Vanity Fair
Trh márnosti
Vanity Fair
Režie:
Mira NairKamera:
Declan QuinnHudba:
Mychael DannaHrají:
Reese Witherspoon, Gabriel Byrne, Roger Lloyd Pack, Ruth Sheen, Lillete Dubey, Romola Garai, Tom Sturridge, Rhys Ifans, Jonathan Rhys Meyers, Bob Hoskins (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Becky Sharpová je dcera chudého malíře a sní o bohaté budoucnosti. Má všechno, co ji předurčuje ke šťastnému životu a úspěchu ve společnosti: mládí, krásu, atraktivitu, inteligenci, vtip i dostatečnou dávku drzosti. Chybí jí jen jedno - dobrý původ. Jenomže v Anglii počátku 19. století na něm záleží nejvíc. Becky se nechává najmout jako guvernantka do rodiny poněkud výstředního sira Pitta Crawleyho. Tam se seznámí s jeho mladším synem Rawdonem a spřátelí se s panovačnou tetou Mathildou. Po nějaké době si Rawdona tajně vezme. Ze začátku jsou plni optimismu, a ačkoliv je Rawdon vyděděn, žijí si na velmi vysoké úrovni. Její protiváhou je Amélie Sedleyová, pasivní a sentimentální dívka ze zámožné rodiny. Obě jsou ochotné udělat vše proto, aby se staly součástí nejvyšší společenské elity. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (139)
Nevyvážený mix Nebezpečné krásy (rozbor titulní postavy) a Věku nevinnosti (podobná charekterizace doby), který si však ani z jednoho nebere ty nejlepší ingredience a zůstává tak někde v půli cesty mezi plnohodnotným vážným dramatem a rozkošnou romantikou. Herci až na několik momentů naprosto přesvědčiví - kraloval samozřejmě Gabriel Byrne, ale i Reese Wintherspoon, kterou mělo do té doby diváctvo zaškatulkováno jen jako malou růžovou štěknu z Právé blondýnky předvedla, že i ona umí vážnějěí roli bez zaváhání. Technicky samozřejmě bez kazu. Vynikající kostýmy, kulisy Londýna i barvitá kamera. Atmosféra viktoriánské doby je navozena vskutku bravurně a se vší noblesou. Bohužel obsah je leckdy dosti kostrbatý a nudný. ()
Film natočen podle románové předlohy Williama M.Thakeraye. Jedná se o klasický světový román - pohled na anglickou společnost na počátku 19.století,kdy se společnost dělila na ty, co mají peníze a šlechtické tituly a pak na ty druhé. Neříkám, že by film nebyl zajímavý (mě kostýmové filmy baví), ale chvílemi mě nudil. Přemýšlela jsem proč tomu tak je, když jsou tam příjemní herci, krásné ženy, zámky a krása vůbec. A víte proč ? Málo dialogů, plytký scénář. Pořád se sice mluvilo, ale v podstatě o ničem. Dokonce jsem si některé související věci musela domýšlet nebo dokonce hádat (na př.příbuzenské poměry v rodině). To mě při zážitku u filmu ruší a dost mi to vadí. Chápu, že těžko může film do slova a do písmene kopírovat knihu, ale přece jen se měla scénaristka více držet již vymyšlených dialogů světoznámého klasika. ()
Zhruba do první poloviny má film spád, vtip, rytmus. Bohužel se s přibývajícími minutami stává rozvleklejší, útržkovitější a méně přehledný. Jakoby se najednou lekla, jak málo času zbývá do konce filmu a co všechno jí ještě zbývá natočit ;) Režisérčin indický původ se odráží jak ve vizuální, tak v hudební stránce filmu (obojí výborné), filmem prolínají indické motivy, stejně jako prolínaly britskou společností 18. a 19. století. Herci jsou, i ve vedlejších rolí, dobře obsazení a podávají adekvátní výkony. Jarmark marnosti je příjemnou podívanou, která ovšem žánru nic nového nepřináší, ani není jeho dokonalým reprezentantem. ()
Málokdy se vidí film tak nudný a přitom hloupý zároveň. Režijně i scénáristicky nezvládnutý, kde scény nedrží u sebe, nenavazují jedna na druhou, postavy konají důležitá životní rozhodnutí na základě impulsu a z vteřiny na vteřinu. Není nám dovoleno být svědky milníků života postav (svatby, milostné scény atd.), zato musíme shlédnout tři dlouhá pěvecká vystoupení Reese Witherspoon, (u nichž jsem upřímně pochybovala, že je zpívá herečka samotná, znaje její pěvecký projev z Walk the Line) a jedno její absurdní taneční vystoupení. Člověk by čekal, když se jedná o historický film a všechno ostatní na něm selhává, že alespoň kostýmy a účesy budou věrné dějinám, ale opak je pravdou. Takhle historické látky nevypadaly, ať už po stránce materiálu, tak po stránce křiklavých barev, takové modely se nenosily a účesy dam a pánů byly svou výstředností taktéž krajně podezřelé. Navíc dáma, co se snaží dostat do vyšší společnosti, ukazující v před Viktoriánské Anglii na večírku holé stehno? Jako fakt? I ukázat kotník by tehdy bylo skandální. Nevím, zda se tento film stal nudnou fraškou vinou předlohy, kterou jsem nečetla, tudíž netuším, jak věrně se jí snímek drží, či je-li na vině scénárista, nebo režisérka, ale takovou překolorovanou spatlaninu, jejíž "historičnosti" by nevěřilo poslední mimino, jsem dlouho neviděla, pokud vůbec. A super je i poslání filmu - být sobeckou prodejnou zlatokopkou, které je úplně jedno, kolik životů kolem sebe zničí, se vyplácí. 1*. ()
Snímku chyběla logická výstavba, elegance a švih. Některé scény se táhly, ba co víc, pořád dokola se opakovaly (tanec, zpěv), zatímco potom přišel střih a během tří vteřin se hrdinka zamilovává, pak ji někdo žádá o ruku, pak říká, že je vdaná, pak opouští svou nadřízenou, pak přichází milostná scéna s tím, kdo asi opravdu je její manžel. Kdyby před tím dvacet minut zpěvu vystřihli, třeba by něco tak důležitého jako tajný sňatek nemuseli řešit během několika sekund. Navíc Becky má svým způsobem hrát na všechny strany, ale ve filmu si po většinu času drží takovou andílkovskou tvář, takže když pak najednou odkryje masku ďáblice, člověk jí to moc nevěří. Je to moc těžkopádné, černobílé. Spíš to působí, jako by hodné děvče někdo k něčemu nutil, než aby to byla její niterní povaha. Scénář mohl vypadat úplně jinak. Mnoho věcí si divák musí domýšlet, zatímco u dialogů skutečně natočených se nudí, mnohdy nedávají smysl nebo jsou zbytečné. Chtělo by to jinou herečku (já mám Reese ráda, ale tohle jí nesedlo), jiné scénáristy, jiného režiséra...Nebo si prostě přečíst knihu. ()
Reklama