Vyšší princip

"Ale vy, pane profesore, žijete ještě v Trojské válce, že?" Jak říkala moje maminka, když je člověk mladý a rozhněvaný, tak to tenhle film prostě zasáhne a basta. Protože to "něco" v něm volá po vyšším principu. ♥ (01.11.2009)

Jedno z nejsilnějších dramat vůbec. Nepopsatelná atmosféra snímku podpořená temnou hudbou spolu s výbornými herekými výkony (kromě Smolíka rozhodně stojí za zmínku i Brejchová, Kostka, Lohninský či Lukavský); to je Vyšší princip. Celkový dojem/pocit diváka z tohoto filmu se dá myslím velice dobře vyčíst z obličejů jednotlivých studentů v závěrečné scéně (nenávist, smutek, vzdor,...doplněte si svoje pocity ;-)). Rozhodně bych ho dal povinně promítat ve školách. (20.03.2008)

Jak se zdá, tuzemská kinematografie je a ještě dlouho bude zejména doménou přihlouplých komedií, a přitom se to vyvíjelo tak pěkně. Drama, to je totiž ten žánr, který Čechům dříve šel nejlépe. Vyšší princip to rozhodně dokazuje, povedený film, ve kterém se na pozadí příběhu několika studentů odehrává temné válečné drama je rozhodně zlatou perlou národní kinematografie. I když je pravda, že pokud by se filmaři pokusili natočit něco obdobného v dnešní době, nejspíše by nevniklo tak úspěšné dílo. Pak je však důležité ptát se, kde nastala chyba, neboť jen jejím odstraněním bude možné opět začít točit opravdu kvalitní filmy. 100% (16.05.2006)

Kladivo na smějící se bestie. Lhostejnost může zachránit život, ale z toho co uvidíte v zrcadle vám bude nadosmrti špatně.. Okupační drama těžké jako balvan, který vás táhne ke dnu. (01.09.2008)

Konfrontace prvorepublikového humanismu a jednoho z nejvýraznějších, občas kontroverzně vnímaných a přijímaných činů našeho odboje za druhé světové války vyniká pečlivým prokreslením atmosféry malého českého města i doby tzv. druhé heydrichiády. Současně startovní film celé nové herecké generace (Mistrík, Kodet ad.). Způsob, jakým se režisér Krejčík dokázal vyrovnat s Drdovou předlohou a současně v patosu zachovat potřebnou věcnost a konkrétnost, je obdivuhodný. Ani se nechce věřit, že autorem scénáře i literární předlohy je předseda Svazu spisovatelů z padesátých let, ještě předtím výrazný talent české iteratury i filmu (MĚSTEČKO NA DLANI). Silným místem filmu je i čapkovský intelektuál, středoškolský profesor v strhujícím podání Františka Smolíka, pro nějž to byla určitě ne-li nejlepší, určitě jedna z jeho vrcholných filmových kreací. Je zřejmé, že s černobíkým viděním bez ohledu na jeho založení a proklamace nelze vystačit. Doba vzniku by totiž dílo takového dosahu měla a priori vyloučit. Opak je pravdou. (26.08.2007)

Aj napriek tomu, že tomu filmu chýba precíznejšie vykreslenie postáv a prehĺbenie emócií k nim, je to počin nadštandardný, a príbehovo dušu trhajúci, presne tak, ako to máme radi. Na pravosti historických udalostí by sa dalo diskutovať dlho, no o tom táto webstránka nie je. Filmový zážitok silne doporučiteľný, a hotovo. 92% (08.12.2013)

Dokonalý, mistrovský klenot naší kinematografie. Zničující, kruté a nelidské svědectví o tehdejší době, odehrávající se ve školním prostředí. O její moci, necitelnosti a lhostejnosti. Bezmoc a strach je nejvíce ukazován prostřednictvím hlavních hrdinů, studentů, kterým nebylo dopřáno, aby plně prožili svá bezstarostná, studentská léta. Vše se změní díky jednomu nevinnému, avšak neomluvitelnému žertu, díky němuž se stali nečekaným terčem vyslanců protektorátu, a který bude mít děsivé následky jak pro ně, tak jejich rodinu a vyučujícího profesora, excelujícího Františka Smolíka. Vše se vytratilo a oni přestali být naivními, rozjařenými lidmi, s lehkostí a úsměvy v obličeji, a během filmu se stali těmi, jimž se prožité události nesmazatelně podepsaly na tvářích. Milostné vzplanutí Jany Brejchové ke spolužákovi Ivanu Mistríkovi, tvořící jednu z vedlejších dějových linií, nabývá nešťastných rozměrů právě proto, že vzniklo ve chvíli, kdy již nebylo možno, aby jejich láska dostála svého naplnění. Strhující herectví, velmi hustá a tíživá atmosféra, všudy přítomný strach a zdrcující konec, neodvratitelně završující celý film. (31.01.2007)

Smutne a mrazive.. (14.11.2003)

Výborná atmosféra ve filmu, který neztratil své kouzlo ani po 50 letech. Pro mě osobně nejlepší československý, potažmo český film, který mi kdy prošel rukama (či spíš DVD přehrávačem). (07.02.2010)

A to si se spolužáky říkáme, jak to máme ve škole těžký... (07.11.2009)

Výtečně vykreslená válečná atmosféra a to zde ani nemusí být krvavá jatka, či jiné násilné scény. Herci podávají slušné výkony. Nejvíce se mi líbil samozrejmě František Smolík. Začátek je trochu chaotický, neboť je nám představováno příliš mnoho postav a než si divák trochu srovná kdo je kdo, uběhne dobrá půlhodinka. V silnějších scénách to občas trochu zaskřípe (příliš křečovité herectví), avšak to je ve starších snímcích celkem běžné. Nesmí chybět nějaké to morální poselství a strhující závěr (rozhlas). Za pozornost stojí i kamerové makrodetaily/nájezdy do obličejů, které jsou překvapivě velmi úderné. (20.05.2006)

Jeden z najlepsich ceskoslovenskych filmov z obdobia 2. svetovej vojny, aky som videl. Kruta doba, v ktorej stacilo povedat jedno krive slovo, alebo si z niekoho urobit srandu v novinach a moze to mat katastrofalne nasledky. Treba vidiet... 15.04.2010 ______ František Smolík - (Profesor Málek) +++ Jana Brejchová - (Jana) +++ Ivan Mistrík - (Vlastík Ryšánek) +++ Jan Šmíd - (František) +++ Petr Kostka - (Honza) +++ Rudolf Hrušínský st. - (Zajíček) +++ Zuzana Stivínová - (Vlasta) +++ Jiří Kodet - (Zajíček ml.) +++ Hudba: Zdeněk Liška +++ (15.04.2010)

Povídku "Vyšší princip" z Drdovy knihy "Němá barikáda" jsem četl, a pokud si dobře vzpomínám, byla jedna z nejkratších (kolem pěti, max. deseti stránek). A proto jsem zíral, jak s touto silnou povídkou režisér naložil. A nejen on. Práce s kamerou a hlavně hudbou… proč se takhle netočí dnešní filmy? Proč dnešní hudba slouží jen jako výplň filmu, když zde je krásně předvedeno, že může většinu scén dokonale podkreslit? Viděl jsem poměrně dost českých filmů, ale momentálně mě (z těch novějších) napadají pouze Karamazovi, u kterých mi taky přišlo, že hudba nás vtahuje do filmu. Jinak rozepisovat se zde o výkonech mladé elity (Brejchová, Kostka) je zbytečné, ale pro mě neznámý František Smolík podal dokonalý výkon. Zkrátka, tohle zřejmě nešlo udělat lépe. 100 %. (21.04.2011)

„Musíme prozkoumat jejich aktovky.“ Všichni v té těžké době táhli za jeden provaz, jen ruce od sazí prozradí zrádce a hloupou mstu, která neskončí jinak, než tragicky. Karikatura novinové fotografie zastřeleného říšského protektora rozdmýchá události, které pokračují návštěvou gymnázia dvěma muži v kožených kabátech a popravou tří mladých studentů těšně před maturitou. Strhující, lehce tezovité drama dodnes patří k tomu nejlepšímu, co u nás kdy vzniklo, to je bez debat!! Děkovat může především scénáři a hereckým výkonům (Lukavský, Krejča, Smolík nebo Hrušínský). Z těch nezapomenutelných okamžiků bych vypíchl ten, ve kterém Radovan Lukavský dohlíží na průběh maturit.. (19.12.2012)

Tyhle truhly ďál náš táta. Ještě dlouho po skončení filmu jsem měl tento (bohužel skutečný) příběh v hlavě. Silný filmový zážitek ve mně umocnilo například mistrovské herectví pana Smolíka a dále pak další prvky - decentní, ale špičková hudba mistra Lišky, hutná atmosféra přetěžké doby a zkušená ruka režiséra Krejčíka. Ten natočil nadčasový snímek a zanechal českému národu skutečné filmové dědictví, na které bychom měli být hrdi. A čas od času si ho také připomenout, protože paměť lidí je někdy smutně krátká. (21.06.2010)

Vyšší princíp - mravnosti. Mravnosť je súhrn zmýšľaní resp. súvisiacich správaní (slobodného a rozumného) človeka, ktoré zodpovedajú príslušným etickým a spoločenským normám (korešpondujú s mravným zákonom). (17.08.2016)

Dvadsiateho siedmeho mája roku 1942 bol spáchaný atentát na SS-Obergruppenfuhrera Reinharda Heydricha, zastupujúceho ríšskeho protektora Protektorátu Čechy a Morava. O niekoľko dní neskôr podľahol svojim zraneniam. Nemecká ríša vyhlásila kvôli jeho smrti štátny smútok. Niekoľko študentov pražského gymnázia však toto nariadenie nebralo na vedomie. Robili si z toho žarty. Za toto ich neuvážené konanie ich postihli tvrdé persekúcie a exemplárne tresty. *** (27.06.2018)

Nejlepší český (československý) plně vážný film, co jsem viděl. Vyšší princip těží samozřejmě z neskutečně zajímavého prostředí a doby. On ty vytěžené drahé kameny ale zbytečně neprodá, on je vybrousí do blyštivé nádhery. Některé okamžiky byly tak napínavé, že jsem zkrátka nevěřil, že sleduji český snímek. Hudba se povedla rovněž na výbornou stejně jako excelentní herci a konec, samosebou, takový, jaký měl být - (i když pravda, ty poslední záběry příliš do důsledků domyšleny nebyly). (08.05.2006)

Perfektně navozená paranoidní atmosféra protektorátu a Heydrichiády. Náckové se mstili zcela bezhlavě a člověk mohl skončit na popravišti i za sebemenší maličkost. Kde je tedy ten vyšší princip? Tenhle dotaz film během svého děje vznese víckrát, ale není jednoznačně zodpovězen. Odpověď si musí divák najít sám. Každopádně určitě jeden ze základních stavebních kamenů zlatých šedesátek čs filmu který je třeba vidět i když plný počet si u mě nevyslouží, ale je to hodně podařená klasika předznamenávající co bude následovat.85% (05.07.2020)

Opravdu výtečné dílo, které si jistě zaslouží tu nejvyšší pozornost každého z nás. Bohužel jsem se místy i nudil, ale nakonec musím dát za pět, protože tak krásný konec se jen tak u každého snímku nevidí. Druhá světová válka neničila životy jen na krvavých bitevních polích. Politické machinace, přísné zákazy či striktní podmínky okupantů dokázaly nebohým lidem zatopit stejně tak těžce, jako by sami třímali kulomet v zákopech na frontě. Co všechno rozpoutá neuvážený, přesto však nevinný vtip tří studentů v podobě Heidrychovy karikatury krátce po atentátu v roce 1942? Režisér Jiří Krejčík natočil legendu, kterou byste si neměli nechat ujít. Smutný příběh z jedné maloměstské středoškolské třídy divákem silně otřese a poučí jej, že zapomínat by se nemělo. Na některé hrůzy ne. (26.03.2009)