Žena za pultem

Je to celkem dobrý seriál z dávných dob. Kromě osudů jednotlivých postav, o kterých je vždycky nový díl, mě asi nejvíce zajímal právě ten konkrétní obchod. Ukecané prodavačky, které zajímalo všechno, jen ne prodej zboží - to by souhlasilo. Ale zásobení lahůdek lahůdkami, hlavně jižním ovocem, to je lživá propaganda. Pokud byly pomeranče, byly taky fronty, což tady chybí. Přesto se na seriál dívat dá, hlavně z nostalgie. (02.09.2013)

V novinách jsem jednou četl článek o jakémsi malém městečku, jehož obyvatelé sepsali protestní petici, protože chtěli z náměstí odstranit jistou sochu. Stála tam už léta a nikomu nevadila, dokud nebyl její autor (Pavel Opočenský) zatčen a uvězněn a ti obyvatelé argumentovali, že nechtějí mít na náměstí sochu od pedofila. Nevzpomínám si už, které město to bylo, ale tipuju Kocourkov nebo Zvonokosy. Podobně znechucený jsem byl při nedávné mediální inkvizici Jana Kanyzy. Lidi, je třeba oddělovat dílo od umělce. Koho dnes zajímá, že např. Lewis Carroll byl pedofil nebo že Karel Höger kolaboroval s nacisty? Poškozuje to jejich morální profil, ale nic to nemění na tom, že jejich dílo je úspěšné a dobré. A stejně nesmyslné je házet bláto na "Ženu za pultem" jen proto, že ji hrála svým typickým způsobem horlivá soudružka Jiřina Švorcová. Ten seriál není o nic víc nebo míň propagandistický než "Nemocnice na kraji města". Argumentujete, že plné regály zboží a úslužnost zaměstnanců samoobsluhy neodpovídají tehdejší realitě? Samozřejmě budu zcela souhlasit, ale dodám, že jestli si někdo představuje, že úroveň československého zdravotnictví a jeho představitelů v "Nemocnici" se alespoň vzdáleně podobala tehdejšímu standardu, tak je mírně řečeno neinformovaný. Namítáte, že Jana Boušková hraje zanícenou svazačku a Vladimír Menšík bodrého plebejského soudruha, tedy typické nástroje tehdejší propagandy? Samozřejmě máte pravdu, ale dovolte, abych vám připomněl Elišku Balzerovou a Jaroslava Moučku, kteří plnili tutéž funkci v "Nemocnici". To byla prostě daň, clo, které bylo třeba komunistickému vedení zaplatit, aby ten seriál mohl být ve svých hlavních zápletkách a postavách apolitický a zaměřený čistě na vztahy a přiblížení dané profese, o což Jaroslavu Dietlovi vždycky šlo. Zajímalo by mně, zda by to ve vašich očích byl stejný odpad, i kdyby ženu za pultem hrála Jana Hlaváčová, pro kterou to Dietl psal, nebo třeba Jiřina Bohdalová. Ale aby nedošlo k omylu - bez výhrad respektuju, že se někomu zdá ten seriál prostě slabý. Ano. Ale propagandu srovnatelnou s výkvětem typu "Muž na radnici", "Okres na severu" nebo "Chlapci a chlapi" z toho neuděláte, ani kdybyste se stavěli na hlavu. 50% (08.02.2006)

Několik let a takový skok? Inu, mýlil jsem se. Je zvláštní sledovat, jak Dietl tak roztomile zkouší věci, které byly na západě normální (časové postupy ve vyprávění, ústřední postava, kolem níž se vše točí) a je jasné, že míra ideologie je u různých děl jiná, za ty roky mám za sebou poprvé třeba i Pláteníky a jim podobné, takže mé rozhořčení nezastínilo úsudek. Co ze záporů zůstává, je naditej obchod, všeobecné starostenství strany (Jiřina) a Vláďi (Menšík) o všechny okolo a hlavně ta prvně zmiňovaná, opravdu se nechce věřit, že by po ní všichni chlapi tak jeli a za to může plamenné recitování na prvního máje ze všeho nejméně. (16.09.2010)

Ideologicky jistě pochybné, v rovině milostných vztahů naivní, místy nesnesitelně otravné - zejména scény z domácího prostředí - jak koukám na Dietlovy seriály, tak ty mu prostě nešly - místy nudné. To nic nemění na faktu, že děj odsýpá a seriál udrží u obrazovky. Dudek byl kvalitní televizní režisér a na seriálu je vidět, že rozuměl tomu, co dělá. Ženu za pultem nad vodou drží i herci. S jakou elegancí pronáší Menšík ty nesymsle, je takměř na poklonu. Jen poznámka: Kaviár si u nás koupíte. Skotskou whiskey si u nás koupíte. Tropické ovoce rovněž. Švorcová jako femme fatale? K nezaplacení. (11.12.2010)

S ohlasem na polistopadové takéseriály typu ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ profesionální kvality ŽENY ZA PULTEM jen vyniknou. Herecké výkony - nejen ten Švorcové - jsou v tomto srovnání vysoce nadprůměrné; objevují se dokonce i osobité zjevy a kreace (Hana Maciuchová, Kateřina Burianová) i výkony hvězdného standardu (Dana Medřická, Bohuš Záhorský, Vladimír Menšík). Pohádka o vlídném socialistickém obchodě se náhle stává živým, podněty a objevnými ohledy dýšícím dílem. Jakoby i umělecký kafemlejnek mohl mít tvůrčí momenty. I varovné srovnání může někdy - bohužel - zářit. Pro demokratickou filmovou a zejména televizní tvorbu je to charakteristika víc než výstražná. A nejen to: seriál má i výrazný gendrový přesah. Poctivé dramatické řemeslo čas od času přidává i tvůrčí záblesky (smíření řeznice a skladníka). Tento seriál si zaslouží rozhodně víc než odpadové zlámané hole. (05.05.2011)