Habermannův mlýn
Habermann's Mill
Habermann's Mill
Habermann's Mill
Režie:
Juraj HerzKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Ilja David CmíralHrají:
Mark Waschke, Karel Roden, Ben Becker, Hannah Herzsprung, Radek Holub, Wilson Gonzalez Ochsenknecht, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský, Franziska Weisz (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy. Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Jednou z obětí dějin měl být i bohatý německý podnikatel August Habermann (Mark Waschke) a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Šílená doba dostihne Habermanna i přesto, že bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a odmítal se zcela podřídit nacistické ideologii. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (Magic Box)
(více)Recenze (1 084)
Nechápu, proč se Češky nemohly obsadit českými herečkami a proč jsou některé scény trapně emotivní. Říkat si při hromadné popravě sousedů a navíc před Gestapem ,,miluji tě" taky není úplně ono. Jinak ale pěkný film. ()
Pustili nám to ve škole, nebylo to zas tak hrozný, mohlo být i hůř! :) ()
Pan reziser udelal film, ktery nastavuje velmi drsne zrcadlo, zmenam rezimu. Silenstvi a stadnost, kterych se ne a ne zbavit, nemluve o nenavisti a malosti. Jak rekl herr Pospichal: "Okupanti prichazeji a odchazeji, jen my, Cesi, zustavame..." ()
Doklad o tom jací jsou češi kurvy. Škoda že v minulosti takových filmů moc nebylo. Je ale fajn vědět že tento film je mnohem záslužnější a ucelenější než film Lidice. Líbilo se a Juraj Herz dokazuje že je opravdu pan řežižér se vším všudy. 80% (jen proto že násilí páchaných na ženách se mi nelíbí, jinak by to bylo 90%) ()
Pěkné české drama .... Nádherně vylíčené vztahy mezi Čechy a Němci od doby před začátkem okupace až po její konec a následné okupování Rusi (takže z jedněch sraček do druhejch ) ... Druhá světová a její útrapy Čechů jsou takřka nevyčerpatelné téma :( Herz po dlouhé době dokázal natočit pěkný film a vybral si pro něj i dobré herce jen si myslím že ze scénáře a herců se dalo vymačkat ještě o polovinu víc než ukázal .... ()
Kruté, drsné, depresivní a snad s každým tento film musel otřást....ani jsem neshlédla do konce, nějak jsem na to dnes po krásném slunném dnu neměla žaludek a myslím, že už se na to víckrát nepodívám. Habermannův osud a osud sudetských němců je mi znám i bez filmu. Jinak film je velice vydařený a práce na něm profesionálně odvedena. ()
Dosti překombinovaný a nelogický děj. Měl jsem z toho chvílemi pocit, že koukám na praštěný americký film, kde hlavní zápletkou je, že někdo něco ví a někomu to neřekne a z toho jsou všechny problémy. Např. Habermann nebyl snad 3 roky schopen říct ženě co zjistil o jejím původu, proč musí zaměstnávat toho hajzla atd. ()
Jeden z nejlepších filmů Juraje Herze a nejlepší český film co jsem měl možnost za posledních několik let vidět. Četl jsem tu hodně příspěvků zabývající se především chováním sudetských němců před a za války a následně spravedlivou odplatou českých "vlastenců". Myslím že v tomhle ohledu byl ten příběh více než pravdivý. Já osobně jsem tam ale především viděl typickou českou povahu v podobě "kam vítr tam plášť". Něco podobného jsem zažil na přelomu let 89 a 90.Tehdy se mluvilo o převlékání kabátů a to umí češi opravdu dokonale.Říká se tomu komplex malého národa. Jediné co mě trochu vadilo byl Karel Roden.Tedy ne jeho herecký výkon ten byl bravurní,jen by herec jeho formátu měl umět zřetelně vyslovovat.Některé jeho věty jsem prostě "nechytil". Jinak pro mě bez chyby. Opravdu velmi drsný a silný příběh. ()
Mohl to být film roku. Místo toho jen béčkový odvar z "Je třeba zabít Sekala". Nebo spíš céčkový. Postavy bez psychologie přehrávají scény jako maňásci, žádné drama, žádné napětí, žádný opravdový dějový zvrat. Chybějící psychologie znamená i to, že režisér mění psychiku postav od scény ke scéně, aniž by se to snažil vysvětlit. Prostě dá maňáškovi jiný úkol.I ty scény, ze kterých mohly vylézt klenoty, zůstaly ploché, nezajímavé a nudné (třeba mlynářovo smlouvání s esesákem o počet zavražděných). Standardní rekvizita tohoto typu filmů - Karel Roden - nezklame, ale ani nezachrání. Takže dvě hvězdičky za Karla Rodena a za tělo Hannah Herzsprung (mimochodem, jediní dva živí lidé v městě deklamujících robotů). Historické chyby nechávám stranou (smíšená manželství nepodléhala odsunu, Češi nemohli po Mnichovu v pohraničí zůstat atd.), protože zde nejsou důležité. I kdyby všechno historicky úplně přesné, nic by to neměnilo na tom, že se jedná o mizerný film. ()
Něco bych určitě vyzdvinhout mohl, ale byl jsem spíše zklamaný. Nějak jsem se prostě nemohl správně ponořit do příběhu, stále mi to něco kazilo. Bezesporu děsný dabing německých herců- místy se snažící o češtinu s německým přízvukem, poté polským a nakonec mluví stejná osoba bez přízvuku. Dále to byly zvláštní skoky v dějové linii, poměrně násilné a bez nástinu toho, co přijde. Také nedotaženost některých prvků (například postava Hrušínského). Film slušný, výtvarně pěkný, ale od kumštýře Herze jsem čekal víc. ()
Stojí za to vidět, aby si člověk mohl vážit doby, ve které žijeme.. Nejhorší je, že svině mezi náma budou vždycky, jen teď nejsou až tak vidět.. Film mě bavil celou dobu, i přes určitou šablonovitost některých postav. Na začátku mi vadily hlasy herců, pak už jsem to asi přestal vnímat, takže dobré. ()
Natočit takovýto film na téma vinna a nevinna ve druhé světové válce, na to musí člověk žaludek. Absolutně povrchní a tendenční pohled na problematiku Sudet, Němců a Čechů. Udělat z Němců chudáky a oběti nacistů a z Čechu "smějící se bestie, co jsou nahoře ohnutí a dole šlapou" a na nacismu jen profitují, je absolutně neuvěřitelné zkreslení všeho proti čemu tehdy polovina Světa bojovala. Celý film dělá slaboučké předmostí pro finální "katarzi" pomsty a odsunu. Jak tady píše Tetsuo - tohle měla být česká Černá kniha. Bohužel to je zase trapnost, která dokazuje, že čeští tvůrci vůbec neumí reflektovat dějiny jak faktograficky tak umělecky. ()
Skvělý film, který nejenže kope do nácků, ale také ukazuje zvěrstva nás, Čechů, po skončení války, když jsme nechali trpět a vyháněli Němce, kteří tu s námi žili odjakživa a mezi nimiž jsme měli blízké a přátele. Někteří Češi by si za své poválečné jednání a chování vůči nevinným zasloužili to nehorší. ()
Hodně dobrý scénář, myslím si, že originální téma, válka tak trochu z jiného pohledu. Roden hrál skvěle jako vždy. Smutný příběh o tom, jak jde lidem jen o peníze, myslí jen na sebe a na své vlastní dobro a ten jediný, který myslel na ostatní, na to všechno doplatil. Hodně silná byla scéna, kdy paní přiznala, že její syn je vlastně dědicem mlýnu, ten si myslel, že má vyhráno, ale ostatní ho za to, že se stal Němcem, oběsili.. Scénář se opradu povedl, dobrá hudba, silný příběh, skvělý Roden, 5*. ()
Docela jízlivé téma a dobře propracované. Pocity po filmu jsem měl všelijaké (bezmoc) a hlavním cílem natočit tento film byla nejspíš ukázka krutosti, jež byla oplacena stejnou mincí na lidech, kteří si ji nezasloužili. ()
Filmová stránka věci nemůže ospravedlnit lež. Toto dílo je spíše propagandou. Záměrně vynechávaná fakta možná nevadí filmovým znalcům, ale ti, kteří o té době něco ví se celou dobu budou jen nevěřícně koukat, jak moc zkreslit se dá tato doba. http://www.zasvobodu.cz/news/habermannuv-mlyn-dalsi-prispevek-k-prepisovani-dejin-/ ()
Hmmmmmmmmm....hodnocení od odpadu až po super film roku. Kdo nezná dějinné souvislosti a přijde na film "mrknout" může být nadšen (třeba hereckým projevem Karla Rodena - nu skoro jako vždy v jeho případě ,-) a dokonce se mu může líbit celý příběh. Film zajímavý příběh konec konců má i charaktery postav. Kdo zná dějinné souvislosti a ví jak to bylo (včetně skutečné smrti skutečného Habermanna bude zklamán, historici i lidé, kteří prožili nacistickou okupaci budou možná pobouřeni... i nad míru ... Zajímavé z tohoto pohledu je kolik DVD zakoupila krajanská sdružení (lidé jež pocházejí ze Sudet) v Německu či Rakousku. Pravděpodobně byla mj. potěšena, že český film jehož děj se odehrává právě v těch Sudetech vykreslí kladně některé Němce a záporně některé Čechy ?... Byla to složitá doba a ani film nemůže být černobílý. Neměl by však zase být "přibarvený"...Nemohu se zbavit dojmu, že pan režisér natočil film jaksi na zakázku některých kruhů. Kdo film shlédne a nezná co se u nás odehrávalo v pohraničí (a nejen tam) v letech 1938-45 nabude asi dojmu, že ti Češi byli docela hájzli a Němci vcelku pohodoví lidé (přitom budu li chtít být jízlivý až absurdní pak opak byl pravdou)... Film zajímavý a působivý, nicméně je jedním z kamínků jak se mohou přepisovat dějiny ...bohužel ()
Výborné historické drama, které se může směle měřit se světem. Začátek filmu moc neohromí. Vyhrocení nastává spíše po půlce, kdy nastane zlom mezi historickým žánrem a přenese se do dramatu. Vše vygraduje až brutálním koncem. Miluji historické filmy, kterou jsou inspirované skutečností a Habrmanův mlýn tuto touhu naplnil až po okraj. Kdybych film rozdělil procentuelně tak: začátek 20%, střed 30% a konec 50%. Celkově 100% a jedno z nejlepších pokoukání co se historickodramatickoválečného filmu týče. ()
V Šumperku a v Bludově žije ještě dost pamětníků... ()
Související novinky
Zemřel herec Andrej Hryc
V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (více)
Juraj Herz 1934 - 2018
V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)
Das FilmFest 2010
Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)
Takže popořadě. Jako syn sudetského Němce jsem byl zvědavý na filmové zpracování příběhu, který se vzdáleně věnuje osudu poloviny mojí rodiny. Jako syn Češky jsem byl zvědavý na pokračování sebereflexe, kterou naše historická paměť prochází. Jako student historie jsem byl zvědavý na to, jak se povede popularizace tato část dějin. A konečně jako divák jsem byl zvědavý jak moc mě Juraj Herz a Karel Roden potěší. Spolu s kategorií "celkový dojem" jich máme tedy celkem pět a hned se nabízí, způsob hodnocení tohoto filmu. 1) Pohled sudeťáka: Nic nového pod Sluncem. Máme tu zlého Němce, hodného Němce a v jádru hodného, ale mládím zmateného, takže vlastně taky zlého Němce. To už ale snad všichni víme, že ne všichni Němci byli stejní (kdyby nebyli, tak bych tu vlastně ani já nebyl, takže jsem vlastně žijící důkaz - juchů). Doufal jsem, že se objeví alespoň náznak jádra problému. "Proč?" Proč se sudetská populace tak rozdělila? Nebylo by třeba mnoho. Stačila by zmínka o teroru, který postihnul každého Němce, který odmítal velebit Hitlera. Škoda. Takhle se vlastně z filmu o Němcích nic nedovíme. Hodnocení: (0,5/1) 2) Pohled Čecha: To, že scénář napsali Němci a Rakušané je patrné na první pohled. Všechny stereotypy o Češích v jednom a navíc v plné parádě: "Kleine tschechische Menschen". V mnoha případech jistě pravda. Ale že jedinou výjimku ze stereotypu v tak důležitém filmu tvoří zálesák Roden považuji za nešťastné a poněkud poplatné době, jelikož se u nás dnes najde hodně lidí, kteří si do všeho českého rádi kopnou ať už k tomu důvod je nebo není. Takže sebereflexe ano, hurá, ale poněkud neobjektivní. Nerad cituji pana prezidenta, ale v takovémto filmu by skutečně "před řečením B, mělo být řečeno i A", takže ukázat jen nevděčnost "české lůzy" a odsun Němců, bez teroru henleinovců a prvotnímu odsunu Čechů pak celý účel kýžené reflexe snižuje, přestože je jasné, že lynčování na mlýnském kole je špatné. Takže hodnocení (0,5/1) 3) Pohled historie. Největší zklamání filmu. Ani nevím, kde mám začít. Asi u starosty. Tak byl to sakra Čech nebo Němec? A jestli to byl Čech, tak jakto, že zůstal starostou i za války? A jestli to byl Němec, tak jakto, že zůstal starostou po válce?!? Češi, kteří žili na území, které v říjnu 1938 bylo odstoupeno Německu, byli vyhnáni stejným způsobem, jako po válce Němci. Zůstat mohli jen ti ze smíšených manželství (o.k. Roden). Dokážu si představit, že se Habermann zaručil za své dělníky, kteří tak mohli zůstat. Ale těm co zůstali, bylo během války velmi důrazně připomínáno, že nejsou vítáni (o čemž opět chybí jakákoliv zmínka). Jestliže se takovýto film má promítat jako vzdělávání, tak to potěš koště. Ještěže jsem si nedělal čárky za každou historickou nepřesnost, v hospodě by si to spletla číšnice s hráběma za pivo a nedoplatil bych se. Hodnocení: ("ještě-že-se-nemůže-dávat-zápornej-počet" hvězdiček) 4) Pohled diváka: Ať zhyne dabing a postsynchrony! Krom nich a nepříjemného skákání v čase to bylo krásné filmové dílo. Kamera, hudba, herci... Profesionální dílo. (1/1) 5) Celkový dojem: Rozporuplný. Nemohl jsem se na tento film dívat jen jako na film. Doufal jsem v důležitý mezník ve vyrovnávání se s vlastní historií a místo toho se obě strany ještě víc zakopou ve svých liniích. Je to škoda, ale je to tak. Z kina jsem proto odcházel zklamaný i přes to, že jsem tam byl pozván půvabnou dívkou. Za její krásné vlasy půl hvězdičky. Výsledkem je tedy 2,5* a zaokrouhluje se od pěti nahoru. Doufám, že se filmu, kterým se měl stát Habermannův mlýn, ale selhal, jednou dočkám. () (méně) (více)