Dobrý voják Švejk

Jak dalece může jakákoliv adaptace zkreslit a zdeformovat původní vyznění literárního textu, jak dovede posunout usazení charakteru hlavního hrdiny a postav, o tom nejlépe svědčí Dobrý voják Švejk Karla Steklého... Již Josef Lada svou vizualizací ilustracemi formoval a mírně transformoval charakterový typ Josefa Švejka. Rudolf Hrušínský (jistě v synchronizaci s Karlem Steklým a za asistence režimních ideových dohlížitelů) posunul zakotvení Švejka coby přesně nedefinovatelného a pregnantně nezařaditelného individua, lidského ducha, ať už ve své rafinovanosti či prostoduchosti, svobodného a až anarchisticky všehoschopného, jenž stojí proti vážnému majestátu aparátu a mašinérie instituce zvané válka, k Švejkovi bodře lidovému, s dobovým kolektivním rozměrem... Přitom literární předloha má úplně jinou kvalitativní úroveň - je až neskutečné, jak mimoděk tam Hašek spojil nespojitelné - humor s pacifismem a odporem k válce, alegorii s reálnými příběhy, vitalitu s absurditou a existenciální tíži doby, oslavu individua i sociální kritiku, vtip s vážnou a hlubokou výpovědí o jedné z nejstrašnějších etap lidských dějin, formální uvolněnost a zároveň dokonalost, vulgarismy i nádheru češtiny, naraci a realitu, úpadkový žánr pavlačových drbů a nejvyšší patra experimentální literatury... To vše ve Steklého filmové adaptaci sice také snad najdeme, ale vždy patřičně naředěné a rozmělněné, bez ostrých hran Haškova druhého plánu... (o velikosti Haškovy předlohy svědčí množství překladů i fenomén, který na základě této knihy vznikl, a koneckonců i fakt, že i těch filmových adaptací bylo více... ta Lamačova či loutková Jiřího Trnky ...a třeba Rakušané adaptovali Švejka také). Pravým kamenem úrazu v adaptování Haškova románu je jeho příznakový ,,narační tok", tedy Haškova cizelovaná a cílená metoda tvorby, stejně jako to dělal později Bohumil Hrabal a třeba také Jakub Deml ve svých denících a knihách... Je to jakési asociativní volné plynutí, analogie automatického textu surrealistů, jen s tou vědomou, racionální regulací... (že vznikl či odrážel ducha hospodských řečí je spíše mýtus). Hrušínskému se volné, asociativní řazení jednotlivých témat, postav a příběhů v řeči hlavního hrdiny podařilo ,,uhrát" a Švejkův typický řečový proud volně odráží ducha knihy. Za povšimnutí stojí také nově se objevující humanistický rozměr hlavního hrdiny... Jakožto v režimní a režimem jednoznačně protěžované filmové produkci měl režisér k dispozici kompletní dobovou hereckou špičku, neomezený výběr exteriérů i interiérů a finančních prostředků, vznikl tedy velkofilm, jenž v dnešních časech nemá v našem prostředí obdoby... a povedl se. Jako jeden z mála snímků 50. let není zatížen primárním cejchem doby a ideologickou vyčpělostí. Už jen za to si zaslouží vysoké ohodnocení... Zkrátka Dobrý voják Švejk - vynikající a nestárnoucí komedie patřící do zlatého fondu československého filmu... (v kostce to samé platí i o pokračování Poslušně hlásím natočeném o rok později) (01.12.2007)

Knížky i filmy zbožňoval můj dědeček a já jsem jeho lásku ke Švejkovi nikdy nesdílela. Haškovo dílo jsem nebyla schopná k maturitě přelouskat a raději jsem ho nahradila jinou literaturou. Jeho nejslavnější filmové adaptaci jsem ale nakonec dala šanci, z první poloviny jsem si množství scén vybavila a slušně jsem se zasmála. (23.12.2019)

Dlho, skoro celý svoj život som počúval aká to je perfektná komédia, no tak prečo si to nezohnať a ohodnotiť. Je to jedna ak nie vobec najlepšia česká komédia, Rudolf Hrušinský ako Švejk nemá chybu je to proste kult legenda a ľutujem že som to nevidel skôr. Film podľa notorického blba so 100 bodovými hláškami. paní Müllerová: Milostpane, milostpane. Tak nám zabili Ferdinanda! Josef Švejk: Kerýho paní Müllerová? Já znám dva. Jednoho, ten je sluhou drogisty Průši a vypil mu tam omylem nějaký mazání na vlasy! paní Müllerová: Ale milostpane, pana arcivévodu z Konopiště! Toho tlustýho, nábožnýho! 90% (11.09.2008)

Kontroverzní český režisér Steklý byl schopný opravdu všeho. Absolutních žump, politické pornografie i vrcholů filmového umění. Jeho dvojdílná adaptace Haškova životního díla je jen velmi obtížně překonatelná. Vedle skvělých hereckých kreací Hrušínského, Kopeckého, ale i Filipovského nebo Milana Neděly k tomu patří i okolnost, že film byl natočen v době, z níž ještě zcela nestačila vyvanout určitá nostalgie, ale i povědomí o habsburskolotrinské monarchii. Tato pamětnická ingredience je k prospěchu věci znát a kvalitě díla určitě prospívá. Můžeme být jen rádi, že disponujeme těmito skvělými (Trnka) filmovými převyprávěními jednoho z mála skutečně světových děl naší národní literatury. (25.08.2007)

Ano až teď jsem kouknul na další klasiku zfilmovanou podle úspěšné knižní předlohy pana Haška. Upřímně asi se to pro mě nestane něčím, co bych vyhledál každé Vánoce, ale musím ocenit to, jak se role zhostil Rudolf Hrušínský. Moc pěkné se dívá i na starou Prahu a je fajn vidět celou řadu hereckých osobností té doby. Za tuto českou legendu dávám 75%. (31.12.2023)