Atentát

Spor o to, zda ATENTÁT měl být víc pojat dokumentárně nebo naopak hraně-umělecky, je tak trochu samoúčelný. Uvědomíme-li si, že film byl jako námět i jako scénář pojat a ještě v době natáčení vytvářen v době plné síly komunistické cenzury, vlády myšlenek o údajné reakčnosti, zradě a zbabělosti londýnské exilové vlády i Edvarda Beneše osobně a studujeme-li pozorně údaje o tvůrcích filmu (mj. o proslulé produkční skupině Bohumil Šmída-Ladislav Fikar), výsledný obraz, který takto vzniká, je působivější a značně odlišný od prvoplánových pocitů vzniklých ze zhlédnutí filmu. Nesporné gesto občanské odvahy v měřítcích této doby snad poprvé z blízka přiblížilo skutečnou tvář demokratického druhého odboje a tím spolukorigovalo stále převládající názor o rozhodném rezistentním druhooodbojovém příspěvku z východu a jeho podstatně méně závažném doplňku ze západu. Syrová, jakoby reportážní tvář snímku je pochopitelná i jako snaha nezkreslovat a vůle nepodléhat cenzuře tehdejší Hlavní správy tiskového dohledu víc, než bylo nezbytně nutné. Díky tomu i dnes tehdejší současnost filmu - tu dějovou i tu natáčecí a prvotně diváckou - můžeme plně prožívat a cítit jako také náš dnešek. A víc rozumět době, která je dnes již jen historickým faktem. (17.09.2007)

"Plníme jenom rozkaz... Naše svědomí je čisté." _____________ Minulý víkend som bol v Prahe, dokonca priamo v osudnej krypte a myslím si, že práve tomu vďačím za to, že na mňa Atentát tak veľmi zapôsobil... Vo filme bolo pre mňa skutočne zaujímavé sledovať dianie pod pravoslávnym chrámom a popritom si zároveň porovnávať priestory, ktoré som nedávno videl na vlastné oči. A človeka z toho naozaj mrazí, keď si uvedomí, čomu všetkému museli títo parašutisti čeliť. Tento film z dnešného uhlu pohľadu už síce nie je nijaký obrovský majstrštyk, ale na to, že vznikol v roku 1964 (!) je to naozaj ohromujúce predstavenie, ktoré diváka aj po tak dlhom čase ešte stále dokáže veľmi pútavo previesť známou históriou, na ktorú by sa nikdy nemalo zabudnúť – atentát na Heydricha je právom označovaný ako ten najhrdinskejší čin druhej svetovej vojny... Aj napriek tomu, že zo začiatku je tempo rozprávania v tomto filme veľmi pomalé a v závere priam bleskurýchle som si zhliadnutie Atentátu naozaj vychutnal a preto mu nemôžem dať menej (ale ani viac) ako 8,5 výstrelov zo samopalu z 10... Pre porovnanie si dnes večer pozriem aj amerického Anthropoida... (22.03.2023)

Film som videl už niekoľko krát, no zakaždým mi akosi vyfučal z hlavy. Historická udalosť a význam atentátu na Reinharda Heydricha je síce dôležitý, no k samotnému dramatickému spracovaniu som si akosi nenašiel cestu. Postavy sa tu len tak mihali, konšpirovali, skrývali a vlastne až na samotný záver sa tu nič tak prevratné nedeje. Ten koniec bol ale výborne urobený - dramatické a emotívne do morku kostí. Ten vytiahol film na slabší nadpriemer. 70/100 (13.08.2017)

Skvělý film o přípravě, provedení a hlavně o následcích atentátu na Heydricha. Perfektně se mi film propojil s mým velice oblíbeným Vyšším Principem, oba kusy dokonce spojuje stejné rozhlasové hlášení. Nemůžu nic vytknout. .... Pátou hvězdu přidávám zejména za dechberoucí závěrečnou pasáž dobývání kostela - to jsem v českém filmu ještě neviděl. "Fsdejtese a nic se fám nestane!" Nemám slov. (25.04.2015)

Skvělé válečné drama, které nepotřebuje zjednodušovat dějiny, aby bylo zajímavé. Jedinou jeho nevýhodou je pomalejší rozjezd a také to, že filmový Heydrich svému předobrazu není zrovna moc podobný. Atmosférou je ale Atentát někde úplně jinde než všechny ty novodobé selanky, které zemi, kterou nacisté tak cynicky nazvali Protektorát, představuje jako místo, kde vám vlastně nic nehrozilo, když jste drželi hubu a krok (ve skutečnosti stačilo mít "nevhodné" sousedy). Tady je atmosféra Protektorátu vykreslená jako dusivé paranoidní peklo. Výsadkáři jsou správní chlapi, kteří nacistům nakopávají zadky do poslední cigarety a jejich závěrečná přestřelková akce je dokonalá. P.S. Ve filmu nezazní, jak dopadla ta krysa, která výsadkáře udala - Karel Čurda. Ten se do konce války stihl oženit s Němkou, stát se agentem Gestapa a alkoholikem a přivodit smrt dalším lidem. Můžete být klidní, protože po válce byl popravený za vlastizradu, takže tentokrát na svini opravdu čekal řezník. (18.05.2010)