Poslední vlak

Silný a emotivní zážitek to rozhodně je, ale jakými postupy jej tvůrci docilují? Citové vydírání, kýčovité flashbacky, hollywoodská melodramata. Jen několik postav, jako například malá dívka a dvě matky jsou psychologicky dobře vykreslené a několik okamžiků je opravdu drásavých a nepříjemných. To však stačí jen na mírný nadprůměr. (24.06.2009)

Nedávno zesnulá Dana Vávrová natočila se svým mužem Josephem Vilsmaierem emočně vypjatý pohled na transport berlínský Židů do nechvalně proslulé Osvětimi. Stísněné prostory vagónu, ve kterém se mísí trýzněné osudy a kolem se vedle lhostejnosti objevuje to nejhorší zlo lidskosti. Snímek, který vidí efektivitu ne ve zběsile pálících náccích, ale v žebrání o trochu vody, je citlivou sondou, která ale místy trpí neinvenčním projevem. Natěsnanou skupinku zubožených lidí snímá ruční kamera, ta je výborná zrovna jako hudba, takže obé spolu s vesměs nadprůměrnými hereckými výkony nechávají zapomenout na ty nánosy patosu a kýče. (06.07.2009)

Film začíná záběrem na pomník a zarostlé koleje, které byly němou připomínkou hrůzných událostí. Ze záběru mě mrazilo v zádech, protože jsem věděla, co v nejbližší chvíli nastane. Kde se to v lidech bere, že dokážou s druhými jednat hůř než se zvířaty? Lidé násilně zavření v dobytčácích si museli prožít své, ale opravdové peklo na zemi je teprve čekalo, Osvětim. Nedivím se, že se někteří zbláznili a někteří zemřeli. Možná to pro ně bylo vysvobození od těch všech hrůz. V dnešní době si ani neumíme představit to utrpení, které na vlastní kůži zažívali. (24.06.2009)

Mohlo to být o kousek kratší (konkrétně o flashbacky z minulosti) a taky to trpělo klasickým televizním zpracováním, nicméně jinak velká paráda (i když je to samozřejmě hodně drsné), výrazná česká stopa potěšila, a zejména degradace vzhledu, morálky a způsobů v pár dnech byla zpracována excelentně. 90% (03.09.2022)

Jeden z dlouhé řady filmů, které se snaží zprostředkovat současnému divákovi hrůzy holokaustu. Pocit výjimečného diváckého zážitku jsem určitě neměl. Některé výhrady, které se v komentářích objevují, mají reálný základ. Tu a tam to trochu drhne a některé scény vypadají nepřirozeně, nicméně základ, to znamená drama lidí odsouzených k smrti, kteří jsou nahnáni do dobytčáků a v tropickém horku umírají žízní, stále funguje. Příhoda s vylitým vědrem, drobná dramata vyplývající z nedostatku osobního prostoru, upínání se k marným nadějím, to všechno jsou silné momenty, díky kterým dokáže film fungovat obstojně, a herecké obsazení určitě není špatné. Nejvíc snímku ubližuje, že vznikl v německém prostředí a snaží se obhájit myšlenku, že přes odpudivý charakter nacismu mnozí Němci smýšleli jinak a snažili se v rámci svých možností "pomáhat a chránit". Proto vznikla i scéna, kdy se němečtí vojáci vracející se z východní fronty dělí se židovským transportem o své zásoby a dostanou se dokonce do ostrého střetu s hlídkujícími esesáky a riskují přestřelku s jejich velitelem. Kdo má ponětí, jak intenzivní indoktrinaci antisemitismem byl wehrmacht vystaven, jak velkou tradici měl antisemitismus ještě před nástupem fašistů k moci, jak moc byly jednotky na východě namočené do válečných zločinů, jak velká míra ztotožnění s režimem v armádě existovala a jak drakonické tresty za vstřícnost k nepříteli existovaly, ten se může nad podobnou fantasmagorií jen pousmát. Zvlášť, když si uvědomí, jak tvrdou kázeň služba ve wehrmachtu vyžadovala a jak výsadní postavení jednotky SS měly. Kdepak, ani moje slabost pro Danu Vávrovou mě nepřiměje ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 65 %. (28.08.2017)