký film je lepší ako európsky. Tu to bohužiaľ platí. Frequency je síce jednoduchší, priamočiarejší, ale o to emočnejší a intenzívnejší zážitok, než táto jeho prekombinovaná, dlhočizná a prekvapivo aj pomerne predvídateľná variácia. Ostatné videné režisérove počiny (El cuerpo (2012), Contratiempo (2016)) značne lepšie. (20.10.2021)