Dannyho parťáci 2

Jaj, tak tohle ne. Totálně překombinovaná chaotická nuda. Ve srovnání s prvním dílem tvůrci neudělali krok dozadu, ale minimálně skok. Vtip z prvního dílu je totálně pryč a akce víceméně taky. Prostě se tu kecá 2h o sračkách a potom následuje naprosto debilní závěr a finito. Takové filmy mám ve zvyku hodnoti pouze odpadem a tradice by se měla dodržovat, takže přes všechna herecká esa, kterýma film disponuje po ničem jiném než po odpádku sáhnout nemohu. (20.07.2012)

Škoda. Velká škoda. Je vidět, že Steven Soderbergh má spoustu nápadů. Jenže méně je někdy více. Zatímco "jednička" byla vynikající, "dvojka" zůstává pouze dobrá. To se ovšem netýká hereckých výkonů hollywoodských top celebrit, které jsou zaslouženě hlavním lákadlem. A také musím pochválit několik velmi invenčních záběrů (např. snímání letu letadla jakoby položenou kamerou). (07.01.2005)

Tempo. Rychlost. Dynamika. Soderbergh rozhodně neotálí a nezdržuje. Jak by taky mohl, když mu před kamerou stojí ty největší hollywoodské hvězdy současnosti? Čas neúprosně běží - svižně a stylově se seznámíme se starými známými i novými (ale stejně známými) tvářemi a hned vyrážíme do Evropy. Amsterdam, Řím, Francie - Soderbergh střídá místa, že to ani nestačíte postřehnout. Hraje si s časem a flashbacky a jako vždycky vás dostane. Poslední minuty jsou nabyté pointami, nečekanými zvraty a dalšími typickými libůstkami. Poznáte, že každý záběr měl své odůvodnění. Práce s kamerou je naprosto nepředvídatelná a přesto stále svá. Pomalé dlouhé záběry se mísí s eliptickým střihem, rychlou montáží a stop-záběry. Dannyho parťáci 2 chtějí nabídnout divákovi více (hvězd, lokací, překvapení). Podmínka pro dobrou zábavu: První díl nemůžete jen znát, ale musíte ho milovat. Některá vysvětlení jsou příliš rychlá a zmatená, některá zase nečekaně jednoduchá (deus ex machina). Napoprvé není lehké se orientovat - to bych viděla jako jednu z mála chyb. Až to uvidím poněkolikáté, budu moci posoudit celkovou logičnost příběhu. Já mám pro tu Soderberghovu bandu prostě slabost... (12.06.2006)

Asi patřím mezi tu malou hrstku šílenců, kteří mají natolik zvrácený humor, že jim nestačí 11 a ani 12 superhvězd, ale 13. Tou 13náctou superhvězdou pro mě je nalezený vnitřní humor Dannyho parťáků 2, který se chvílemi přesouvá na pole sebe parodie. Což mě naprosto naplňuje. Pro přesnost příklad za všechny. Julie Roberts přijede hrát Julii Roberts na dovolené. Mimo jiné se setká s Brucem Willisem , který s ní v klidu diskutuje a baví se o tom kde byli naposledy a poté jí někdo v klidu řekne, že vůbec nevypadá jako Julie Roberts. Steven Soderbergh pochopil, že klíčem k kvalitnímu filmu nejsou vážné pohledy super hvězd, ale humor, s kterým na sebe dokáže film sám a postavy v něm pohlížet spojený s dokonale vypointovanými scénami jako je např. "záchodové svědomí" v podání Brad Pitt na začátku filmu. Nečekal jsem, že se pobavím lépe než u prvního dílu, který mě poměrně zklamal nevyužitým potenciálem a nulovým humorem. Přesto je dvojka zdárným pokračováním posouvajícím celou sérii trochu jinam a v které se Steven Soderbergh vůbec nebojí riskovat a vytvořit pro nezkušeného diváka komplikovanou montáž scén, která při pochopení její pointy dává až ďábelský smysl. Už teď se těším na další díl který jak moc a moc doufám, udělá další krok správným směrem a zasměji se ještě o trochu více. (03.04.2007)

Scénář: George Nolfi .. Jsem tulákem v čase i prostoru, abych byl tam, kde jsem byl. Snímeček je to na první pohled slušný, střídmě zábavný a celkem dobře natočený. Ovšem postrádá jakékoliv ambice být i něčím víc. Herci i tvůrci si natáčení rozhodně užívají, bohužel to je pro ně primární a mezi tím zbude pro diváka spousta nudných, samolibých a doslova příšerně hloupých scén, které korunuje nevěrohodný scénář, zapletený jak tkaničky pětiletého dítěte. Soderbergh je zkrátka pokrytec, který dává svůj talent vniveč (nebo už prostě na víc nemá..). 50%. (05.08.2007)