Dětská hra

Třináctiletý Andy dostal novou hračku, supermoderní panenku, která si říká Chucky. A Chucky je trošku porouchaný, takže začne zabíjet lidi, aby byl Andy šťastný. Nová verze hororové klasiky moc neděsí, ale příjemně baví komickou brutalitou, slušnými herci a atmosférou ve stylu Stranger Things. Žádný zázrak, ale jako hororová jednohubka nová Dětská hra obstojí. (26.07.2019)

Zbytečný pokus, který však jednou přijít musel. Dnešní mládež to dle mého v drtivé většině neosloví a nevím, co jsme si z toho měli odnést my starší, kteří v dětství vídali toho pravého Chuckyho po setmění i v zásobníku na prací prášek máminy pračky. Nijak víc to rozebírat nechci a napíšu jen, že kdo se těší, až tento remake po dokoukání odstřelí a poplive, toho samotný film nemá sílu přimět změnit názor. Ale kdo od toho příliš nečekal (jako já) a zkusil s filmem spolupracovat, úplně blbou náladu z něho mít rozhodně nebude, protože zas taková katastrofa to fakt není. Za mě čistých 5/10 a snad poprvé jsem z kina odcházel zdešen hrůzou, to když při závěrečných titulcích začal Mark Hamill zpívat:) Nejspíš si to celé hodně užil. (25.07.2019)

Postupom času, pri sledovaní filmu, som si uvedomil, že vlastne ani nieje žiadny problém v tom, že Chucky už nieje posadnutý duchom masového vraha, ale v tejto verzii ide o obyčajnú, dajme tomu technickú poruchu s nevychytanými muchami v systéme. A to je práve to, čo by sme si mali všetci uvedomiť, kam to vlastne spejeme, aby technológie boli vyspelejšie, ako naše stále chudobnejšie mozgy. Ale ja viem, že trpieť nebudem. Skvelé gore, má to spád a humor na tých správnych miestach. (30.12.2019)

Nová Dětská hra se vrací ke kořenům celé ságy, žádný Charles Lee Ray nepřevádí před smrtí ve velkém hračkářství svou temnou duši do nejbližší panenky, ale celé je to uzpůsobené nové generaci. Odlišnosti (Chucky je darebák proto, že se v něm pohrabal kdesi ve vietnamské továrně na svého šéfa naštvaný dělník) mi nevadily, odklon od nadpřirozena je vlastně ku prospěchu věci. Naopak spíš cílí proti moderním technologiím a všemu až příliš „chytrému“. Rozvedená matka Aubrey Plaza synkovi obstará (horkotěžko si hledá reálné kamarády) panenku, která si přeje jediné: aby byl chlapec Andy šťastný. Chucky přitom není úplně zlý – jen vnímá své okolí, mnohé si špatně vyloží, a když se mladí smějí u sledování brutálního hororu, bere násilí jako normu. První velkým problémem je každopádně dějová nesoudržnost i nenávaznost jednotlivých scén. Něco se stane, ale chybí následky. Nikdo se neptá, proč je rozbité sklo skříňky, nikdo neřeší, kam zmizel hezky zabalený dárek pro černošskou sousedku. Závěr je v téhle otázce značně nedopečený (a kompatibilnost Chuckyho, který dokáže leccos ovládat, mě neoslovila, spíš iritovala). Druhá potíž tkví v tom, že tenhle příspěvek není zábavným hororem. Je to takové dobrodružství bez černého humoru, násilné momenty nestrhnou. Nostalgie je krásná věc, ale nezařídí úplně všechno. Za mě nijak zvlášť kreativní jednohubka. 55% (19.09.2019)

Jakožto zdejší hororový expert se domnívám, že Lars Klevberg neměl sebemenší ponětí o tom, co vlastně točí. Režisér očividně tvoří bez jasného autorského záměru, kdy pouze zmatečně přeskakuje mezi jednotlivými filmovými žánry, abychom ve výsledku dostali zcela nefunkční slepenec. Obdobným způsobem bylo patrně naloženo i se scénářem, který je spíše skládankou různých kousků vzájemně k sobě sešitých bez jakékoliv vnitřní koherence. Každý opravdový fanoušek hororu bude u Child's Play pouze ztrácet čas a já tak snímku uděluji naprosto zasloužený odpad. (13.07.2019)