Koruna

V prípade tohto seriálu platí to isté, čo o zbytočnej britskej kráľovskej rodine. Je to suché a nudné. Jediný, kto za to stál, bol Winston Churchill, dobre zahraný. Ostatné postavy historicky nedôveryhodné, kráľovská rodinka oslavovaná a ospevovaná ako by ich všade na svete milovali, kráľovná zobrazená ako rozhodná žena a pritom je to len figúrka. Ďalšia nadhodnotený príbeh, ktorý nemá ani poriadnu zápletku, ani žiadny škandál, ako teda môže udržať záujem? Nejakými politickými dialógmi? Nie, nezaujme. (09.03.2017)

Vizuálna stránka je prvotriednym realizmom. Nemalý rozpočet cítiť naozaj z každého dielu. Ďalšou nesmiernou kvalitou je herecké obsadenie, ktoré dodáva oživlej histórii nezbytné sympatie ako aj nesympatie. Zatiaľ musím na piedestál umiestniť predovšetkým Claire Foy a Vanessu Kirby. Dejiny nie sú mojim hobby. No vždy ma zaujímalo prečo niečo tak finančne nákladné, ako Kráľovská rodina, dokázalo prežiť až do dnešných dní? Z čoho pramení obľuba u bežných ľudí? Čím si ju zaslúžili, vybojovali? A preto som sa rozhodol absolvovať tieto "hodiny dejepisu". Samozrejme v očakávaní, že dostanem určitú nadstavbu. Dostanete 5* spôsobom podané zásadné udalosti v pozadí ktorých sa odohrávajú súkromné príbehy, zákulisné súvislosti a intímnosti. Najvýraznejším dojmom je skutočnosť, že byť členom Kráľovskej rodiny je predovšetkým o prinášaní obetí vo forme potlačovania vlastných pocitov a potrieb. Odpoveď na moju otázku, ktorá ma motivovala k sledovaniu, som však nepočul. Na miesto toho som dostal seriál, ktorý neidealizuje, neprikrášľuje, doplňuje moje vzdelanie a hlavne teda nesmrdí nejakou kráľovskou objednávkou. V štvrtej sérii som sa dočkal nových prírastov do výčtu skvelo zahraných (v rámci tohto seriálu to znamená skvelejšie oproti iným skvelým), a to prostredníctvom dvojice Emma Corrin a Gillian Anderson. Od piatej série pútajú pozornosť hlavne Elizabeth Debicki a Salim Daw. Najviac ma bavili momenty, keď musela kráľovská rodina čeliť celospoločenským či medzinárodným problémom a zároveň vnútorným vzťahovým pnutiam. (30.03.2020)

"Be ever-present, but get out of the way. Be visible, but be anonymous. However bad you feel, just show up. Dare to take it seriously, dare to be serious." - Peter Morgan na otázku, jak by zněl popis práce královny. --- Kdokoliv sleduje britské panelovky, musí zhruba tušit, s jakou chutí a frekvencí se královská rodina ve VB stává terčem posměchu; jak úzkého vymezení se dostává charakteru každého jednotlivého člena; jak nekompromisního zhodnocení se dostává každému jeho vystoupení na veřejnosti... a právě proto má The Crown obrovskou hodnotu. Peter Morgan sice není žádný insider, ba dle Claire Foy dokonce ani nemá zvláštní zájem o královskou rodinu (sám ostatně přiznává, že už před tímhle projektem měl Elizabeth tak akorát po krk), ale skrze neobyčejně vnímavé spojování mnoha více či méně vzdálených bodů dává najevo, že specifickou úlohu královny a jejího okolí prostě chápe. Člověk se pak snadno přistihne, jak je na čím dál jistější Elizabeth regulérně pyšný, čemuž samo sebou napomáhá i fenomenální ztvárnění Claire - při castingu Morganem kuriózně dlouze přehlížené, a přitom tak padnuvší. --- The Crown není stoprocentní od počátku. Churchill zprvu působí přetaženě a skoro jako karikatura sám sebe, zaujetí vůči vybraným členům rodiny (resp. hlavně Eduardovi) trochu kazí dojem, jakkoliv může být opodstatněné,... ovšem postupem času se dostavují silnější epizody (5, 8, 9), krásně se rozvádí dilemata vedlejších postav jako matky Elizabeth a princezny Margaret, a z The Crown se rázem stává ten pravý klenot. (20.11.2016)

Paralely a cyklická opakování - to je hlavní princip propracovaného vyprávění o dějinách nejenom Velké Británie od druhé poloviny dvacátého století. Nezobrazeným bodem zlomu je abdikace Edvarda VIII., která ukázala jak křehkou institucí je monarchie. Zbývající členy rodiny tento šokující čin na desetiletí určoval a deformoval. Znemožnil manželství z lásky, což vždy mělo drastické dopady (Margaret, Charles). V dětech se pak opakují příběhy rodičů se stejně zničujícím výsledkem (necitelné rodinné prostředí prince Filipa vedoucí k jeho necitelné výchově prince Charlese). Rodinné tragédie a osudy se proplétají s osudy světa, jak to už u vládců bývá a malé osobní příběhy tak ovlivňují velkou historii. ____ Připočtěme k tomu opravdu skvostné herecké obsazení, ohromující lokace a skvělý scénář, který i ze zdánlivě epizodických příběhů poplatných Anglii a své době dokáže udělat nadčasové téma (tragédie welšské hornické vesnice, zoufalý muž vlamující se do královniných soukromých pokojů). SHRNUTÍ: Královna Alžběta by měla každou neděli zapálit svíčku za autory seriálu, který ji, jako jedinou, zobrazuje sice s chybami, ale nikdy nescházející z určené cesty. I za cenu osobních obětí, ona je ukázána jako vždy perfektní neochvějný nástroj, kotva a symbol monarchie. (27.01.2021)

Tak tedy šest sezón za námi, seriál je "kompletní", tož můžeme bilancovat a říct si, na co přesně jsme se tedy koukali. Předně, je to užasné, dechberoucí, skoro se nechce věřit, že s nástupem pandemického a popandemického programu, kdy Netflix cíleně už natáčí jen pro debily, se Koruně podařilo udržet řemeslnou laťku nastavenou prvními sériemi, kde se hrálo primárně na kvalitu. I když... nezavírejme oči před skutečností, že v posledních dvou sériích se producenti rozhodli dramaturgy poslat na dovolenou, aby se seriál dotáhl spíše nemastně neslaně. Zatímco v prvních řadách Koruna otevírala i nepříjemná témata, v posledních řadách se hraje pouze na vztahy, city, potažmo pochvaly a nostalgii. Spolehlivě zajímavý vizuál (všimněte si, jak skoro všechny netlixovské seriály mimo Korunu a pár dalších vypadají navlas stejně) prostě nezakryje, že symbol britské monarchie drží národ pohromadě nikoliv kvůli bulvárním senzacím, ale kvůli tomu, že ty senzace stojí jaksi "pod" problémy politickými, ekonomickými, mezinárodními. Fascinace lidí nad královnou Alžbětou vždy spočívala v tom, že ji nikdy nic nenasralo tolik, aby se o tom vědělo. Seriál Koruna tak mohl otevírat i kontroverzní témata a ohledávat je takovým způsobem, že mohl vzniknout seriálový kolos, jenž my měl potenciál stát se ultra-klasikou, v níž by se shlížely všechny národy, co mají na těle a duši tucty bolavých míst způsobené za posledních 70 let světového vývoje. Ale ne, Koruna v cílové rovince volí bezpečnou cestu toho, že tu byla princezna Diana, že Charles měl své komplexy a že Harry se jako puberťák navléknul do kostýmu nacistické uniformy. Kde se řeší Velkopáteční dohoda? Nebo teroristické útoky v Londýně? Nebo finanční krize? Že se tvůrci "šikovně" vyhnuli i problematice brexitu, je tak šíleně podezřelé, až má člověk pocit, že zakončení seriálu o královně Alžbětě svatbou Charlese a Camilly má emblematizovat konec typu "zazvonil zvonec a pohádky je konec". Přitom to největší maso od druhé světové války teprve nastávalo. Proto je Koruna seriál vynikající, ale pouze oddechový. Výborně natočený, ale bezzubý. Není to seriál, o němž se po každé epizodě musíte s někým nutně pobavit nebo si, nedej bože, před někým obhajovat třeba názor na nějakou událost. Takové 60epizodové fotoalbum... (29.12.2023)