Okres na severu

Recenzi jsem musel upravit proto, že se mi seriál opravdu začal líbit a na postavě Josefa Pláteníka, kterou ztvárňuje Jaroslav Moučka není naprosto nic špatného. Navíc je to opravdu Moučkova životní role. Josef Pláteník je jakýsi ombudsman tehdejší doby. Je čestný, starostlivý a nic nevzdává. Bojuje za obrovské podniky, ale i za obyčejné jednotlivce. Na každého si najde čas a s každým se snaží nějak domluvit. Seriál má celkově atraktivní obsazení a sice propagační socialistické zápletky, ale v podstatě jde vždy o jedno - aby byli všichni lidi spokojený. Já osobně necítím vůči socialismu žádnou zášť. Ani tento režim nijak neobdivuji, neobhajuji a ani ho nesrovnávám s dnešní dobou. Přiznávám, že jsem ho nezažil a beru to, jako něco co tu bylo a už to tu prostě není. Nicméně i přes to nejsem tak naivní, abych nevěděl, kde začíná propaganda a kde končí realita. Ale hlavně jsem přesvědčený o tom, že v této době má tento seriál již naprosto jiný význam, než kvůli kterému byl natočený. Proto má pro mě tato sága větší přidanou hodnotu, než Vyprávěj a s tímto vědomím si ho dokážu užít. Takže opravdu to nebudu hodnotit z politického hlediska. Jsem prostě jen divák a nějaká politika a soudruhování mi může bejt u ..... P.S. Ta hudba, ta hlavní znělka, vzestupně vrcholící znělka se opravdu povedla! (14.07.2023)

Když tenhle seriál srovnám s jeho (téměř) souputníkem Mužem na radnici, tak musím říct, že se Okres na severu mnohem více povedl a to po všech stránkách. O hlavním hereckém představiteli není třeba hovořit, protože J. Moučka dobrým hercem byl a J. Švorcová jakbysmet. Seriál pro mě není úplným ideologickým odpadem, jako jiné. Z prostého důvodu. Pilný divák, který vydrží a shlédne seriál dokonce, musí uznat, že ne všechno bylo v seriálu poplatné režimu. Byly postavy (P. Svojtka), které se modelu socialistického člověka vymykali a přesto nebyli vykresleny negativně. Poměrně často se v seriálu objevovali narážky na skutečnost, že na západě "TO" dělají lépe a že bychom si z nich měli vzít příklad, protože jsme zaostalejší. V seriálu vystupují také postavy příkladných straníků, kteří i přes svojí čistou morální minulost sešli na zcestí a dopouštěli se chyb (zpronevěry, podvody). Je zde přeci jenom znát rukopis Jaroslava Dietla, který se snažil o trochu objektivity, ale v rámci určitých mezí, tak aby to schvalovatelům šlo pod vousy. A ono bohužel nešlo. Seriál měl při schvalování problémy. Soudruhům se právě nelíbila ta rozličnost charakterů a určitá míra sympatií a pochopení soudruha Pláteníka s těmi "negativními" rysy špatných soudruhů. Nakonec ale seriál prošel. Snad si soudruzi cenzoři mysleli, že to bude vypadat, že strana přiznává, že ne vše je dobře, ne všichni komunisti jsou příkladní, ale že vše se dá napravit. Každopádně role v seriálu se dávali zřejmě za odměnu. Svědčí o tom nepřeberné množství herců, kteří přesvědčenými straníky opravdu byli. Např. Moučka, Švorcová, Sklenčka, Růžek, Bek, Řanda, Prachař, Mixa, Krulišová, Švorc, Haničinec a další. (15.10.2007)

Třicet případů Majora Zemana se dnes považuje za první českou moderní detektivku. Diváky to ve své době bavilo a ukázalo se, že to baví i diváky současné. Oproti tomu seriál Okres na severu je čistá propaganda o životě tajemníků a kdyby se vysílal dnes, nikoho by to nezajímalo. To potvrzuje i zdejší nízké hodnocení. (27.09.2018)

Totalni bizar a nejhorsi serial jak Jaroslava Dietla, tak Sokolovskyho (i kdyz, zatim jsem nevidela Gottwalda, ze...). Ackoliv jsem netusila, ze to jeste jde, tak dramatickych zoomu pribylo - cimz se nahrazuje klasicke dramaticke vypraveni. V dusledku je pak serial obcas smesny, vetsinu stopaze ale nudny (staticke porady na ulici nebo v budovach UV KSC neberou konce). Oproti jinym "cernym" serialum od Dietla jsem mela ale jeste dva problemy. Zaprve herci - dosud jsem nenarazila na tak pekelne nesympatickou partu jako tady. Hral Moucka nekdy neco jinyho nez uvedomeleho komunistu? Zvladnul Blaha i nekdy postavu, ktera by nebyla urvanej buran? Do toho se pridava priserna a s prominutim blba matka Svorcove (byt mi v Zene za pultem vubec nevadila), hystericka Termerova a vypatlana sekretarka Dolezelove. Druhy problem s tim mozna souvisi - zrejme se do takovehle agitky pustil jen "urcity typ" lidi. Jiste, Dietl musel ohnout hrbet a napsat to vsechno tak, aby to proslo komisi. Ale at mi nikdo netvrdi, ze tam skvele poschovaval kritiku rezimu. Protoze vzdycky, kdyz se takova kritika objevi, je nasledne umlacena "argumenty" a jeji cele vyzneni je a la "to jste si trosinku popletli". Dva priklady: Stepnickuv odmitac Platenika, ktery ho kritizuje za zakroceni proti lidem, kteri v roce 68 "nezvladli situaci" - kritika je zminena, ale Stepnicka zacne hrat cim dal vetsiho blbecka, az slepy divak musi uznat, ze ten Platenik ma prece pravdu. Nebo: ke konci Platenik jasne rekne, ze potrebuje protekci pro kamarada. Ze by to ukazovalo, ze pred X lety kdo nemel kamose v trafice nebo v masne, nedostal ABC nebo svickovou? Ale kdepak, Platenik to prece mysli vsechno dobre, takze na protekci vubec neni nic spatneho. (30.11.2014)

Odhlédnu-li od všudypřítomného ideologického balastu, není seriálu po řemeslné stránce příliš co vytknout. Jaroslav Moučka se svého úkolu zhostil skutečně výtečně, jakož i řada dalších herců, kteří v seriálu vystupují. Různá rokování a jednání – zejména ta o obsazení ředitelského postu okresní chemičky – si dovedu dost dobře představit i dnes – nehledě na to, že současný managementský newspeak se svou frázovitě zhůvěřilou zhovadilostí od mluvy někdejšího soudružského ptydepe ve své podstatě vlastně neliší. A to má ještě Dietlova jazyková "košatost" k někdejšímu reálu skutečně daleko. Při závěrečné nekonečně tleskací scéně, která sice z dnešního pohledu celé vyznění seriálu posouvá kouzlem nechtěného do sebeparodických sfér, mi však maně začal běhat mráz po zádech při vzpomínce na jakési zasedání ÚV KSSS – patrně v době stranických čistek –, kdy celé osazenstvo sjezdu takto tleskalo na počest velkého Stalina nepřetržitě po několik hodin, bojíc se přestat, neboť kdo by ovace ukončil, měl svůj osud zpečetěn... (13.10.2009)