Creed II

Klasické boxerské drama, které nemá čím překvapit, ale ta nostalgie zkrátka stále funguje na jedničku. Klišé je bohužel největším nepřítelem tohoto žánru a Creed s tímto soupeřem už prohrál druhý zápas… ale kdo čekal opak? Tyto filmy již nemají jednoduchou cestu k tomu být inovativní či originální a je už na čase se s tímto faktem smířit. Pokud ten biják zvládne prodat postavy, emoce a správná životní moudra, tak rozhodně nemám problém si v tom kině ty dvě hodiny posedět a nepotřebuji k tomu zběsilé tempo nebo vymazlené hrátky s kamerou. Fakt nevím, možná ze mě jen mluví ten pětiletý kluk, který na filmech s Italským hřebcem vyrůstal, a který považuje Rockyho IV za nejlepší sportovní film všech dob... Ke štěstí by mi možná stačilo pouhé sledování Slyova civilního herectví, na které je prostě radost pohledět či jeho znovushledání tváří v tvář se svým největším nemesis, ale jedno je jisté. Po dlouhé době jsem měl zase pocit, že ty údery pěstí musí setsakramentsky bolet, a že v tom ringu prostě probíhá opravdová válka. Z kina jsem odcházel nadmíru spokojen a to je pro mě to nejdůležitější. Již jsem se vyrovnal s tím, že tyto filmy stojí výhradně na silných emocích a postavách a v tomto směru nemám Creedovi co vytknout. Tvůrci se navíc nebojí hlavní aktéry pořádně vymáchat ve špíně a to je vždy jen a jen dobře. Jediná věc, která mě mrzí je, že se tato scéna nedostala do finálního sestřihu :-D 8/10 (Rocky series: Rocky 8/10 Rocky II 6/10 Rocky III 7/10 Rocky IV 10/10 Rocky V 2/10 (ehmm) Rocky Balboa 7/10 Creed 8/10) (22.11.2018)

Scénář s fantastickým potenciálem zhmotněný ne úplně zručným tvůrcem, utopený v hektolitrech rodinných hodnot na úrovni čítankového romantického dramatu. Obří škoda. Stejně tak nevyužítí na maximum některých scén, které se mohly zapsat do historických filmových memoárů jako ikonické. Rocky vs Drago v restauraci, Drago na schodech ve Phili, scény v ringu apod. Stačí si pustit 30 let starého Rockyho 4 nasáklého bojovnou atmosférou o střetu nejen dvou boxerů, ale i dvou odlišných světů a je jasné, jak měl Creed 2 vypadat. Specielně s odstupem tolika let a s takovým možnostvim x cingrlátek a gatgetů, které by celkový dojem mohly ještě výrazně vylepšit/vytunit. Bitky průměrné, nasranost Draga mladšího má kopírovat tu Toma Hardyho z Warriora, ale ve skutečnosti není ani v polovině a to především ne kvůli herci, ale kvůli špatné práci s danou postavou. Lundgren a Stallone to samozřejmě válcují, zbytek je do počtu. Obyčejný výrobek z téměr dokonalých surovin. To zamrzí. (25.11.2018)

První CREED mě moc nebavil. Dost se táhnul, akce se také nevydařila, Sly pořád jenom filosofoval... Avšak dvojka mě nalákala na Ivana Draga a tak jsem se s chutí na tuhle zbytečně natahovanou sérii zase s očekáváním podíval. Není to úplně špatné. Stallone a Lundgren jsou samozřejmě nejsvětlejším bodem filmu. Jenom z osmdesátkové nostalgie se však celý projekt utáhnout nedá. Mladý Creed je mi opět strašně nesympatický, Drago junior pro změnu neumí vůbec hrát a akční scény z ringu jsou jen slabým odvarem Rockyho ze 70. a 80. let (povedl se však, jako již tradičně, závěrečný trénink). Příběh je navíc opět zbytečně sentimentální. Takže čistý průměr, rozhodně mě snímek nijak neurazil, ale podruhé ho asi vidět nemusím. (29.03.2022)

// Stejný recept jako vždycky - a víte co? Vůbec mi to nevadí. Creed, Rocky, Drago, ani jsem ten film nepotřeboval vidět, abych věděl, co se v jakou chvíli stane, ani to mi ale nezabránilo si to zatraceně užít, každičký úder, každičkou kapku krve, každou Rockyho dobře míněnou radu, nebo každý utrápený pohled Michaela B. Jordana. Buď na vás tyhle sportovní ždímačky emocí fungujou, nebo ne, já patřím do toho prvního tábora a upřímně, rád si jednou za dva tři roky u něčeho takového zase popláču. I kdyby to mělo být furt stejný. Některý příběhy totiž nestárnou a některá vítězství chutnají pořád stejně sladce. 7/10 (13.02.2019)

Dokolečka dokola a tentokrát pokus vytěžit něco z nejslavnějšího fláku celé série.  Je  fajn, že Sly si pořád dokáže připomenout, kdo že to ten jeho Balboa je a tak pořád stejně sympaticky plká o blbostech a pohupuje se přitom v kolenou jako nesmělej nemotora. Na to přemoudřelý blábolení o všelisjakých životních hodnotách jsem si koneckonců v rámci téhle boxerské ságy zvyknul, na rozdíl od ženských rolí, který počínaje Adrianou a konče Biancou považuju za největší podpásovku.  Při návratu Ivana Draga jsem pak pochopitelně jako všichni pamětníci zamáčkl nostalgickou slzu a byť synek nedosahuje naolejovaných kvalit Lundgrenova monstra, tak zase ostudu mu neudělal.  Mladý Creed byl už v jedničce překvapivě snesitelnou postavou, byť  mu pohled tygra teda  zase moc nešel a při zápasech měl člověk o něj až strach. Limonáda tedy ještě úplně nevyšuměla. (01.02.2022)