S čerty nejsou žerty

"Je to rebel! Při zatýkání tři vojáky těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho zesměšnil." Já si s čerty zažertuju rád, protože kaprál, kníže a Lucifer jsou naprosto dokonalí a proto mi zase až tak moc nevadí skutečnost, že zástupci dobra nemají příliš velký charisma, není s nimi tolik srandy a neštítí se peněz. Nikdo zkrátka není dokonalej, ani tato pohádka, ale na vánoce ji pravidelně řadím jako chod mezi oříšky, cukroví a řízky ze zlatýho prasete. A nyní jdu uchopit nejjasnější brk ... (25.07.2011)

Úžasné herecké výkony všech větších postav s Nárožným a Heřmánkem v čele, k tomu dnes již zlidovělé hlášky (Máchale, zase ti to spadlo). Přesto to všechno nedokázalo překonat můj podivný postoj k pohádkám, protože ač je stopáž poměrně krátká, našlo se dost nudných a natahovaných momentů. Asi jsem opravdu zlý, ale nedokážu mhouřit oči ani u pohádky. 3 a půl hvězdy. A přitom by ke čtyrem hvězdám stačilo, aby tam 20 minut neběhali za brkem. Ale budiž, že jsou Vánoce. (24.12.2008)

Často se žehrává na to, že obraz společnosti, nabízený lidovými pohádkami z doby prvních sběrů - tj. zhruba první poloviny předminulého století - , je nadsazený: útlak, byl-li jaký, se dal snést, vrchnost, nešlo-li o zvrhlíky, byla víceméně lidumilná a společnost jako celek, až na politováníhodné nečetné výstřelky, vlastně - zvláště ve srovnání se současností - idylicky vyvážená. Nejidyličtější a nejnešťastnější česká spisovatelka Božena Němcová nejen zde prokazuje opak. Zoufalství a beznaděj, v níž žil "dělný lid robotný", poddaní, byly často nezměrné a jejich přežívání víc než než nesnadné. Zpochybňovalo se tím všechno, co se do nevzdělaných lidových vrstev horem pádem cpalo (v Němcové najdeme tento rys asi nejvýrazněji v DIVÉ BÁŘE), zpochybněn byl nejednou sám všemocný Bůh, který tomu všemu měl přihlížet z výsosti nebes, kde údajně strměl jeho pomyslný trůn. Čert, ďábel a peklo, splývající v tomto vnímání s přirozeným strachem z neodvratné smrti, chápané jako jediná doložitelná spravedlnost, se za těchto okolností měnili ve svůj opak: ve své druhu boží pomocníky (koneckonců se beztak jednalo také o anděly, byť padlé, tj. čest a mravnost před tváří boží ztrativší). Z tohoto myšlenkového pozadí o to více oceníme jak čerstvost předlohy Němcové, tak nenásilné aktualizace (zpodobení pekla ve filmu ne náhodou připomíná základní znaky pozdní normalizace) neméně pozoruhodného filmového zpracování. Dva nadějní, tehdy začínající herci Ondřej Vetchý a Vladimír Dlouhý tu dostali - a beze zbytku také využili - mimořádně cenné příležitosti. Česká klasická filmová pohádka a její škola tu dosahují jednoho ze svých výsostných vrcholů. Tvůrcům filmu (spoluautorem scénáře je divadelní historik a kabaretiér Jiří Just známý i svou polistopadovou ekologickou publicistikou) se dařilo a daří k vytržení opakovaně přivádět již druhou a třetí diváckou generaci. Myslím, že není pochyb o tom, že generace nikoliv první a nikoliv poslední. (27.01.2008)

Jediný opravdu povedený film Hynka Bočana. Vynikající, vtipný scénář Jiřího Justa (Pátek není svátek, Babičky dobíjejte přesně!), krásná hudba Jaroslava Uhlíře, ale hlavně skvostné komediální výkony znamenitých herců - Karla Heřmánka, Viktora Preisse, Jaroslavy Kretschmerové, Josefa Kemra, Petra Nárožného a Ondřeje Vetchého. Pekelně dobrý film! (20.02.2003)

Hynek Bočan natočil smrtící kombinaci humoru, pohodové podívané a čertovské symfonie. Všichni herci bez výjimky jsou skvělí - Preiss, Nárožný, Dlouhý, Kretschmerová, Kemr, Heřmánek...výbornou práci odvedl i Uhlíř, který složil pěknou muziku. Zlatý špendlík české pohádkové nástěnky. Kdykoli se na pohádku podívám rád, jen to duo Preiss - Nárožný je fantastické a Karel Heřmánek předvádí, jak má vypadat čert (prosím vás, pusťte tuhle pohádku Troškovi) - Král tmy Lucifer XIV. (---> flanker: došla, došla). Pohádka s výrazným humorným podkresem se nese v neskutečně elegantním duchu, to co jiné (moderní) pohádky sáhodlouze okecávají, tady je řečeno krátce a výstižně, proto více vyniknou i choreograficky velmi atraktivní scény (mimochodem vcelku dlouhé scény, smekám před aktéry a zvláště Vladimírem Dlouhým). Ani jeden dialog nepůsobí přitaženě a už vůbec ne trapně...a proč by měl, když režisér použil a vymáčkl hereckou elitu, která musí pohádky milovat, jinak by se svých rolí nezhostili jako čert Doroty nebo Petr korbele piva. Bravo. S těmito čerty tedy rozhodně jsou žerty, ba přímo legrace. A já jen v tomto případě udělám výjimku a prominu ten nesmysl, že peklo a čerti jsou kladní. To je věc, kterou já nemám rád. (01.01.2008)