S čerty nejsou žerty

Jedna z nejlepších českých pohádek. Perfetkní příběh, dobrodružné scény, pohádkové prvky, vtipné scény, nostalgické chvíle, hezké prostředí ve filmu, hezká hudba, dobří herci. Není co dodat. Možná něco v oblasti vojenské mi něco nesedlo, ale to je opravdu pouhopouhý detail. Hodnotím na skvělých 99% = ***** (27.11.2012)

Bol som primerane zvedavý aký zázrak to nakrútil Hynek Bočan, keď mu patrí 54. miesto v rebríčku najlepších filmov všetkých čias. Nebol som predpojatý a aj keď som film sledoval pozorne, podstatný rozdiel medzi ním a kritizovanými Troškovými rozprávkami som nezbadal. Dokonca som ani nezistil pre akú cieľovú skupinu je určený. Pre deti sú niektoré pointy nezrozumiteľné a pre dospelých je to príliš rozprávkovité. O bezdôvodnom obsadzovaní audioherečky Kretschmerovej pomlčím, na druhej strane obsadenie Gerendáša a Upíra Krejčího do úloh čertov bolo dobrým ťahom, šetriacim maskérom prácu. A keď som sa na hodnotenie pozrel o 11 rokov a zistil, že film postúpil na 35. miesto, potom bolo odňatie hviezdičky tým najmenším, čo som musel. (19.01.2011)

Tahle geniální pohádka má pořádně roztopené ohně pod všemi kotli, co jich jen v pekle čeká na hříšníky. Film zábavou a hláškami přímo hicuje! Ale na nejhřejivější filmové databázi má jen 89% a je to dokonce až 140. nejoblíbenější film? No to snad ne! To je peklo... Přitom já bych za kaprála na bojišti i duši vypustil a Dorotu Máchalovou bych si z fleku vzal za manželku! Navíc, Karel Heřmánek jako přísný Luciper je božský bavič. Tak, a mám to! Za to rouhání půjdu taky do kotle. Už se moc těším! :-) Edit: Ha! Přece jen je peklo spravedlivé? Koukám, že už to leze nahoru... 136. nejoblíbenější film! (02.12.2013)

Jediný opravdu povedený film Hynka Bočana. Vynikající, vtipný scénář Jiřího Justa (Pátek není svátek, Babičky dobíjejte přesně!), krásná hudba Jaroslava Uhlíře, ale hlavně skvostné komediální výkony znamenitých herců - Karla Heřmánka, Viktora Preisse, Jaroslavy Kretschmerové, Josefa Kemra, Petra Nárožného a Ondřeje Vetchého. Pekelně dobrý film! (20.02.2003)

Často se žehrává na to, že obraz společnosti, nabízený lidovými pohádkami z doby prvních sběrů - tj. zhruba první poloviny předminulého století - , je nadsazený: útlak, byl-li jaký, se dal snést, vrchnost, nešlo-li o zvrhlíky, byla víceméně lidumilná a společnost jako celek, až na politováníhodné nečetné výstřelky, vlastně - zvláště ve srovnání se současností - idylicky vyvážená. Nejidyličtější a nejnešťastnější česká spisovatelka Božena Němcová nejen zde prokazuje opak. Zoufalství a beznaděj, v níž žil "dělný lid robotný", poddaní, byly často nezměrné a jejich přežívání víc než než nesnadné. Zpochybňovalo se tím všechno, co se do nevzdělaných lidových vrstev horem pádem cpalo (v Němcové najdeme tento rys asi nejvýrazněji v DIVÉ BÁŘE), zpochybněn byl nejednou sám všemocný Bůh, který tomu všemu měl přihlížet z výsosti nebes, kde údajně strměl jeho pomyslný trůn. Čert, ďábel a peklo, splývající v tomto vnímání s přirozeným strachem z neodvratné smrti, chápané jako jediná doložitelná spravedlnost, se za těchto okolností měnili ve svůj opak: ve své druhu boží pomocníky (koneckonců se beztak jednalo také o anděly, byť padlé, tj. čest a mravnost před tváří boží ztrativší). Z tohoto myšlenkového pozadí o to více oceníme jak čerstvost předlohy Němcové, tak nenásilné aktualizace (zpodobení pekla ve filmu ne náhodou připomíná základní znaky pozdní normalizace) neméně pozoruhodného filmového zpracování. Dva nadějní, tehdy začínající herci Ondřej Vetchý a Vladimír Dlouhý tu dostali - a beze zbytku také využili - mimořádně cenné příležitosti. Česká klasická filmová pohádka a její škola tu dosahují jednoho ze svých výsostných vrcholů. Tvůrcům filmu (spoluautorem scénáře je divadelní historik a kabaretiér Jiří Just známý i svou polistopadovou ekologickou publicistikou) se dařilo a daří k vytržení opakovaně přivádět již druhou a třetí diváckou generaci. Myslím, že není pochyb o tom, že generace nikoliv první a nikoliv poslední. (27.01.2008)