Šestý smysl

Nevěděl jsem, co mám od snímku čekat, snad jen, že to bude něco s prvky Oka a Shyamalanovou velice zvláštní režií (zážitek z Vesnice je pořád čerstvý). Osment i Willis (od kterého jsem se btw dočkal kupodivu výtečného hereckého výkonu a ne jen drsných řečiček) byli velice přesvědčiví, jejich role jsem jim fakt hltal. Atmosféru to mělo výbornou-napínavou, mrazivou, mysteriózní. Čekal jsem, že v okamžiku, kdy se syn s matkou objímají v autě, tak se obraz přenese k Malcolmovi šeptajícímu dojemné slovíčka spící manželce a pak nastoupí závěrečné titulky (čímž by mě film utvrdil v nižším hodnocení a vůbec pohledu na právě viděné dílo), ale...ten konec jsem zprvu ani dobře nepochopil (a pořád se ptal, kdo z těch 2 je vlastně mrtvej?!), každopádně byl VÍCE než překvapivý a musím říct, že mi stály všechny chlupy v pozoru a cejtil jsem jak mi leze mráz po zádech (to už se mi u žádného filmu pěkně dlouho nestalo). Na vychutnání promyšleného scénaře bych se na film musel asi znovu podívat, ale stejně mi zde několik věcí nesedí (navíc mi vadí fakt, že poté co Malcolma postřelil ten jeho pacient, tak to střihli-kdyby to neudělali, tak by samozřejmě snímek ztratil svoje kouzlo a pointu, ale stejně je to od nich nechutnej podraz ;-)). Moje aktuální hodnocení nejspíš nebude konečné, leč teď jsou to 4*. (02.08.2008)

Malý komorný thriller, točiaci sa okolo štyroch utrápených ľudí. Delikátne strašidelný, duchovno romantický, vražedne smutný. Aj pri opakovaných zhliadnutiach v ňom nenájdete scénku, ktorá by nefungovala pre obe tváre schizofrenicky dvojtváreho rozprávania, súviasiaceho so všetko meniacou pointou. Všetko je prefektne alibisticky poistené a je až neuveriteľné, ako presne pri tomto stave dokáže fungovať primárna tvár snímky, vnímaná "panenským" divákom. Šiesty zmysel je najuzatvorenejší a najmenší zo Shyamalanovych filmov - možno práve preto ho mnohí jeho fanúšikovia, vrátane mňa, hodnotia ako o kúsok slabší než Unbreakable a Signs. Ale chyťme sa za srdce: Nie je to rovnaká emocionálna bomba, stojaca na rovnako perfekcionistickom scenári i forme? Azda len hudba Jamesa Newtona Howarda tu ešte nedosahuje toľkej osobitosti a charakterovej zviazanosti s filmom, ako v spomenutých dvoch majstrštykoch. (19.05.2005)

Pointu som uhádol po prvej scéne matka/Willis/syn takže tá "prekvapivosť" ma minula veľkým oblúkom. Potom už ostáva len solídny mysteriózny thriller s peknou kamerou, dobrým (nie vynikajúcim ako v 12 monkeys) Willisom a famóznym Osmentom, ktorý ale bohužiaľ odvtedy hrá to isté. Shyamalanove filmy majú pre mňa zostupnú tendenciu a naozaj čakám že Village bude des desov. Ak sa chcete duchov báť skoro na infarkt odporúčam Oko. (09.08.2004)

Jsem jeden z mála, kteří film viděli, aniž by znali pointu, ale bohužel jsem věděl, že tam nějaká bude. Píši bohužel a přitom bych měl děkovat, právě očekávání toho co šokujícího se nakonec má stát bylo důvodem toho, že jsem televizi nevypnul a dychtivě jsem očekával, co si na nás Shyamalan připravil. Věru musím přiznat, že něco takového jsem opravdu ani trochu nečekal, škoda jen, že je to tím, že režisér nedá divákovi příležitost něco podobného si tipnout. Na druhou stranu jsem se ale od diváků snímku doslechl, že Shyamalan naopak pomalu naznačuje to co se má stát, takže pokud uvidím film po druhé, budu mít už jasno a rozhodně jeho práci dokáži ocenit. Nestalo se tak, stále jsem totiž sledovat jeden a ten samý přímočarý příběh bez špetky napětí a nějakých vydařenějších lekaček, příběh se mi znovu zdál až moc protahovaný zbytečnými scénami a viděl jsem i několik pasáží, které jsou opravdu natočeny mizerně (nebo spíše z nich režisér nevytěžil vše co mohl). Nebál jsem se, což je nejspíš zapříčiněno tím, že jsem na hororech odchován, přesto mi však neunikla dobrá režijní snaha o mrazivou atmosféru, co snahu, ona se ta atmosféra dokonce podařila, ale bohužel již brzy po vygradování povoluje a pak úplně zmizí jen proto, aby ji režisér musel za okamžik znovu navodit. Divák se tak může cítit jako na horské dráze, kdy má nepříjemný pocit, když jede do kopce, není mu zrovna nejlépe když obrovskou rychlostí sjíždí na malou rovinku, kde si oddechne, ale poté znovu míří vzhůru. Bohužel film není atrakce, takže podobné stavění atmosféry je opravdu spíše otravné než aby snímku pomohlo diváka pořádně udržet napjatého až do samého konce. Už jsem se tu zmínil o přímočarém ději, což je právě ta nejslabší část filmu. Z celkového pohledu to vypadá, jako když autor vymyslel pointu, ke které poté dodal chatrný děj obohacený o pár samostatně - a mnohém lépe - ukončených vedlejších linek. Shyamalan si celé snažení usnadnil ještě větou "Vidíme jen to, co vidět chceme.", na což už správně upozornil uživatel Matty. Právě díky ní nemůžeme režiséra napadnout za řadu nesmyslností, které by se nám jinak k napadání samy podbízely. Stručně a jasně řečeno film Šestý smysl mě absolutně ničím nezaujal, nenašel jsem žádnou silnou stránku, přesto ho však musím ohodnotit tak jak jsem učinil, protože je mi jasné, že vypadá přesně tak jak vypadat má, režisérova vize mi však připadá nezajímavá a dát filmu maximum jen za konec mi připadá hloupé. Zároveň se Shyamalan nedopouští ani nijak zásadních filmařských chyb a herci také hrají dobře. (25.02.2006)

Závidím těm, co to uvidí poprvé a nikdo jim nevykecá pointu. Věděl jsem, že se na konci něco chystá a stejně mě dostal. Navíc je výborný celý film - výborná atmosféra, skvělí herci (především Osment, Oscara jsem mu přál víc než Cainovi za Pravidla moštárny), přesně padnoucí hudba od JNHowarda. Kromě závěru pro mě ještě nezapomenutelná scéna s domácím videem. (11.07.2003)