Záhadná bouře

Oriol Paulo zmiešal Okno do dvora s Frekvenciou a výsledkom nie je žiadna zlátanina, ale prepracovaný a logicky do seba zapadajúci scenár. Obrovskou výhodou je, že film sa nikam neponáhla a tak má divák v deji po celý čas prehľad a nikdy sa nestratí. Napriek tomu film dokáže v tie správne momenty prekvapiť. Kto ale pozná aj ostatnú Paulovu tvorbu, možno na niektoré veci dojde skôr, než tvorcovia zamýšľali. Priznám sa ale, že mne tá hlavná pointa došla až spoločne s prezretím hlavnej hrdinky. Popravde ak by film skončil v čase 1:50, nič by sa nestalo, Vera sa tu totiž ocitá v momente veľkej dilemy, ale aj nasledujúci dej, ktorý sa snaží všetko poctivo uzavrieť a aj tak učiní, ma nesklamal. Len ten predchádzajúci, prvý koniec, by mi k plnej spokojnosti úplne stačil. No a ak má niekto dojem, že Oriol Paulo je súčasný španielsky Hitchcock, tak s ním súhlasím. Kto mu v subžánri mind-fuck trileru dokáže v Európe v súčasnosti konkurovať? (25.08.2019)

O problematiku cestování časem jsem se začal intenzivněji zajímat již na základní škole, kdy se mi dostala do rukou Hawkingova populárně-naučná A Brief History of Time. Jakožto zdejší hororový expert zároveň dobře vím, že rozpracování tohoto tématu do logicky koherentní podoby představuje mnohdy velkou výzvu i pro ty nejdůvtipnější scénáristy. Oriol Paulo se daného úkolu zhostil na jedničku, přestože zápletka vyvolává až přílišné reminiscence na snímek Frequency z roku 2000 a inteligentní pozorovatel navíc rychle vytuší, jak se věci ve skutečnosti mají. Zde se však nejspíše jednalo o režisérův záměr, jenž po celých 128 minut vystupuje zejména jako nadmíru zdatný vypravěč. Prostřednictvím sci-fi thrilleru Durante la tormenta nezamýšlel divakům zamotat hlavy, ale spíše si hned od počátku podmanit jejich srdce, což se mu úspěšně vydařilo. Skvěle nasnímané i zahrané, dostatečně atmosferické i napínavé a v porovnání s předešlou tvorbou rozdílné co do délky stopáže, na které se divák seznamuje s postavami, a především pak v romanticky laděném závěru filmu. Snímek doporučuji ke zhlédnutí laické i odborné veřejnosti a uděluji mu čtyři slabší hvězdy. (24.03.2019)

Další Oriol Paulo, další masterpiece. Normálně s pětihvězdami šetřím, rozdám jich během měsíce jen pár, protože po tolika viděných filmech už je vskutku vzácností narazit na další, co vás naprosto ohromí. A přesně to lze konstatovat u Záhadné bouře, geniálně vykonstruovaného snímku, který si bere kousek z mého milovaného Darku, neprávem opomíjené Coherence nebo třeba stejně perfektního Predestination, kterému se dostalo větší pozornosti až letos při uvedení na Netflix a HBO. Subžánr cestování v čase s cílem rozdrtit divákovu mysl já budu navždy milovat. A s ním veškeré filmy, co jej zdařile obsáhnou. [viděno na Netflixu 28.12.2022] (30.12.2022)

Námetovo podobné Frekvencii (2000), no o málinko slabšie. Hlavne čo sa týka mysteriózneho pocitu a pútavosti. Ale príbeh bol zaujímavý a jednotlivé časové skoky jednoduché a prehľadné. Pár chybičiek a nejasností by sa síce našlo (napr. ako vedeli kde treba presne kopať na tom bitúnku?), no celkovo to pôsobilo slušným dojmom. Takéto niečo ja môžem. Slušný nadpriemer. 80/100 (27.06.2019)

Scenáristický masakr. Fantastický příběh, který je skvěle napsaný, být nedopadne tak, jak jsem si přál. Tenhle film je výborný v tom, že má povedenou myšlenku a dobrou atmosféru, která Vás udrží v pozoru. Dávám 5* ne proto, že by to byla až taková pecka srovnatelná s 90% filmy, ale protože mě bavila a to od začátku až do konce a mám takové filmy rád. Celkově vzato bych ohodnotil 4,5* ale pokud jsem si film užil dám klidně 5*. Nebudu hnidopichovat. Jedná se o jeden z nejlepších filmů co jsem letos viděl. (12.08.2022)