The Tank Battalion
Tankový prápor
Režie:
Vít OlmerKamera:
Jan MalířHudba:
Martin KratochvílHrají:
Lukáš Vaculík, Roman Skamene, Simona Chytrová, Vítězslav Jandák, Miroslav Donutil, Ivana Velichová, Martina Adamcová, Jiří Kodeš, Vlastimil Zavřel (více)Obsahy(1)
Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů Josefa Škvoreckého (Zbabělci, Prima sezóna), který má autobiografické rysy svého autora, prožívá základní vojenskou službu v letech 1953–54, za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů. Danny v hodnosti rotného přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol mu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu „služby vlasti"… Filmový přepis Škvoreckého díla natočil režisér Vít Olmer spolu se scenáristou Radkem Johnem. Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený celovečerní film od znárodňovacího dekretu v roce 1945. Čeští filmaři se tak vydali na novou cestu svobodného podnikání. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film viděly v kinech dva miliony diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin. (Česká televize)
(více)Recenze (415)
Já tenhle film nenávidím. Viděl jsem ho párkrát v dětství v televizi a přišel mi vždy neskutečně stupidní. Dnes ho shledávám dokonce nesnesitelně ubohý - nově jsem ho zhlédl bezprostředně po dočtení stejnojmenné Škvoreckého předlohy, a byla to hodně tristní podívaná. TANKOVÝ PRAPOR je žalostné defilé příšerných hereckých výkonů, odfláklého scénáře a čerstvého porevolučního nadšení, s nímž se tvůrci po hlavě vrhli na vše, co bylo do té doby nemyslitelné. Po této stránce je tento film symptomatickou ilustrací toho, jak hluboko v následujících letech měla česká kinematografie klesnout. Neschopnost vyprávět příběh, roztříštěnost děje do autonomních scének, herecká, režijní i scenáristická fušeřina hraničící s diletantstvím, nuda, vulgárnost a protivná přemíra sexu... všechny tyto neblahé atributy nepodařených českých filmů 90. let zde najdeme a Olmer jim s pionýrskou razancí vyšlapal neomylně cestu. Kdo ale mohl tehdy tušit, jaké budou další cesty nejen českého filmu, ale i jednotlivých tvůrců, kteří se na filmu podíleli - za všechny budiž zmíněn spoluautor scénáře John, který to dotáhl později až na ministra vnitra, a herec Jandák, který se pro změnu stal ministrem kultury, ach! Byl to právě Jandák, kdo se mi v lednu loňského roku stal poslem špatných zpráv, od něhož jsem se dozvěděl, že zemřel Škvorecký, můj nejmilejší literát. Když jsem tehdy, ještě nic netuše, 3. ledna 2012, zapnul ČT24, z obrazovky na mě začal žvanit Jandák, který v televizi vzpomínal právě na natáčení Tankového praporu a čerstvě zesnulého autora jeho předlohy. Jaká to ironie, protože horší příklad filmové adaptace snad aby pohledal! A neherec Jandák mám na tom nemalý podíl. Sám Škvorecký se k tomu v doslovu ke knize vyjadřuje jen velmi decentně, ale jsem si jistý, že dobře věděl, jaký paskvil to Olmer přivedl na svět, a bylo mu to líto: "Realizace se musela potýkat se známými problémy filmových přepisů knih, jejichž hlavní účin je v autorském vyprávění". Film toto řeší nenápaditým použitím voiceoveru a retrospektivy, přičemž pochopitelně vypouští úvahové pasáže a vše "intelektuální"; scénář knihu jednoduše osekal na kost a ponechal z ní jen slovní a situační humor, který je žel většinou zabitý nevydařeným vypointováním - TANKOVÝ PRAPOR je zoufale nevtipný a nudný. Moje občasné uchechtnutí tak pramenilo spíše z pohrdání nad tím, jak je tenhle film pitomý a vzdálený duchu předlohy, která si nezadá s genialitou samotného Haškova Švejka. Marná sláva, tenhle film je v první řadě svědectvím své doby a ukázkou toho, jak se to nemá dělat - jako studijní materiál je to po této stránce báječný zdroj, ale jako film je to skličující počin, který v této podobě neměl nikdy přijít na svět. ()
Není to úplně na 4*, ale tři by bylo málo. Film asi spíš pro chlapy a asi taky spíš pro nás starší, kteří totalitní vojnou prošli i když ne v tak příšerné době 50. - 60. let. Pro nás je to opravdu dost pravdivé a hořce úsměvné. Je to taky mimochodem poslední film Víta Olmera, na který se dalo koukat. ()
A bude se prcat.... ale ono není moc co, Tankový Prapor je jeden z prvních velkých porevolučních počinů, a chtělo by se říct, že podle toho taky vypadá, ale ruku na srdce, to by nebylo právě fér. Některé scény (a je jich dost) jsou přece už dnes kultovní... S odstupem doby a trochou nadhledu dám 70%. ()
Plejáda herců ve filmu, který budí spíše rozpaky...nejde o žádnou velkou zábavu, ani o pokus zfilmovat román - je to moc nadsazené a strašně groteskní. No Černí baroni to rozhodně nejsou... Navíc ta Simona Chytrová se asi mihne v každém dílku Víta Olmera... ()
První porevoluční soukromý film, musela být komedie a komedie z vojenského prostředí z groteskními figurami důstojnického sboru v čele naší lidově demokratické armády se švejkujícími soudruhy vojáky se povedla. ()
Rok 1991, svoboda slova a filmoví tvůrci se do toho bez jakýchkoliv rozmýšlení pustili opravdu zvostra. Tankový prapor se s tím totiž nemaže a zobrazuje to všechno tak odvážně, že pár let dozadu a mohli si herci a režisér předkopávat hrob na Olšanských hřbitovech. Fakt je, že je to legrace, která jen tak neomrzí. Na to jak je to krátký, to totiž na každé zkouknutí příjemně potěší. Ti vojáci se s vojenskou povinností prostě neserou. Spolu s Černými Barony je Tankový prapor to nejlepší co se příběhově vojáků ve Švejkovsky lenivém pojetí u nás urodilo. ()
Ne ne a ne. Prostě nemohu přijít Tankovému praporu na jeho tankovou příchuť a tak mi nezbývá než se dívat do prázdná, když některý milovník tohoto filmu začne hláškovat repliky herců, které jsou pro jedny kultovní a pro druhé zbytečnou záležitostí. Lukáš Vaculík za svých mladých let byl vycházející hvězda, která však vylétla do půlky své hvězdné cesty a pak začala pozvolna zase padat dolů. Ani plejáda skvělých herců pro mě nezachrání tento film. ()
Jako komedie slusnejsi nadprumer, ale jinak o nicem. Na prvni shlidnuti potesi podruhe uz nudi. ()
Filmová adaptace legendárního textu Josefa Škvoreckého se dočkala realizace pod vedením velezkušeného Víta Olmera v roce 1991 jako první československý soukromý snímek někdy od roku 1948. Už to je zápis do historie. Finanční prostředky do něj investovala firma Bonton a jak se později ukázalo, bohatě se jí to vyplatilo. Je to jeden z nejnavštěvovanějších českých filmů vůbec. Románová předloha s erbovním hlavním hrdinou a Škvoreckého literárním alter egem Dany Smiřickým byla určitě hůře zfilmovatelná, ovšem scénarista (sám spisovatel, byť módní, Radek John) z ní vybral to vhodné k vizualizaci plus zachoval významovou podstatu románu - satiru vůči lidovědemokratické armádě za éry nechvalně proslulého ministra obrany generála Čepičky. Vít Olmer natočil bezesporu dobrý film, i když z odstupu času je na něm vidět řada nešvarů porevoluční kinematografie (a tvůrčích handicapů pana režiséra). Celý film pak doslova udělal a ostatní herecké představitele zastínil Miroslav Donutil ve své asi nejnezapomenutelnější roli... Podobné filmy: Černí baroni ()
O dost lepší než Černí baroni. Tenhle humor mě fakt dostal. Miroslav Donutil jako vždy nemá chybu. ()
„Jozef, máš spojenie?“ – „Ále, čoby, šak je to furt voľajaké... pokurvené.“ ()
Temnější, méně vtipný a politicky hodně vyhrocenější starší bratříček Černých baronů, mnohdy spíše drama nebo tragikomedie než komedie. Vděčný výraz "Cožee?!" se objevil ocitovaný Jiřím Kodetem v Pelíškách ve scéně setkání Kodeta ve škole s Jaroslavem Duškem a vyvolal ve mně i v kině lavinu smíchu. Jiné sousloví "Jak je to možné?" používám s úspěchem dodnes zase já. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=GvueoKTTPrg ()
Klasika začátku 90. let se spoustou nezapomenutelných hlášek. Nebýt přítomnosti pánu Skamene a Donutil, tak by moje hodnoceni šlo o dost dolů. ()
"Udělal jsem to z nedbalosti a lehkomyslnosti." Každý, kdo někdy sloužil v rotě ČSLA s dalšími soudruhy reakcionáři, tak musí mít Tankový prapor rád. Já mám tedy raději knižní formu, protože nejeden vtípek se na obrazovku přenést nepodařilo, ale s jízdou npor. Růžičky na tanku, kanonádou rtn. Maňase či sexem ve vězení rozhodně jsem spokojen. Jen mě mrzí, že mi pro výkon služby pracující lid nesvěřil k ochraně vlasti tank a že mí velící důstojníci nebyli až takoví dementi jako tato bolševicko-alkoholická sebranka. ()
Já toho Olmera nechci vyloženě zatracovat, protože jeho filmy z 80. let mám vesměs rád. A vlastně se mi docela líbila i třeba taková Nahota na prodej, kde se povedlo vystihnout atmosféru tehdejší doby. Co se týče Tankovýho praporu, tak mi to připadalo jako nějaká parodie na seriál Chlapci a chlapi. Akorát Vaculíkovi asi zapomněli říct, že nehraje ve vážnym filmu. Pamatuju si, že někdy v pubertě mě to bavilo víc. Teď už mě ty sexuální/fekální "vtipy" nějak neberou. Ale pár hlášek se docela povedlo a dokonce snad i zlidověly, takže ty 2 hvězdy si film asi zaslouží. ()
Vedle Černých baronů bohužel zoufale nevtipné a vlastně celkově nezajímavé. Dějová roztříštěnost bije do očí snad stejně, jako nesnesitelné exhibice některých herců, v čele s Donutilem a Skamene.... ()
První porevoluční soukromý film. Vzhledem k jeho sporným kvalitám by to bylo to jediné, co by stálo za poznamenání, kdybych neměl pocit, že právě tenhle film natolik předznamenává pád české kinematografie do hlubin tápání a hledání, sexuálně hláškovací výplně, vyrovnávání se s minulostí, špatných hereckých projevů a Miroslava Donutila. ()
Výrazně horší než Černí baroni s hrubším humorem a méně sympatickými postavami, i když filmové řemeslo Olmer v tomhle případě nezapomněl. Funguje to jako sled více či méně vtipných příhod z vojenského života než jako snímek se silným příběhem. V mém případě se zamhouřenýma očima dávám tři hvězdičky. Celkový dojem: 50 %. ()
Ojedinělý přesnější výstřel tankisty Olmera a spolu s Bony a Klid asi jediný autorův film, s kterým se mi podařilo částečně "navazat spojeni" - ostatní jeho díla mají pro kinematografii stejný přínos jako předčasná ejakulace Vaculíka pro kvalitní sex. I když přiznejme si, že bez Donutila by to celé možná bylo jen jako rezavý sovětský tank po 136 ofenzívách.. ()
Tohle je nejlepší Olmerův film. Je dokonce lepší než knižní předloha, což se jen tak nevidí. Film mi připomíná Černé Barony, ale s přehledem je překonává. Navíc je zde spousta známých tváří, což potěší. ()
Související novinky
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)