Kinematografií se už od dob němého filmu táhne pestrá nit pokusů o více či měně věrné adaptace tohoto
Haškova slavného románu. Mezi nejznámější patří bezesporu
Lamačův film z roku 1926 s
Karlem Nollem v roli Švejka,
Fričova adaptace se
Sašou Rašilovem, natočená na počátku třicátých let či zdařilá
animovaná verze Jiřího Trnky. V roce 1957 natočil dvoudílnou a dodnes neznámější adaptaci režisér
Karel Steklý. Její první část (
Dobrý voják Švejk) zpracovává první díl románu a vy se tedy můžete setkat Josefem Švejkem, pražským obchodníkem se psy a sledovat jeho osudy od chvíle, kdy je po sarajevském atentátu zatčen, vyšetřován a po čase přes diagnózu notorického blba povolán do armády. Dostává se do vězení, odkud je vyreklamován feldkurátem Katzem, jako jeho osobní sluha a když ten jej po čase prohraje v kartách, stává se neštěstím nadporučíka Lukáše.
(oficiální text distributora)
Marigold
Švejk v podání Rudolfa Hrušínského je rozkošný český řízek s na prvním pohled dosti chabým mentálním potenciálem, ale narozdíl od Haškova Švejka mu chybí ona rafinovanost v nenápadném zesměšňování autorit a podkopávání vážnosti války. Steklý prostě prezentuje Švejka jako velkého humanistu a člověka z lidu, ale podle mého je knižní Švejk vpodstatě ve fyzické podobě nezachytitelný. To, co vidíme na plátně není Haškův Švejk, ale Ladův Švejk. Haškův Švejk je jedinečný v tom, že není příběhem jednoho člověka, ale celé války ve vší bizarnosti a absurditě. V tom film absolutně selhává. Dost ale držkování, po stránce komediální má tohle dílko vše podstatné – skvělé herecké výkony (Kopecký a zejména Marvan!), dobré dialogy a patřičný spád. Lépe to asi rozehrát nešlo, přesto vždy raději sáhnu po Haškově knize, která je prostě o jeden rozměr bohatší...(1.2.2004)
kingik
Nelze dosáhnout komplexnosti Haškova díla. Nepopírám, že se hercům dá zasmát, ale přece jen kniha nestavěla na opileckém "extempore" a na chápání Švejka v očích jeho nadřízených jako absolutního blba, jak je to tady po většinu filmu prezentováno. Stylizace do Ladových kreseb se povedla, Hrušínský jako Švejk dejme tomu, ale z podstatné myšlenky Haškova díla se čerpalo jen velmi povrchně a v komediálním duchu. O tom kniha rozhodně nebyla. 60%(27.12.2011)
fragre
Hodnocení pro oba díly. Klady: Vynikající herecké obsazení vedlejších i malých hereckých rolí. Strážmistr Flanderka, npor. Lukáš, tajný policista Brettschneider či feldkurát Katz jsou nezapomenutelní. Dobře zachycené reálie a dobová atmosféra. Scéna z pochybného hostince, kam Švejk zavede patrolu, které namluví, že jej vede k duchovní útěše před popravou, toho hostince s nehezkými prostitutkami a s roztlemeným harmonikářem zpívajícím mírně oplzlou odrhovačku, vypadá (přes jistou zkarikovanost, která je vlastní celému filmu) živě a věrohodnědně. Našly by se dnes vůbec takové herecké a lidské typy? Vůbec, celý děj nedrhne, je zábavný. Zápory: Jsou to jen scény z knihy, což by bylo při její tloušťce pochopitelné, leč celý film je rozbit jen do sledu zábavných příběhů a anekdot. Ty jistě v knize jsou, ale jsou přece promíchány s někdy dost drsnými scénami, které zde chybí. Film ani tak neodpovídá knižní předloze, jako spíše populární představě o ní (charakterizované obrázkem Švejka s půllitrem a heslem: "To chce klid"). Je to vítězství idylických Ladových ilustrací nad neidylickým Haškovým textem. Největší problém je ovšem v hlavní postavě. R. Hrušínský se zde pitvoří a přehrává, až je to někdy trapné. Snad to prý po něm chtěl režisér (který pravda k absolutní špičce nepatřil), leč takto je to dost promarněná příležitost. Navíc, v textu je Švejk stále dvojznačný (či víceznačný). Zde je to jednoznačně vykuk, takový český Honza v uniformě c. k. infanteristy. 3, 5 *.(14.9.2010)
kajas
Knížky i filmy zbožňoval můj dědeček a já jsem jeho lásku ke Švejkovi nikdy nesdílela. Haškovo dílo jsem nebyla schopná k maturitě přelouskat a raději jsem ho nahradila jinou literaturou. Jeho nejslavnější filmové adaptaci jsem ale nakonec dala šanci, z první poloviny jsem si množství scén vybavila a slušně jsem se zasmála.(23.12.2019)
misterz
Rudolf Hrušínský bol jeden z najlepších českých hercov vôbec. Svojou charizmou a hereckým talentom dokázal dať už mnohým filmom punc nesmrteľnosti, no a keď sa k tomu ešte pridá rola, do ktorej sa priam narodil a ktorá čakala len na neho, tak tu máme hotovú filmovú extázu, navyše v zaujímavom farebnom prevedení. Samozrejme, nemôžem zabudnúť ani na pána Kopeckého a jeho poľného kuráta :). Výborná literárna predloha a jej filmové spracovanie je tak akousi prehliadkou zdravého sedliackeho rozumu v čase vojnovej absurdity a prehnaného bojového nadšenia. Švejkovina, to je mocná zbraň, špeciálne proti ľudskej hlúposti a malosti. Film, ktorý sa preto svojim láskavým humorom dotkol filmového neba.(25.4.2015)