Dragon Ball

Anime které je straší než já a i v roce 2013 ( viděno prvně) sebejistě předvádí význam slova nadčasové. Hlavní hrdina Goku je nejen líbivý a zábavný, ale zároveň zapálený pro oběvování všech zákoutí jeho velkého a pestrého světa. Dragon ballu rád říkám ultimativní anime protože střídá jednotlivé žánry a zaměření tak rychle a přitom tak plynule že si změny kolikrát ani nevšimnu, jistě většinou je to boj, ale i školní humor romantika, nebo jen přímo hloupost jako Penguin Village (její existenci v tomhle vesmíru stále úplně nechápu :D). K tomu tématu jsem vytvořil i hru kterou praktikuji na kohokoliv kdo se mě na anime zeptá, začnu popisovat prvních pár dílů v rychlejším sledu a čakám kdy mě posluchač zastaví :D [Možné SPOILERY] a je to asi tak: "Dragonball je o 12-letém chlapci (Gokuovi) s opičím ocasem, kterého najde v džungli 15letá dívka na motorce kterou může složit do velikosti pilulky když Goku loví tygry, po společné noci a hodině anatomie, se vydají na hledání hledat kouzelné kuličky (Dragon Bally), v první vesnici však narazí na prase v komunistické uniformě se schopností transformace terorizující vesnici ..." A dál jsem se nikdy nedostal :D (v zásobě jsem měl ještě želvího muže který Gokuovi daruje pojízdný mrak a dívka která ve 4 letech zabije helmou dinosaura :D a to stále nejsem u epizody 10 :D [Konec Spoilerů] Dragon Ball je prostě jízda kterou jsem ani nečekal, ale užil jsem si ji a hodlám si ji užívat i dál. 5* (05.06.2013)

Dragonball, jedna z posledních velkých ság z 80. let, která mi zbývala pokořit, padla po osmiměsíčním souboji. Nálož 153 dílů tentokrát byla skutečně náročná. DB má totiž víceméně souvislý příběh a vyplnit takové množství dílů souvislým příběhem vyžaduje buď skvělý scénář, nebo natahování děje. Bohužel se tvůrci uchýlili k natahování děje… Prvních zhruba 30 dílů se seznamujeme s postavami a světem, v němž se DB odehrává. Tento úvod patří k tomu nejlepšímu ze seriálu. Spousta zajímavých postav, které se jmenují podle gastronomických pochoutek bez problému oživují děj a jsou zdrojem skvělé zábavy. Hlavním hrdinou je Son Goku, který je se svým opičím ocasem a mocnou tyčí jednoznačně parafrází Opičího krále – jméno Son Goku je japonské čtení znaků Sun Wu-kchung, buddhistického jména Opičího krále, tj. „Ten, který pochopil prázdnotu“. Pokud znáte předlohu Putování na Západ, najdete i spoustu dalších narážek na tuto slavnou čínskou klasiku. S dalších postav bych jmenoval čuníka Oolonga, malého mnicha Kuririna, a samozřejmě velkého boha bojových umění želvího poustevníka Muten Roshi Kame Sennin-sama. Při hledaní dragonballů nechybí ani zákeřný lotr jménem Pilaf, který má tu nejstarší touhu všech lotrů na světě. Shromážděním všech sedmi dragonballů (dračích koulí) se totiž objeví drak Shen Long, jenž splní jakékoliv jedno přání. Celou první část korunuje pak turnaj v bojových uměních o nejsilnějšího bojovníka na světě Tenkaichi budokai. 90 % Díly 30 až 102 představují natahované dějové peklo s názvem Red Ribbon Army. Je to sice překvapivě zábavné ale to záměrné natahování dokáže značně unavit a naštvat. Hodnotím to 50 % Závěrečných asi 50 dílů už zase děje vcelku běží svižně dopředu, (i když to stále je místy značně natahované). Země je ohrožena strašlivým démonem Piccolem Daimaem. Tuto část hodnotím 70 %. Jako jednoznačný klad seriálu je zábavnost a skvělý původní japonský dabing. Zápory: místy šílená natahovanost a design postav. Skoro všechny postavy – a to i hlavní! – jsou vytvořené podle několika málo vzorů, což začne po nějaké době doslova bít do očí. Jinak ale fandům klasiky a starších anime vřele doporučuji. 70 % (28.07.2008)

60 percent tvoria bezúčelné perveznosti, 30 percent random bullshit go a zvyšných 10 percent sú zaujímavé nápady, ktorých potenciál je totálne premrhaný. Dej sa vlečie extrémne pomalým tempom bez akéhokoľvek charakterového vývoja aj napriek viacerým timeskipeom a umieraniu postáv, ktoré sa zas a znova vrátia medzi živých vďaka guliam magického draka. Napriek tomu Torijamovi musí byť človek veľmi vďačný. Keby neinšpiroval ďalšiu generáciu mangaka, tak by nikdy nevzniklo množstvo naozaj kvalitnej tvorby. 153/153 - 35% (25.04.2023)

Dračí koule jsou k mému překvapení vcelku vtipný seriál – zvláště chlípný Želví poustevník věčně vyhlížející příležitost k pohledu na odhalené ženské tělo dovede pobavit. Naneštěstí kromě ucházejícího humoru téměř nic jiného pochválit nelze. Natahovanost je vlastní celému seriálu (příkladem budiž 97. díl s názvem „Závěrečný zápas“, v němž střet započne až čtyři minuty před koncem), nejvýrazněji se však projevuje v mnohých soubojích. Jejich prodlužování je přitom často dosahováno ubohými a protivnými metodami: Neustálé avizování vrcholné techniky, jež je záhy vystřídáno avizováním vrcholné techniky, po němž následuje avizování vrcholné techniky, nesmyslné vyčkávání nad otřeseným protivníkem a především v hlavních soubojích opakování následujícího receptu: Potřebujeme dva soupeře a pytel drsných hlášek. Nejprve prvním soupeřem utlučeme druhého do bezvědomí (můžeme dochutit komentářem, že z TOHOTO se nikdo nevzpamatuje). Druhý se po nějaké době vzchopí, a tak jím pro změnu utlučeme do bezvědomí prvního (můžeme opět dochutit výše zmíněným komentářem). První se za čas vrávoravě postaví, a tak postup dle libosti opakujeme a za stálého mícháni lijeme do záchodu. Máš pravdu, diváku, dvacetkrát se dotyčný ze mdlob probral, ale teď, TEĎ už je to s ním opravdu vážné! Věříš nám, viď? Vždyť se podívej, jak jsou jeho blízcí (i po jedenadvacáté) šokováni a zarmouceni! Můj ty Tondo kolenatej, kde je v tomto napětí?! Po 101 epizodě a bez vidiny naděje na zlepšení Dračí koule otráveně zahazuji. Mně tedy přání nesplnily. 3/10 (30.12.2012)

Seriál môjho detstva kto by mi dneska uveril že nám tento seriál púštali vychovávateľky v škôlke... asi nikto ,ale je to tak. Všetky časti som mal možnosť vidieť v maďarskom dabingu na stanici RTL Klub keď ho zakázali videl som ho ešte v nemeckom prevedení na ORF 1 nerozumel som im ani slovo. Tento seriál ma sprevádzal dlhú dobu avšak nasledovný Dragon Ball Z to bol pre mňa ešte väčší KULT. (19.01.2013)