Poslední aristokratka

Distingovaná, ale i  plochá a přeslazená rodinná komedie, kde nad jiné vyniká svérázná hospodyňka Balzerové a  americká buranka Dykové. Romantické princezničkování kolem ústřední mladé dvojice dá pak i díky sněhovým závějím vzpomenout na nezapomenutelné Tři oříšky a ač jsem většinu vtipů odměnil maximálně slabším pousmáním, převládá vcelku příjemný dojem. Tři budou adekvátní. (18.01.2023)

Adaptace současného literárního bestselleru Evžena Bočka je sice typickým filmem pro nejširší diváckou obec, jeho humor ale není prvoplánový, spíše situační a vychází z celkem poctivě budované kritické sebereflexe. Schopnost nebrat se smrtelně vážně, slovní žonglérství, smysl pro rytmus a pointu – to vše přesvědčuje o tom, že Vejdělkovy filmy nemusí být pokaždé jen na jedno použití. Střet newyorských snů s krutou českou realitou, rámovaný pohádkově bílými zimními scenériemi, působí podstatně svěžeji a svižněji, mnohé situace jsou pojaté sice víc "divácky", ale v konfrontaci s některými porevolučními restitučními komediemi (Hotýlek v srdci Evropy, Ještě větší blbec, než jsme doufali) rozhodně nezaostávají. V žádném případě tu nejde o samoúčelný smích, vyluzovaný na základě laciných vtípků – diváci tu nejsou nuceni čekat na povel, kdy se mají právě zasmát, ale sami si volí, která situace je vtipná. Tomuto účelu zcela vyhovují skvěle typově obsazení herci – je nabíledni, že zaručený úspěch tu sklízí Eliška Balzerová v roli jadrné hospodyně, ale svou bezpečnou polohu tu nachází i všichni ostatní: Pechlát v groteskně střižené figurce suchopárného kastelána, hledajícího smysl života v odhánění muflonů, Liška coby poněkud směšný hypochondr, který na žádnou práci nesáhne, Čermák, jehož znovuzrozený hrabě naznačuje, že tento charismatický herec se univerzálním drsňákem současných krimiseriálů stal nejspíš omylem. Dyková vytváří v silně karikující poloze typickou newyorskou fiflenu, uvyklou zaoceánským móresům, vyznávající s téměř nábožnou úctou vše, co úzce souvisí s britskou královskou rodinou, zejména s princeznou Dianou, a vystavenou nepříjemným konfrontacím se světem deziluzí. Romantika je ponechána v souladu s oficiálním diváckým zájmem na příslušnících nejmladší šlechty v Čechách, tedy na sympatické Yvonně Stolařové a Zdeňku Piškulovi; kolorit ospalého zámeckého hnízda doplňují i nemnohá sólová vystoupení herců stojících na opačné generační křivce – za všechny připomenu třiadevadesátiletou Zdenku Procházkovou a její lipicány. Spor o to, zda film odpovídá knižní předloze je v tomto případě zcela irelevantní, protože to, co se na stránkách nenáročné Bočkovy knížečky jeví jako neotřesitelné, je filmovou kamerou jen nepatrně rozvedeno a zvýrazněno. V úhoru současné filmové komediální produkce je Poslední aristokratka vkusnou, nevtíravou a příjemnou podívanou, jejíž popularita by v jistém smyslu mohla vystrnadit i jeden z přeživších kánonů štědrovečerní obrazovky – Vorlíčkovu Popelku. Budiž jí to přáno. (11.04.2020)

Kameraman kouzlí s poetickými záběry, herecké obsazení je sympatické a řada hlášek funguje. Bohužel se nepovedlo jejich pospojování do něčeho, co by mělo jakkoli ucelený tvar. Takže se film dá brát buď jako ilustrace oblíbené knihy pro čtenáře, nebo jako důvod proč knihy nečíst pro náhodné diváky. (01.01.2021)

Pekná vianočná muzika, kopec snehu aj svetrov s nórskym vzorom, aj herci slušne hrali, ale celé je to dosť bieda .. že áno?! 0,5* (06.12.2020)

Takové hračičkové. Hudba, kamera, slabomyslný námět, postava právníka, kamarádky v USA... Ale Yvona Stolařová vyváží hodně, je to neskutečně přirozená čičina a zřejmě nový objev českého filmu. Herci do postaviček pasovali obstojně. Neurazí, pohladí, ale nic víc. (12.03.2020)

Osu příběhu tvoří střet představ s realitou. Vejdělek z původní knihy vše realizoval přehledně, věcně, věrně, bez sebestředných ozdob. Ovšem zasazením děje do zimního času, jakkoli si tím ztížil natáčení, přidal Poslední aristokratce na příjemné, lehce neskutečné, bezmála pohádkové náladě. Po nádvoří pobíhá drůbež, do střechy zatéká, kastelán odhání turisty, z kuchařky táhne ořechovka a údržbář se místo práce oddává hypochondrii. Nejde o vyloženou taškařici, která co vteřinu vyrábí účelově smích pro smích, nicméně původní žerty Poslední aristokratky většinou zabírají i na plátně, zvláště tam, kde se mohou opřít o groteskní rekvizity v čele s výbavou někdejších Himmlerových komnat. Hlavní těžiště však zůstává v praktické každodennosti zdánlivě drobných trampot, nabývajících rozměrů bezmála osudových bitev o základní civilizační potřeby, teplo, světlo, telefon. Navzdory hvězdnému obsazení, ze kterého asi nejvíce sympatií sklidí lidová kuchařka Elišky Balzerové, nelze mluvit o vyložených hereckých sólistech, spíše o společné nevtíravosti. K ní Vejdělek přidává trošku své speciality, něžně tesklivé melancholie, a svůj díl dostanou i milovníci romantických komedií. Znalci Bočkovy série mohou tvrdit, že knihám se film nevyrovná, pravda také je, že spisovný jazyk zní z plátna občas nepřirozeně a že Vejdělek tentokrát látce spíše slouží, než aby ji po svém obohacoval. Nicméně v době, kdy na českých komediích člověka místo radosti jímá stud, reprezentuje Poslední aristokratka vkusnou, uměřenou, v dobrém slova smyslu většinovou zábavu, jejímž hájemstvím se stane obrazovka. (20.04.2020)

Tak tohle ne. Pěkně obsazené, představitelka Marie si mě získala, i ten Piškula alias Trávníček na koni, v závějích v Popelce, tam pasoval hezky a chvílemi to bylo příjemně fajn, ale tím má chvála končí. Mizerná režie a scénář k pláči. Dialogy-průser. Sníženo na dvě hvězdičky, jen z úcty ke zúčastněným hercům, kterým umělé, rádoby vtipné, často vyloženě trapné repliky vycházely nepřirozeně z úst. Sázka na vánoční zámeckou atmosféru nestačí, chyběla v tom hravost, zábava, bylo to nucené, kostrbaté, situací, kdy je divákovi za herce trapně, je zde příliš. A to nekritizuji příběh, protože ten mě až tak nepohoršil. Vadí mi, když režisér takto okatě podceňuje diváka. Komedie není snadný a vděčný žánr, ale proč tohle musela být nutně komedie? Proč to nemohl být pěkný, český vánoční film podle velmi pěkné knihy? Za mě zklamání od evidentně znuděného tvůrce, který tento počin trestuhodně odflákl. (25.10.2019)

Aristokratka místy potěší, rozhodně neurazí, ale žánrově to vyjádřit jako 'komedie' je myslím silné slovo. Snímek táhnou herci a dokonalé in i exteriéry, jen se nemohu rozhodnout mezi 3 a 4. Dnes dám víc, ale tohle je jeden z těch snímků, kdy lituju, že tu není trochu širší škála hodnocení.___ zlatohorské kino plné do posledního místečka! :-) (28.10.2019)

Jiří Vejdělek není žádný režijní génius, že se tenhle film nepovede bylo ale jasné od počátku. Předloha totiž vyniká humorem pracujícím především se značnou nadsázkou. Pokud je zapsán v knize, může působit lehce a osvěživě. Pokud se ale zfilmuje, vznikne série notně ujetých a přepálených scén, které nemají s realitou už vůbec nic společného a navíc zpravidla nejsou ani vtipné... Celkový dojem: 45% (11.01.2021)

Strašnej průšvih. Vejdělek stvořil zas další vejdělkovinu - nudnou, humoru prostou a zaměnitelnou s jakýmkoli svým výtvorem. Bohužel. Že s knižní předlohou tato Poslední aristokratka nemá kromě jmen postav a faktu, že restituovali zámek, nic společného, by nevadilo tolik, kdyby vzniklo něco zábavného a vtipného. Ani omylem. Zatímco Bočkova tetralogie je napsaná v duchu fantastické nadsázky jako vystřižené od Švandrlíka, film se bere vážně, takže do něj vůbec nezapadají nerealistické postavy na hraně karikatury a trapnosti, a vůbec nedává smysl. Spoustu blbostí z filmu vypsal do své recenze František Fuka, takže ho nebudu tady papouškovat, jen dodám, že jak s ním většinou nesouhlasím, tady má bohužel pravdu. Přemýšlím, zda je co vyzdvihnout - snad možná příjemnou vánoční atmosféru, fajn soundtrack složený z mozartovské klasiky (teda do naprosto zrůdné titulkové písničky od No Name - jak v kině vždy sedím do konce titulků, tahle příšernost mě snad poprvý vyhnala ze sedadla dřív), milé překvapení v podobě přesvědčivé Yvony Stolařové - a tím to hasne. Humor z nefunkčních pokusů o hlášky, trapné postavičky jako z Účastníků zájezdu, naprosto debilní rozuzlení zápletky s prodejem zámku, dokonce přišlo i zklamání z jindy skvělé Smutného kamery - v Aristokratce se opakují stereotypní letecké pohledy na zasněžený zámek a tím to hasne, prostě bez nápadu. Tak na mě ostatně film působil celkově: jako kdyby se Vejdělek, Smutný a prostě všichni u natáčení nudili, odvedli povinný standard s vidinou "vyděláme prachy na zfilmování bestselleru, takže je jedno, že to bude debilita, kvůli názvu na to lidi stejně přijdou" a honem domů. Když jsem se při novinářský projekci začal nudit fakt už strašně moc a poprvé se podíval na hodinky, vyděsilo mě, že uteklo teprve 30 ze 110 minut stopáže. A to je fakt průser. (24.10.2019)

"Maminka byla vždycky tak půvabná. - Ano, kromě doby, kdy čekala Vás. To děsila i psy nadlesního." Poslední aristokratka je veskrz úsměvná jednohubka, u níž jsem se sice neválel smíchy, nicméně mě v nejednom momentě dokázala celkem nenásilně pobavit. Ústřední "Kostkové trio" se mi zdálo poněkud sušší (postava Vivien mi přišla velkou část děje vyloženě pitomá), zatímco "služebnické trio" si své role vyloženě užívalo - hlavně Eliška Balzerová se svou ořechovkou a Pavel Liška se svým vypelichaným hypochondrismem. Tvůrci možná mohli trochu více zatlačit na humornou notu, protože ve výsledku jde o vesměs průměrnou komedii, jež v rámci žánru nijak výrazně nevyčnívá. P.S. "Na hraběcí exponáty, prosím, nesahat." (07.01.2021)

Báječná zimná komédia s prekrásnym prostredím, katalógovými zábermi kamery a štýlovou hudbou. V jednoduchosti je sila, o tom svedčí aj scenár, ktorý dokáže vyťažiť z námetu množstvo nenásilných humorných situácií a výborne pobaví. Herecké obsadenie je na jednotku. (01.03.2020)

Měli to nechat točit Trošku, bylo by to aspoň tak zábavné jako Babovřesky nebo Strašidla, která to nejvíce připomíná. Pokusy o humor jsou jim podobné, ale v Babovřeskách aspoň fungují. Fakt se mám smát, že někdo upadl na sněhu? Že někdo nasává ořechovici? Že Liška plešatí? Jinak v České televizi objevili drony, pokud jste si toho již nevšimli v mnoha jejích dokumentech z poslední doby, a jsou plně využity na opět zbytečné záběry krajiny a hradu shora. Jinak je to skoro dvouhodinová nuda, kde nejsympatičtějšími postavami jsou unylý kastelán a dcera, ale ani ti moc nezachrání – protože nemají nakonec dostatečný prostor – plochý ne-příběh s trapnými pokusy o vtip. Ona tedy už ani kniha není žádné terno, prostě další z vyhypeovaných titulů, ale tady to šlo ještě o několik stupňů dolů. Jinak to má jediné plus, slušnou kameru, která umí rámovat obraz. Hudba je otřesná. A Vilhelmová s tou svcrklou bradou a dlouhým nosem vypadá - prostě jí to tady ale ani trochu nesluší. Dvakrát jsem se pouzasmál, ale jinak zbytečný film, po kterém při druhém uvedení v televizi nikdo ani neštěkne. (12.03.2020)

Námět je celkem zajímavý a určitě z něj šla vytěžit legrace. Ale pak někdo došel k tomu, že tam obsadí Pavla "BE nic na vás nehrajeme" Lišku a Táňu a dá tam dialogy, které nebudou vtipné. Vysledek je klasická nuda. Zbytečný film. Zlatej Troška. (02.11.2021)

Z principu nesnáším filmy, které si dělají blbou legraci z jiných národností a snaží se tím (asi) vyzdvihnout pozitivní české vlastnosti. Což v případě tohoto filmu je patrně nekomplikovaný přístup k životu, zdravý selský rozum (alias poznávací znamení absolventů Vysoké školy života) a vřelý příklon k chlastu. Sledujeme zámeckou hospodyni naloženou v ořechovce víc než ořechový závin, líného údržbáře a protivného kastelána ve střetu s mimózním dědicem hradu, jeho mentálně zaostalou ženou a dcerou romanticky nyjící po prvním polibku. Jasně, nejsou to postavy, jsou to karikatury vždy jen s jednou vlastností. Která se však může okamžitě změnit, když to toporný scénář potřebuje. Vtip zde nenajdeš ani lupou a jedno z mála, co se dá přičíst k dobru, jsou hezké záběry na zámek z dronu. Dialogy však místy tak trapné, až hanba fackuje. (05.09.2022)

Takové podivně amatérské a nevěrohodné, vlastně jsem chvílemi podřimoval, bavil se se ženou a pak to skončilo a já šel klidně spát. Ještě že se mě nikdo nezeptal o čem to bylo... (07.08.2020)

Průměrná česká komedie, která nemá ambice na to, aby byla něčím víc. Fajn obsazení a výprava, trošku horší humor. Na Českou komerční tvorbu pořád nadprůměr. (21.07.2021)

Velmi dobře si uvědomuji, že přenést knihu do filmu představuje vždy nesmírně těžkou disciplínu. Nikdy nelze potěšit všechny čtenářky a čtenáře, o zarytých fanoušcích knižní předlohy nemluvě. Já jsem zatím přečetl čtyři knihy o aristokratce a ve třech případech jsem byl tuze spokojen. Smál jsem se možná i nahlas. Ve filmu humor někam zmizel, navíc je prodchnut scénami, kdy nikdo nemluví a nic se neděje, což v knize není prakticky možné, ta je hodně akční. Jedničku jsem četl dávno, ale místo koňů by měli po zámku běhat nezkrotní a nevychovatelní psi, pan advokát by měl být krapet starší v závěsu s nesnesitelnou pubertální dcerou a takových zásadních nuancí, které ve filmu schází, by se našlo více. A u mě bohužel platí, že mi zvolené herecké osazenstvo nesedlo vůbec až na dvě výjimky - Tatianu Vilhelmovou a Yvonu Stolařovou. Vilhelmová zajišťuje aspoň minimální kousek komedie a Stolařová je uvěřitelná. Mým pohledem čtenáře jsou všichni ostatní velmi nevhodně až blbě zvoleni. Nevím, jestli budu mít ještě chuť podívat se na další pokračování, pokud budou pojata stejným způsobem jako nebohá jednička. (28.11.2023)

Dokonalou předlohu Evžena Bočka jsem četl a mocně jsem se u ní bavil, s o to větším despektem jsem přistupoval k filmovému zpracování. Byl jsem ale nečekaně překvapen. A ještě ke všemu příjemně. Tím nechci říct, že se tvůrcům snímek nějak zvlášť povedl, spíš jsem čekal mnohem horší výsledek. Zrušením jazykové bariéry u Vivian si Jiří Vejdělek příliš nepomohl, připravil tak film o pěknou řádku možných vtipných scén, humor páně Božkův byl ostatně celkově značně potlačen, na druhou stranu mě potěšil vhodným obsazením jednotlivých postav, pokud nepočítám Maxe Zdeňka Piškuly (Zdeněk Piškula ve mně vždycky vyvolává dojem, že začne všem okolo nabízet Strážnou věž), zvláště Martin Pechlát byl jako kastelán Josef naprosto dokonalý. Ve výsledku sice nemůžu film zrovna vychválit, ale bavil jsem se u něj a určitě ho nechci nijak potopit. Těsný nadprůměr a fajn nálada. (12.05.2020)

Plné klišé i archetypálních postav, převařovaných fórků i opsaných motivů a v několika chvílích to připomíná fakt blbou pohádku. Na druhou stranu najdou se tu i povedené momenty, je to i dobře zahrané,pokud nepočítám Dykovou, a hlavně z toho čiší taková ta pohoda, kterou člověk od podobných vánočních záležitostí očekává. A to je asi to nejdůležitější. 60% (06.01.2021)