Režie:
Alan J. PakulaScénář:
William GoldmanKamera:
Gordon WillisHudba:
David ShireHrají:
Dustin Hoffman, Robert Redford, Jack Warden, Martin Balsam, Hal Holbrook, Jason Robards, Jane Alexander, Meredith Baxter, Ned Beatty, Stephen Collins (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Největší politická aféra i dech beroucí novinářský počin... Dva novináři deníku Washington Post, Carl Bernstein (Dustin Hoffman) a Bob Woodward (Robert Redford), jsou na stopě zdánlivě banálního případu: do kancelářských budov Demokratické strany zvaných „Watergate“ se roku 1972 vloupalo několik mužů. S každým odkrytím dalších souvislostí ale oba neústupní novináři zjišťují, že mají co do činění s mnohem hrozivějším případem než jen s obyčejným vloupáním zlodějíčků, a celá událost jim začne přerůstat přes hlavu. V sázce je nejen jejich kariéra, vztahy, ale zřejmě také holý život. Přešlapování novinářů na tenkém ledě nicméně odkrývá politickou špínu nebývalých rozměrů, což roku 1974 vyústí až v rezignaci republikánského prezidenta Richarda Nixona... Přelomový film z ranku amerických dokudramat, které spojují fiktivní vyprávění s přístupem dokumentární kinematografie, natočil mistr svého řemesla, režisér Alan J. Pakula, jenž navázal na úspěch svého politického thrilleru Pohled společnosti Parallax (1974). Půvab dramatického snímku Všichni prezidentovi muži tkví v propracovaném scénáři Williama Goldmana (Harper, Butch Cassidy a Sundance Kid, Maratónec), jenž z nepřeberného množství faktů a souvislostí spojených s případem Watergate dokázal vydestilovat soudržný a pro diváka přehledný děj, který navzdory politickému námětu neztrácí nic ze své napínavosti. Mimo věrohodné výpravy a hereckého vyjádření je též potřeba zdůraznit kameramanskou práci Gordona Willise, jenž s Alanem J. Pakulou spolupracoval už na snímku Klute (1971). Všichni prezidentovi muži obrazově vynikají minimalistickým, ale průzračně čistým rámováním, jakož i vynalézavým užitím různých ohniskových vzdáleností objektivů. To umožnilo kupříkladu přehledně rozehrát hned několik akcí v předním i zadním plánu současně, nebo naopak zaměřit pozornost jedním směrem a zbytek informací na scéně nechat rozostřených. Nejen tedy puntičkářská režie Alana J. Pakuly, uspořádaný scénář Williama Goldmana, ale i kamera Gordona Willise stála za tím, že si divák může vychutnat napínavý příběh o největším politickém skandálu poválečné éry, který je navzdory své košatosti podán přístupnou a přitom hodnotnou formou, již docenila i Akademie filmového umění a věd, když snímek vyznamenala čtyřmi Oscary. (Česká televize)
(více)Recenze (310)
Novinařina tak trochu jinak. Precizní režie a soustředěné herecké výkony, jenže leckoho odradí poměrně uhoupané tempo. Střídmý, takřka dokumentaristický přístup pomáhá autenticitě, výsledek se nakonec na Oscarech musel sklonit před boxerskou pohádkou Sylvestera Stallonea. Nedokážu úplně radit, jak by šlo hledání pravdy udělat pružněji a pro diváka přitažlivěji, nicméně beru spíš jako viděno, splněno, odškrtnuto. ()
Pokud prezident Spojených států amerických při nástupu do úřadu skládá přísahu o dodržování Ústavy, k čemuž mu má dopomáhat Bůh, napadá mě, jakou relevanci by to mělo, pokud by byl nový prezident buddhista (s tím, že Bible není povinnou součástí přísahy) a proč se na Nixona vykašlal. Viděno během Season Challenge tour 2015 ()
Jedním slovem dokonalé!!! Téměř s jistotou mohu tvrdit, že jsem zatím neviděl lepší politické drama. Žádné zběsilé honičky či přestřelky v tomto snímku neuvidíte. Připravte se na pořádnou porci špičkových dialogů a báječných hereckých výkonů všech zúčastněných v čele s Dustinem Hoffmanem a Robertem Redfordem. Jejich ztvárnění novinářů je výborné a ukazují všechny vlastnosti jaké by měl správný novinář mít. Jason Robards obdržel za roli šéfredaktoar Bradleeho Oscara za vedeljší roli a troufnu si tvrdit, že více než zaslouženého. Oscarový scénář je napsán skvěle a styl pomalého vyprávění je vynikající a k snímku se přesně hodí. Společně se Sophiinou volbou nejlepší filmy zesnulého Alana J. Pakuly. Kdo neviděl ať co nejrychleji napraví.............. ()
Zbytočne príliš zdĺhavé. Bol dobrý krok obsadiť do filmu hviezdy 70.rokov 20.storočia Dustina Hoffmana a Roberta Redforda. Hrajú tu aj hviezdy filmu 12 Angry Men Jack Warden a Martin Balsam. Všetci títo herci zdvíhajú film aspoň do slušivého priemeru. Inak je to ako vyšetrovací film nie príliš podarené a neuspokojí vás ani finálne rozuzlenie. Proste len sledujete, lebo sú tam hviezdy a je to o Nixonovi. Dustin Hoffman tu pôsobí navyše komicky, jeho dlhé vlasy a maličká postava z neho robia akoby transexuála, i keď je pravda že tí ešte v 70.rokoch neexistovali. Hoffman sa hodí skôr do komédií. V takýchto vážnych snímkach ho proste neviete brať vážne. Redford zase síce hrá veľmi dobre, ale jeho postava je nudne napísaná. Nemá priestor vyniknúť. Prekvapivo sa mi v detstve tento film vyhýbal, dnes hodnotím priemerne. ()
Jak je možné, že laskavý a jindy nedotknutelný „Rýša“ Nixon měl najednou z ostudy kabát a musel se poroučet z Bílého domu?! To bylo tak, dnes to vypadá jako čirá utopie, ale věřte nebo ne, byly doby, kdy slovo novinář neznamenalo nadávku a investigativní žurnalistika nebyla jen pseudobulvární portálovou věštírnou na objednávku. Pakulův film je brilantní (leč ne úplně snadno stravitelnou) oslavou práce hlídacích psů demokracie, kteří když se zakousli, tak nepustili… Zápal, notes, cigára, telefény, levárny, konspirace a neskutečná kvanta dat. Ale hlavně KOULE! Woodward & Bernstein – nezbytná součást učebních osnov na každé katedře žurnalistiky :) Sólokapra holt z prstu nevycucáš. To není jako moderní verbální zvratky z i-děsu a hov-novinek… ()
Galerie (52)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (44)
- Původně se film měl točit ve skutečném Washington Post se skutečnými zaměstnanci, ale někteří se chtěli před kamerou "ukázat", takže od toho bylo upuštěno. (Kulmon)
- Práva na knihu koupil Robert Redford, přičemž studio souhlasilo s natočením pouze tehdy, bude-li sám hrát hlavní roli. Později zašel Redford osobně za Dustinem Hoffmanem a nabídl mu roli Bernsteina. (Zdroj: Cinema) (Mirokukii)
- Film obsahuje šestiminutovu scénu telefonátu, kterou s Robertem Redfordem režisér Alan J. Pakula natočil bez střihu na jeden „zátah“. Redford udělal chybu až na konci, kdy nazval osobu na druhém konci drátu špatným jménem. Působilo to ale tak věrohodně, že režisér chybu nakonec ve filmu nechal. (Listeroman)
Reklama