Vyšší princip

Naprosto dokonalý film díky všemu. Díky panu Smolíkovi, díky režii a bezchybnému scénáři. Při první shlédnutí člověku vezme dech, při dalších opakováních mne nikdy neomrzelo se nechat unášet tou atmosférou mrazivého napětí ze střetu humanity a dobra s čirým zlem. (23.02.2011)

Není třeba plýtvat slovy, úchvatný film. Geniálnější ukázku obyčejnách lidí v hrůzách života za druhoválečného běsnění předvedl už jedině Obchod na korze. 9/10 (04.10.2012)

V dobe temna a všeobecného teroru neexistuje žiadne právo, žiadna spravodlivosť, je však dôležité si v srdci uchovať aspoň ten vyšší princip mravní, aby sme ešte zostali ľuďmi. Slová nestačia na túto filmovú nádheru, to treba vidieť. Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (09.04.2015)

......a potom ze preco cesi stale prehravaju v IQ teste národa...... (08.02.2008)

Myslím, že o tomhle filmu toho tady( a nejenom tady) bylo napsáno tolik(i hodnocení mluví za vše), že psát cokoliv dalšího by bylo naprosto zbytečný. Viděno po x letech. (05.10.2023)

Ani po několikátém shlédnutí film neztrácí nic ze své naléhavosti a skvěle a děsivě vykresluje hrůzy heydrichiády. Výborný František Smolík. Jeden z nejlepších československých (českých) filmů. 10/10 (19.02.2007)

Brrr....z tohoto filmu zamrazí kdykoliv si na něj vzpomenu. A těch popravených kluků mně bylo moc líto. (23.02.2009)

Už sama povídka stojí za to. Tady jí ještě rozšířili a vylepšili. Jen to mohlo být delší. (18.02.2003)

Československé Paths of glory dopadli podobne, ako tie Kubrickove. Ale pochybujem, že ich scenár ten československý nejako ovplyvnil. Krejčírovi sa podarilo vo svojom filme predstaviť nacistickú okupáciu ako peklo, a to bez rozbombardovaných exteriérov mestských ulíc. Skoro tento film pôsobí ako dystopické sci-fi z budúcnosti typu 1984, bohužiaľ iba reálne zobrazil našu realitu. Z technického hľadiska (ktoré tu nie je až také dôležité, že, ide predsa o posolstvo) sa dá skritizovať dĺžka, občas sa film predsa len trochu tiahne. Emócie mu ale nechýbajú. No a na záver iba toľko, že podobné veci v menšom rozsahu sa diali aj v komunizme, lenže my o tomto období točíme radšej komédie. Ale to je zase iba moje, neviem už koľké, hádzanie hrachu o stenu. (27.09.2012)

FIlm od samého začátku neuvěřitelným způsobem graduje. Excelentní depresivní atmosféru ještě více dokresluje pěkně zvolená hudba. Herci zde předvedli výborné výkony, a to všichni. Emotivní závěr nasměroval moje hodnocení k * * * *. (18.12.2010)

Doteď byl pro mne Vyšší princip pouze položkou v maturitní otázce. Nyní dostal i fyzickou podobu. Na ní mi vadila zejména Skálová a také rozvláčnost děje. Film sice není viditelně natahovaný, ale celou dobu se tak nějak vleče. No a Skálová. Ta mi začala svým pohledem a řečmi, ať už když lovila Ryšánka nebo prosila tatínka, lézt na nervy hned po pěti minutách a lezla po nich úspěšně až do konce... Překvapil mne Hujer jako uvědomělý kolaborant a zejména vysoké požadavky na znalost němčiny... 80% (26.02.2012)

Vůbec nejsilnější český film, který by měl být neustále vštěpován novým generacím. Naprosto fenomenálně podaný příběh z období nacistů v prostředí obyčejné československé školy. Dokonalá úderná hudba jen dokresluje hrozivou atmosféru, která zde tehdy panovala a vše končí hrůzostrašným koncem, při němž zůstává pusa dokořán, a kterých se tehdy bohužel událo mnohem, mnohem více. Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem. Já protestuji. Tak, jako každý čestný člověk musí protestovat. Protestuji proti vraždě vašich kamarádů, jejich nevinná a čistá krev ať padne na hroby jejich vrahů. 90% (24.05.2012)

„Ak si sužovaný nepriateľskou mocou neustúp. Chráň si miesto dané ti prírodou. Pýtaš sa ktoré to je? Predsa miesto muža.“ , čítal kolegom v zborovni pán profesor prezývaný Vyšší princíp. Učil študenov, že práve morálka je najdôležitejším merítkom našej hodnoty. Život počas druhej svetovej vojny však žmýkal z ľudí všetko do poslednej kvapky. Dobré i zlé. Skutočný príbeh o študentoch, ktorých charaktery nestihol preveriť čas, ale hlavne o odvahe i strachu tých okolo, je výborne natočeným snímkom, ktorý sa vyhol nadbytočnému pátosu a nič nevnucuje..iba sprevádza. (04.05.2006)

Film jsem poprvé viděl ve škole, tam si z toho plno "drsných" spolužáků dělalo srandu, takže jsem si to moc nevychutnal, dnes když jsem to viděl v klidu mě film potěšil. Ta atmosféra války, beznaděje je dokonalá. Válka byla fakt svinstvo, ale tenhle film je Český poklad. Jen škoda některých scén které mi přišly trochu přepálené. Ale scény kde učitel posílá na smrt studenty je naprosto uchvatná. (09.12.2010)

Dokonalé vykreslení mrazivé atmosféry v nacistické okupaci, přesněji po atentátu na Heidricha. Doba, ve které každé slovo mohlo znamenat smrt. Pro mně v zásadě skličující a velmi dojemné drama o osudu tří studentů a jejich blízkých. Patrně jedno z nejlepších ztvárnění, kde se pocit zmaru a beznaděje naprosto bez varování přenese na diváka. Pro některé lidi povinný snímek.. 100% (23.11.2009)

Nie je veľa domácich filmov, ktoré som ohodnotil plným počtom hviezdičiek a určite je ešte menej tých, ktoré by si ich zaslúžili viac, ako Vyšší princíp. Pokúšal som sa po 50 rokoch ho vnímať bez vnútorného zaujatia, aby som bol pri jeho hodnotení objektívny. Ale silný príbeh zo zvrátenej doby je silno gradujúci, oslovujúci každú generáciu a nenechá ľahostajnými ani okázalých cynikov. Veď v dobe jeho nakrútenia ešte doznievali výstrely popravovaných nepriateľov inej ríše. A osobností, akou bol triedny profesor z Kosteleckého gymnázia bude nedostatok v každej dobe. (16.10.2012)

Následuje minuta ticha.... (01.05.2018)

velmi dobre vykresleny pribeh, sokujuci, realny. okrem samotnej atmosfery treba pochvalit aj vyborne herecke obsadenie. film, ktory ma stale co povedat, a aj pre tych, ktorych sa dane okolnosti vobec netykali alebo ich nezazili. (05.11.2007)

I když jsi tísněn a sužován nepřátelskou mocí, přece by bylo hanebné ustoupit. Chraň místo dané ti přírodou. Ptáš se, jaké je to místo? Místo muže! Citovaný Senecův výrok, ve filmu pronesený titulní postavou, je jakýmsi logem celého příběhu. Příběhu o lidské statečnosti, která je pečlivě skryta za masku apoliticky smýšlejícího člověka. Autor literární předlohy, spisovatel Jan Drda, publikoval stejnojmennou pětistránkovou povídku již na podzim roku 1945. Vycházel z reálné události, která se přihodila v červnu 1942 na gymnáziu v Příbrami. Po přečtení povídky byl režisér Jiří Krejčík rozhodnut dát jí filmovou podobu. Realizací se začal zabývat již na konci čtyřicátých let, Drda však konečnou scénáristickou verzi dokončil až o deset let později a rozšířil ji pro potřeby celovečerního filmu. Příběh nás zavádí do maloměsta v době druhé světové války. Je po atentátu na Heydricha, platí stanné právo a nacisté se mstí za každou malichernost. A právě jedna taková malichernost stojí život tři studenty. Ústředním hrdinou se stává starý profesor zdejšího gymnázia Málek, člověk žijící mimo realitu, uzavřený ve světě antických filozofů. On je tím hrdinou, který se rozhodne intervenovat za uvězněné studenty a zachránit jejich mladé životy. I přes marnou snahu zabránit hrůznému činu projeví svůj občanský postoj v samotném závěru, kdy před celou třídou odsoudí právě probíhající perzekuce nevinných lidí. Smolíkův oscarovaný výkon zcela jistě tvoří jeden z nejvýznamnějších mezníků v historii českého filmového herectví a pro herce samotného představuje dosavadní vrchol uměleckého působení před filmovou kamerou. V rámci precizního Krejčíkova vedení se tu dokázala s obdivuhodnou autenticitou prosadit také generace mladých a začínajících adeptů hereckého řemesla v čele s mladinkou Janou Brejchovou, Petrem Kostkou, Janem Šmídem, Alexanderem Postlerem i Jiřím Kodetem. Zvláštní postavení pak ve filmu zastává osoba velitele místního gestapa (Hannjo Hasse). Ten zde není vykreslen jako primitivní sadistická bestie, ale jako vzdělaný kultivovaný člověk, milující otec a odchovanec skautského hnutí. Jeho poměrně dobrá čeština naznačuje i možnost českých předků. Tento – alespoň vnějškově – bezchybný profil naruší jediné gesto, s nímž odsoudí nevinné studenty na smrt. Krejčíkovi se touto stylizací podařilo vytvořit daleko věrohodnější portrét alibistického vraha, který posílá své oběti na smrt od psacího stolu. Závěrečná scéna popravy patrně náleží k nejsugestivnějším pasážím hraného filmu v celé jeho historii a ve své syrové upřímnosti funguje i cosi jako memento dalším generacím (dramatické okamžiky přelomových let 1968 i 1989). Absurdní vražda mladých studentů, tragická událost, která byla ve skutečnosti součástí mnohem děsivějšího pekla. Snad proto Krejčíkův film zanechává v divákovi i po více než padesáti letech neopakovatelný zážitek. Děsivý a okouzlený zároveň. (02.11.2008)

Tehdejší gymnasisté že by byly tak hlubokomyslní a ti dnešní jen onuce? Hodně vykonstruované, rozhodně pro mě ne příliš vydařený film. (17.07.2011)