Sissi

Klíčová spolupráce Romy Schneiderové a Ernsta Marischky začala už jejím třetím filmem Mládí královny Viktorie a bezprostředně pokračovala Německými rytíři. Vrcholila trilogií o Sissi, která se mohla dočkat minimálně ještě čtvrtého dílu, kdyby Romy v mezičase nepracovala i na jiných projektech a nebouřily se v ní hormony dospívání. Mezi prvním a druhým dílem Sissi byla věrná alespoň svému novému párování s Karlheinz Böhmem ve filmu Kitty a velký svět. Mezi druhým a třetím dílem ovšem natočila dva filmy s Horst Buchholzem Robinson nesmí zemřít a Miláček z Paříže, které předznamenaly zlom v její kariéře a především útěk do Francie a po té ještě dál. Po třetí Sissi následovala poslední filmová setkání s vlastní matkou Romy Schneider v Poloněžné, druhá spolupráce s Lilli Palmerovou (po svém druhém filmu Ohňostroj) v remaku Děvčat v uniformách, kde vytvořila novou polohu svého herectví, jež zopakovala v dalším remaku, tentokráte v Kristýně. A po té se setkala s Alainem Delonem a zahodila svá první léta u filmu jenom proto, aby se ještě vrátila splnit staré závazky a vytvořila ještě naposledy dva romantické kostýmní velkofilmy Krásná lhářka a Káťa. Tyto nevadily, protože se jmenovaly jinak, než Sissi IV a Sissi V. Tato bilance její kariéry je tu záměrně, aby trochu osvětlila migrační zmatky kariéry Schneiderové a zároveň rozpolcenost vnímání celého fenoménu filmové Sissi, která se v očích jedněch stala příkladem toho, co musela herečka odvrhnout, aby vytvořila mimo své dvě vlasti konečně něco dobrého - a v očích druhých vrchol její kariéry, který nedokázala zvládnout a stavět na něm. Je paradoxem, že málokomu vadí její přirozený vývoj v 50. letech, kdy v 18 filmech vytvořila celou škálu dospívajících hrdinek, adekvátních svému věku, ale hodně lidí vidí jen kontrastní Sissi a některé filmy až z 60. - 80. let. Co si s tím počít? Já radím jediné, jít po zpětné lince režisérově, aby se člověk tolik nedivil tomu, proč právě jeho Sissi vzbudila takový humbuk. Tento scénárista, režisér, producent a autor hudebních textů, si během své bohaté kariéry takřka 70 let osvojil vlastní styl. Během Druhé světové války začal pravidelně své scénáře režírovat a konečně začátkem 50. let si přišel na své, když mohl filmy také ovlivňovat vlastní produkcí. Vytvořil dokonalý velkolepý svět s nádechem pohádky pro dospělé, výbornými jiskrnými dialogy a často ironickými zvraty v ději. Byl to on, kdo se nebál zužitkovat nový pár matky a dcery Schneiderových a byl to také on, kdo pozitivně ovlivnil novou identifikaci poválečného Rakouska a jeho hledání jistoty ve Starých zlatých časech. A i když mu dala Romy košem, zůstalo mu ještě dost věrných, aby se vrcholem jeho kariéry stal příběh o Franzi Schubertovi Das Dreimäderlhaus. Sissi tedy není jen pozlátkový film, ale stejně jako bonbón v celofánu potřebuje nejdříve rozbalit a teprve po tom si ho užít. "On!" "Kdo? Aha, to jsem zase já." (06.02.2009)

Nemá příliš velký smysl polemizovat nad historickou realitou mladé císařovny a jejího nástupu na trůn, neboť Ernstu Marischkovi se především jednalo o vytvoření velkolepého kostýmního velkofilmu. A tím Sissi opravdu je. Vynikající kamerové záběry na rakouská pohoří a vídeňské reálie společně s bohatou výpravou vytvářejí nezapomenutelný zážitek. Mladinká Romy Schneider byla v té době skutečnou hvězdou nejen rakouského filmu a na plátně se stejným úspěchem dokázala ztvárnit venkovské děvče i šlechtičnu. Dnes je více než zřejmé, že díky Marischkovým barevným velkofilmům se z ní později stala ikona evropské kinematografie. Titulní hrdince pak skvěle sekundují i matka Magda Schneider a Karlheinz Böhm. I kýč může být velkolepý a mnohdy je sladká lež příjemnější než krutá pravda. (28.06.2009)

Průměrný rakouský režisér stvořil podprůměrnou limonádu operetního střihu pro paní a dívky. Nemohla to zachránit ani krásná Romy či velká výprava. Většina herců působí až ochotnicky. Z velkým sebezapřením jsem shlédl dva díly tohoto kýče a už nikdy více. Nechápu, že má Česká veřejnoprávní televize touhu předkládat tenhle příšerný spektákl divákům. Patří to tak na Novu, od které to ČT převzala, neboť na konci filmu nás Nova lživě informuje (jak je u ní zvykem), že prý tohle dílo vyrobila. Kde jsou ty časy, kdy se pravdivě uvádělo: české znění vyrobila ... (28.07.2019)

Často, když jsem v Alpách a vidím, tam ty upravené svahy, romantické hotýlky, před kterými jsou lehátka s opálenými důchodci (pokud, tak můžu nazývat hraběnky a barony našich jižních sousedů), tak si vzpomenu na tento film. Film natočený velice pozitivní kamerou padesátých let s půvabnou vídeňskou favoritkou, mého již zesnulého romantického dědy, Romy Schneiderovou, mě vždy dostane do dobré lehce nostalgické nálady. Cítím při něm ten pocit, který jsem měl jako dítě v uzavřené teplákové republice koncem osmdesátých let, když se ke mně dostalo něco ze západu… cítil jsem najednou ten vánek z alpského sanatoria, kde na lehátku se opaluje Romy Sneider… nahá… hodně jedu:) , ale je to tak. Dávám pět hvězd a nedá se s tím nic dělat:) (17.07.2008)

Dokonale natočená historická romantika. Tvůrci dle mě měli jasný cíl a ten jasně dodrželi. Krásná červená knihovna z prostředí okolo rakouské královské rodiny. Nelze jim vytknout nic, v rámci žánru je to přesně, jak to být má. Osobně jsem film viděl jen díky sestře, která svého času Sissi měla velmi ráda a dala by jí maximální hodnocení. Sám s klidným svědomím dávám tři hvězdy. (23.09.2016)