Velký draft

Nic převratného, ale určitě sympatický sportovní film, co má spád a nechybí tu nějaké to drama a humor. V americkém fotbalu jsem se moc nevyznala, ale po filmech jako Any Given Sunday nebo právě Velký Draft, už je to lepší :) a musím říct, že jak to amíci prožívají, tak o tom točí docela poutavé sportovní filmy. (05.02.2017)

Ano, Kevin je jako vždy v pohodě.Odpočítávající hodiny dokáží navodit slušnou atmosféru i pointa s lístkem je fajn, Nebojte nic jsem neprozradil. Jenže nemůžu si pomoct, ale ono vyvrcholení, kdy má být Sonny za hrdinu mi přijde jako dílo náhody nikoliv jeho umu. Dobře je to nějak 70/30. Možná. navíc neustálé citově založené linky mě fakt vytáčely. Film dokáže vtáhnout, ale myslím, že na rozdíl od Wahlbergového Nepřemožitelného nedokázal hlavní postavu pořádně vykreslit. 65 procent za příjemnou podívanou, která ale zdaleka nepřinesla to, co jsem očekával. (06.12.2017)

„Nenosím hodinky, protože vždy vím, že je teď a teď je tehdy, kdy bych to měl udělat.“ (Steve Mariucci, bývalý kouč NFL) Následující komentář obsahuje steroidy…, pardon, spoilery. Dokud jsem pohlížel za oponu soutěže v násilí přerušovaném schůzemi a generální manažer Kev se zuby nehty bránil semletí mlýnskými kameny ostatních generálních manažerů, hráčů, jejich agentů, majitelů, trenérů, fanouškovské obce a ducha otce, byl jsem nadšen. Po schůzkách s partnerkou v papíráku centrály Cleveland Browns a mamince s urnou v podpaží to nadšení začalo pozvolna vyprchávat. A pak přišel Velký draft a zlom v mém náhledu. Kev všechny převezl jak Andy Dufresne ředitele shawshankského nápravného zařízení a zakládajíc si na morálním kreditu vybíraných hráčů sáhne po tom, co mu sám volá, že potřebuje peníze pro tělesný vývoj svých synovců sirotků a přitom má mobil a hodinky, které by jim zaplatily hodiny gymnastiky až do jejich plnoletosti. Pak se majitel vrátí z newyorkského draftu zpět do Clevelandu teleportačním zařízením ze Star Treku, všichni si zařvou nadšením jak na konci filmů Rona Howarda, poobjímají se, řeknou si, co jsme si, to jsme si a GM ještě doladí partnersko-rodinné vztahy. Chápu pojem Americký sen, ale taky jsem realista s jistou představou o vztazích v tomhle prostředí a tohle Reitman mírně přepísk. Jo, kdyby majitel Kevina z principu vylil a matka až do rána čekala na tréninkovém hřišti na skotskou poemu dle poslední vůle, byl bych shovívavější.. Zase na druhou stranu, mohlo to vyvrcholit i tak, že při únorovém Superbowlu by se zranil Clevelandu quarterback, Kevin by to za něj vzal, po druhé čtvrtině odrodil v šatně vlastního syna a v poslední minutě zařídil čtyřicetiyardovým hodem vítězný touchdown. Na to už Reitman asi neměl koule.. (23.02.2016)

Je imponujúce, že tvorcovia dospeli do fázy, že treba inovovať a aj športové filmy treba predostrieť do iných etáp a cieľov, kľudne i zákulisných. Draft je z tohoto hľadiska veľmi solídnym prvkovým námetom. Platí to i o menej zaujímavom športe, akým pre nás v Európe, americký futbal rozhodne je. Rovnako aj diferenciálna prítomnosť uvažovania a konfrontácie poteší, čím snímok získava renomé. Čo ma nenadchne, je taká tá časová tieseň, moralizujúce pravítko a zvratové (t.j. dokonalé) ťahy na poslednú chvíľu. Vzhľadom k faktu, koľko športových snímok ma zaujalo viac, zostanem (zatiaľ) na tej neobľúbenej hranici sedemdesiatich percent. Sorry. (01.11.2014)

Tak schválně, jestli jsem to dobře pochopil. Draftuje se ragby zpotvořené pro negry a tlusté lopaty. Jedničkou má být nějaký sličný metrosexuál, který je prý úžasný. Kostěj jej chce, ale bohužel letos netahá solviny z klobouku jako první. Naštěstí mu brnkne nějaký strejc s Arizony, který první je, taky sice chce sličného metrosexuála, ale vlastně jej nechce, protože vyvádí nějakou skvělou fintu, a tak své prvenství vytrejduje s Kostějem za tři budoucí roky jeho prvních tahů. Kostěj je tedy v první lajně, má metrosexuála v kapse a doma v Klívlendu, ale nakonec si jej stejně nevybere, protože také kuje jakési fikané pikle. Poté Kostěj brnkne chlápkovi do Bostnu a vytrejduje s ním své následující tři toky druhých tahů tak, aby se ve druhém kole dostal před strejce z Arizony, co mu předtím pustil toho metrouše. No, a pak už není nic jednoduššího, než znovu zavolat strejci z Arizony, metrosexuála mu vrátit a vzít si zpět své první tahy v následujících třech letech. Kostěj, zdá se, vyhrál!! Nemá sice metrosexuála, kterého chtěl, ale vlastně nechtěl, protože mu nepřišli kluci z týmu na narozky, ale místo něj má nakonec dva negry za cenu jednoho a navrch nějakého, prý tutového, kopáče. Že zvítězil, to jsem poznal lehce, všichni křičeli „hurá“ a plácali ho po ramenou. Prostě piss of kejk, finta zřejmě vyšla, akorát jsem na to čuměl jako hajzlbába na kvantovou rovnici. Ti kulturně zdegenerovaní čuráci už jsou evidentně schopni udělat telenovelu i z binga pro downy. Ale jinak film je to pěkný, takový barevný, samé letecké záběry stadiónů a tak…. (16.10.2014)