Dogville

Tohle je prvni film, ktery jsem od Triera videl, ale rozhodne me nepresvedcil, abych si pustil jeste nejakej jeho dalsi. Vedel jsem, co od filmu priblizne cekat, tudiz jsem zpracovanim nebyl prekvapenej, ale chvily mi trvalo si na nej zvyknout. Navic kdyz obcas vidite jak se deje neco dramatickeho a kousek dal "v dome" delaj nejaky kraviny, tak to pak tu dramaticnost dost srazi, zvlast kdyz do toho jeste vetsinou keca vypravec svym stale stejnym ospalym hlasem nejaky informace, ktery jsou patrny z deje a tudiz se spoustu veci dozvidate dvakrat a navic to vypravi jak pohadku. Taky obcas herci jakoby zapomneli, ze se nalezaji "za zdi" a koukaj na sebe jako by stali tvari v tvar. Ale rozhodne se tomuhle zpracovani neda uprit originalita, problem je, ze by se to fakt hodilo vic do divadla. Navic jsem netusil, ze film ma skoro tri hodiny a ty tri hodiny me malem zabily, fakt se to nedalo skoro vydrzet do konce, jaka to byla misty strasna nuda. Navic je film ve sve podstate dost jednoduchej a napoprve sem uhad, jak se bude film vyvijet az do konce. Herci hrali perfektne, ale rozhodne bych nerek, ze u tech, ktery znam, se jedna o nejaky vysoce nadprumerny vykony. Herci jako Kidman, Skarsgard, Bettany, Caan atd. hrajou slusne prakticky vsude a i tady si odvedli svuj slusnej prumer. Takze jediny k cemu nemam zadne vyhrady je nadherna hudba, ovsem mohlo ji bejt vic. Taky mi moc nesedla kamera, misty jen dlouze zabirala urcite misto a chvilema to vypadalo, jak kdyz kameraman zakopne a cela kamera se roztrasla. Fakt jsem od takle dobre hodnocenyho filmu cekal vic, nez trihodinovou nudu s nekolika dobrejma dramatickejma scenama a povedenym zaverem. (11.10.2006)

Komorní - jako v divadle. K DOGVILLE uz bylo vsechno receno, ja jen doporucuji jeji reziserskou verzi presahující 170 min. Sledovat to je bolest a posledních 15 minut je jak krásné vysvobození. (04.01.2008)

Ako natočiť "kontroverzný intelektuálsky film inovatívnym postupom" ? To vezmete výborný scenár, výborných hercov a necháte ich to hrať na prerastenom javisku s divadelnými kulisami. Potom to natočíte tak, aby to vyzeralo ako (veľmi podarená) generálka nafilmovaná štýlom televízneho spravodajstva, podivne to nastriháte a máte film nad ktorým budú kritici a pseudointelektuáli debatovať dlhé hodiny. Môže to však mať malý problém, a síce nebude to fungovať ako film, ale ako generálka nafilmovaná štýlom televízneho spravodajstva, podivne nastrihaná, nad ktorou budú kritici a pseudointelektuáli debatovať dlhé hodiny. Jednak si nie som istý, či toto je podstatou filmového umenia a jednak som presvedčený, že so stopážou cca dve hodiny a s normálnou výpravou pre žáner dráma by to odo mňa dostalo plný počet a možno pár Oscarov k tomu. Pretože jediná scéna v Dogville, ktorá si IMHO také hodnotenie zaslúži sa celá odohráva v aute, teda pôsobí ako film, nie ako divadlo. Za tú si tiež Dogville odo mňa vyslúžilo tretiu hviezdičku. 6/10 (21.11.2005)

Z počátku docela pomalá záležitost, ke konci "hustý nářez", ze kterého mne do teď mrazí. Perfektní psychologie postav a jejich proměny v čase, z milých lidiček se staly pěkné svině. Inu Dogville - Psí Ves. Formální vychytávka navíc - drama v podstatě v divadelních kulisách, domy bez zdí a dveří, jen namalované na čáry na zemi. Trailer: http://www.csfd.cz/film/9390-dogville/videa/ (29.07.2010)

Film o člověku. O tom, jaký je. O jeho kladech a především záporech. O lidské aroganci, strachu, nadutosti, sebeklamu, lži, pomstychtivosti. Městečko Dogville, ulice Elm street - noční můra každého z nás při pohledu do zrcadla. Film s morálním poselstvím, ale bez uspokojivého závěru. Někdo by řekl divadlo. I tak by se dal film možná stručně charakterizovat. Nicméně jisté prvky nedivadelnosti dělají z toho díla film. Především jsou to vynikající herecké výkony, které jsou přísně civilní a ze kterých je vidět pevná a nekompromisní ruka Larse von Triera, který si dal veliký pozor, aby někteří z herců nezacházeli při svých výkonech do teatrálnosti. Ostatně prostředí jednoho ateliéru a chudá dekorace, za kterou by se stydělo i chudé české oblastní divadlo, by k tomu mohly svádět. A propos dekorace. Buď došly těsně před natáčením Trierovi peníze, nebo to byl záměr. Samozřejmě že záměr. Proč tahat do ateliéru psa, když si ho můžu nakrestlit na zem. Ostatně nakreslený pes mi kost, na který zbyl kousek masa, nesežere. Proč shánět keře angreštu a zasvinit ateliér hlínou, když může Lauren Bacall okopávat tvrdou podlahu ateliéru ohraničenou bílou křídou. Na co pořizovat u domů stěny a dveře, když je můžou herci pantomimicky naznačit. Zvuky a jejich použití. Další genialita tohoto díla. Zatímco herci chodí po ateliéru, otevírají a zavírají neexistující dveře, zvuky jsou reálné - vrzající půda pod nohama, zaklapnutí zavíraných dveří, zvuk motyčky okopávající keře angreštu... Pro mě je tohle vynikající, ucelené, krutě reálné, formou chudé, ale obsahově dokonalé filmové dílo. Šup s ním do topky ;-) (11.11.2010)

Viděla jsem to v opačném pořadí a možná proto se mi Manderlay líbil víc. Ke nesporným kladům Dogville patří Paul Bettany a Nicole Kidman, víc než v Manderlay mi vadily kulisy a opravdu hodně mi lezla na nervy pasivita dvou hlavních hrdinů. Závěr s dokonalým poučením pro život to ovšem značně vylepšil. Grace ovšem nikdy nebude mojí oblíbenou hrdinkou.3,5* (25.09.2006)

Napřed to byl ANTIKRIST potom KRÁLOVSTVÍ a nebylo o čem přemýšlet, Lars von Trier mi přirostl k srdci. Z jedné stránky je to krásné setkání s jeho temnými filmy, na druhou stranu to až tak krásné není, jeho filmy obsahují démonickou formu, které dokáží diváka psychicky zdrtit, a jeho díla těžko rozdýchávám, ale jsem fascinován jeho obrazy, obsahem a to mám rád (tuhle cestu mi už ukázal Michael Haneke - oba mají lidi přečtený). DOGVILLE má geniální kulisy, myšlenku (kresby), divadelní ateliér (perfektní opony), charakteristika postav (ta nejlepší od Nicole Kidman) a perfektní režii. Během sledování DOGVILLE se mi těžko dýchalo a na scénku v autě mezi jablky nikdy nezapomenu. DOGVILLE je originální, deprimující a vnitřně zdrcující dílo. (21.07.2013)

Snímek Dogville pro mne znamenal pěkně emotivní cloumáček. Nejprve mne ohromil fantastickým půdorysem městečka a zarputilým otvíráním imaginárních dveří. Posléze mne citově vyždímal maloměstským terorem k touze po vložení plamenometu do týraných rukou a na závěr mi slzy štěstí do očí vehnal koncem tepajícím v rytmu mých představ. Byl to silný zážitek, ale po poradě se svým cvokařem jsem se rozhodl, že v rámci zachování duševního zdraví Dogville již nikdy nepoctím svou návštěvou. (08.12.2011)

Neotřelé polemika o vině a trestu. Málokterý film ve mě probudil zvíře, které si tak moc přálo takový konec filmu. (04.04.2006)

Vynikající "divadelní" drama, u kterého jsem si nedokázal představit, že by mohlo na plátně fungovat, ale mýlil jsem se. Úžasní herci v čele s tradičně fantastickou Nicole Kidman, skvělá režie i kamera, emoce gradující až do překvapivého, ale vlastně jediného možného závěru. Von Trier JE GÉNIUS! (27.04.2005)

Dogville je výborný filmo-divadelní zážitek, protože perfektně potírá některé jinak neodstranitelné nedostatky divadla a to 1) Že herci nemohou hrát mimikou, ale jen hlasem a rozmáchlými gesty 2) Že divák si sám vybírá perspektivu, má až přílišný nadhled a nelze u něj vytvořit atmosféru ztísnění, či strachu. Dogville je právě na atmosféře úzkosti, bezmoci a tyranie vystavěno, graduje pečlivě a neochvějně, slouží jako sonda do temného kouta lidské duše (postavám lze uvěřit). I pouhé rozbíjení porcelánových sošek je zde útrpnější než litry cákající krve jinde. Líbila se mi také práce se zvuky (člověk obrazně otevře dveře, ale zvuk je reálný), technicky považuji Dogville za mimořádně vyvedený experiment s excelentními hereckými výkony, ovšem dokonalé to taky není... 8/10 (25.05.2009)

Jedinečný filmový zážitek. Výborní herci. Působivá vizuální stránka, která ale není samoúčelným lákadlem. Mrazivý konec. Jeden z těch kousků, co člověku zůstanou v hlavě. (05.10.2010)

9 / 10 Dogville je veľmi ťažké opisovať - je tak nabitý nápadmi a myšlienkami, úvahami, postojmi a názormi, že nepripravený divák sa môže do tejto spleti číro-čírej geniality ľahko zamotať a beznádejne sa pripraviť o to krásne, sladko-kyslé a oslobodzujúce poznanie, ktoré na neho čaká na konci filmu. Kým sa ale človek dostane až tam, čaká ho strastiplná cesta naprieč ľudskou psychikou, ktorá je rovnako odpudzujúca a skazená, ako krásna a krehká. Nemá zmysel tu vymenúvať všetky klady tohto nekompromisne radikálneho snímku - o Dogville sa nedá písať, musí sa o ňom rozprávať, musí byť príčinou hádok a sporov, vášnivých debát a nekonečných diskusií. Najlepšie pri poháriku sherry s ľadom a s pohľadom upretým na krvavočervený západ slnka. (28.12.2005)

Lars von Trier ve své nejlepší kondici. (10.08.2010)

Lars je velký vtipálek, a tady mu to opět vyšlo, parchantovi!:-))) Tímto filmem krásně popřel hnutí Dogma, které kdysi sám vymyslel, a natočil film tak stylizovaný, jak to jen jde. Docela rád bych to viděl v divadle. A největším kanadským žertíkem je závěr filmu - to asi spousta lidí nestráví:-) (30.03.2004)

"No já tomu možná nerozumim, ale za sebe bych řek, že na tom nic tak zvláštního nevidim." Nebudu kritizovat, že by nějaká složka filmu byla nezvládnutá, protože to tak není. Trier rozhodně natočil přesně to, co chtěl. Ale forma filmu, jeho vyznění, dramatická stavba, úhel pohledu, to všechno mě naprosto neuspokojuje. Ano, lidi jsou svině. Ale proč bych proto měl velebit film, který si hraje na kdovíjaké umění tím, že používá divadelních rekvizit? A to do divadla chodím rád, pro pořádek. Jestli to má symbolizovat, že si na vsi každý vidí do talíře, je to přímočaré tak, aby to i Máňa odvedle pochopila. Osobně jsem pro divadelní výpravu filmu neshledal jediný skutečně opodstatňující záměr, než Trierovo "hele, jak sem jinej" (přitom třeba styl vypravěče je nechutně odkoukaný z Barry Lyndona). Stejně tak stavba filmu a jeho závěr vytvářejí pocit epizodnosti na cestě hledání "spravedlnosti", což ostatně je vzhledem k dalším dílům pravda. Čili konec vlastně vyznívající do ztracena, módně postmoderně odplavující veškeré myšlenky, které tam snad byly. Všichni ve filmu jsou jen jednorozměrnými loutkami, na kterých mi Trier demonstruje svůj pohled na lidstvo, přičemž sám se staví do role arbitra ve stylu "koukejte, jak VY jste hrozní. JÁ Vám otevřu oči." Záměna šokování diváka za kvalitu, Trier je tu něco jako John Doe z filmu Sedm. Já se za ručičku ke kýženému efektu dovést nenechám. (21.11.2005)

Tenhle film přesně definuje, proč nemám ráda lidi. ♥♥♥ -"Some things you have to do yourself." (07.01.2008)

Dogville je skvěle herecky obsazený, kdy i nejmenší roličky hrají herci, kteří by si v jiném filmu zasloužili zahrát hlavní roli, a celému ansámblu vévodí hvězda první velikosti Nicole Kidman, která toužila, poté, co si naplnila kasičku, získat renomé velké herečky a o honorář se s Larsem von Trierem určitě nehádala. Snímek se může opřít o myšlenkově silný emotivní příběh s opravdu ďábelskou rafinovanou pointou, která je satisfakcí nejen pro ponižovanou hrdinku, ale i pro diváky. Odplata je nemilosrdná a absolutní. Jenže co naplat, problém Dogville spočívá v tom, že vlastně nejde o film. Nepoužívá specifické filmové výrazové prostředky a obvyklý filmový jazyk. Mnohem spíš je to alternativní divadelní představení zaznamenané na filmovém pásu. Experimentální divadlo s minimem kulis a rekvizit. Někoho to uspokojí a vystačí si s emocemi a komorním herectvím, někdo se může cítit ošizený. Lars von Trier je filmař, který rád útočí na hranice dosud možného a akceptovaného, a tím je mi osobně sympatický. Na druhou stranu, kdyby se kinematografie měla vyvíjet tímto směrem, byl by to asi průšvih, protože každý není tak dobrý vypravěč a každý herec nemá tak dobrý rejstřík jako účastníci tohoto experimentu. Celkový dojem: 90 %. (03.01.2008)

Původně jsem čekal nějaký experiment ve stylu Antikrista, který se mi třeba i bude líbit, ale v rámci "umění" to zas půjde (nejen) s rozuzlením do háje a já zklamaně přiklepnu průměr a nálepku "nepochopeno". Ale chyba lávky! Protože Pointa s velkým "P" (kterou asi málokdo odhadne předem) je v tomto filmu (no, pravda, spíš divadle) naprosto dokonalá a těžko by si mohl divák přát lepší. A příběh, který k ní spěje, je sice na jednu stranu dlouhý (což bude kromě "krapet" nefilmové formy asi jediný možný zápor Dogvillu), ale na druhou velmi dobře napsaný, rozhodně nenudí a jeho délka zde má své odůvodnění (stupňování "zla" až na samé maximum). Co se týče hereckého ansáblu; vybrání Nicole Kidman do role hlavní hrdinky bylo absolutní sázkou na jistotu, protože ona zde zahrála opravdu výborně a snad každý divák jí fandil, soucítil s ní a chtěl za přečiny proti její osobě odplatu. Ostatní herci také nebyli vůbec špatní, ať už to byl Paul Bettany alias nerozhodný srábek, Stellan Skarsgård jako neurvalý primitiv nebo James Caan v malé (ale o to hezčí) roli mafiána. Takže tento příběh o lidskosti, využívání, dobrotě, zneužívání, toleranci, ponižování, odpouštění a pomstě jsem si opravdu vychutnal. A pokud někteří prohlašují, že je tvůrce cynik, negativista a jeho Dogville postrádá citovost, tak se v tomto případě (opakuju v tomto případě, kdo ví co za sousto si na mě pan Trier přípraví příště :-) ) jen nahlas směju a přehrávám si v hlavě, kolik emocí a myšlenek ve mně toto 5*-ové dílo vyvolalo. Napsal bych sem geniálně krutou "hlášku" s "přestat, pokud zadrží slzy" v plném znění, ale nebudu spoilerovat. (06.09.2011)

První Trierův film, který sem viděla. A naprosto mě uchvátil. Nejenže byly skvělý herecký výkony a hudba, ale ten příběh! Díky stylizaci skvěle vynikl a von Trierovi se u mé osoby přesně podařilo to, co asi zamýšlel. Když jsem odcházela z kina, všimla jsem si jak nějakej chlápek nadával cikánovi a ten nezůstal o mnoho za ním. V tramvaji pak jiný muž v obleku vůbec nepustil sednou staršího pána o berlích na místo pro postižené, na kterém seděl. Když jsem vstupovala do dveří od našeho paneláku, na schodech sedící děti nebyly o nic lepší než dospělí. Nechci moralizovat, ale von Trier dokonale vystihl lidskou společnost. Depresivní film o depresivní a kruté lidské společnosti. (10.04.2004)