Vlak dětství a naděje

Tak tenhle seriál rozhodně není „kapitální békovina“, a ačkoliv v každém díle jsem se sem tam chviličku nudil a starší „dcéra vlasti“ mi příliš neseděla (oproti té mladší), v celkovém součtu za pojetí a scénář rozhodně přetrvávají jen pozitiva. Samozřejmě za vyzdvihnutí stojí „Amazonka“, ale mě se ze všech zúčastněných nejvíce zamlouval opravdu oduševnělý výkon "hraničáře" Stanislava Zindulky. Poctivé čtyři hvězdičky. (20.11.2011)

Několik filmů od Karla Kachyni mám velmi rád a nedám na ně dopustit (Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři, Ucho), seriál Vlak dětství a naděje mi ale moc nesedl. Má svou zvláštní poetiku, na kterou jsem se nedokázal naladit. Pohled na válku očima dítěte je osvědčený způsob změny vnímání a může přinést do příběhu oživení. Tady se to bohužel moc nestalo. Žaneta Fuchsová už tratila roztomilost dítěte a do krásy ještě nevyrostla. Prohození s Terezou Brodskou v dalších dílech chápu, ale taky to působilo divně. Na chuť jsem nepřišel ani ostatním postavám. Většina byla až moc bláznivá. Bylo to tím dětským pohledem, či snahou se vyrovnat s válkou? Co bych seriálu naopak nevyčítal (jako některé komentáře tady), je nějaká oslava komunistů, Rusů apod. To, že se na konci války vítali Rusové s otevřenou náručí, byl fakt. Tehdy to byli skuteční osvoboditelé. Navíc samotný seriál si pobyl nějakou dobu v trezoru. Jsem rád, že jsem tuto klasiku viděl, ale jednou stačilo, slabší tři hvězdy. (27.06.2023)

Vrcholné klasické dílo českého televizního seriálu podává truchlivé události krizového, osudového českého desetiletí očima nejprve malého osiřelého děvčátka a pak rychle dospívající dívky. Režisér, který v čase potřeby uměl být stejně zdatným scénáristou a námětářem, literární předlohu podle všeho nejen zachoval, ale naopak ještě zvýraznil a prohloubil. Ať už jde o pohraniční izolované město (Jeseník-Frývaldov) nebo potom Brno, vidíme na pozadí neutajeně se odvíjející historické reality pozoruhodného tatínka z rodu hrabalovských pábitelů, vášnivou mateřskou macechu, která by pro svou svěřenkyni vykonala víc než pro své vastní dítě, nebo cudný, uměřený projev v té době rychle k herecké velikosti vyzrávající Brodské. Velikost lidské prostoty, jíž není nic lidského cizí, promlouvá i k nám. Natahuje ruku a my cítíme, že odmítnout ... nelze. Nebudeme přece hrubí a necitelní vůči sobě samým. Viď, Věrko. (17.09.2007)

Rozhodně jeden z našich nejpodařenějších seriálů. Dokonalý mix dramatu, smutného humoru, lidskosti, lidské hlouposti, politiky a češství. Kachyňa dokázal, že ani formát televizního seriálu není překážkou k velkému filmovému dílu. Stačí mýt jen silný příběh, dobrý scénář a vhodně zvolené herecké obsazení a pevnou ruku režiséra s vizí. Zindulka s Růžičkovou předvádějí opravdový herecký koncer. Zvláště Helena Růžičková, která do té doby byla obsazována jen do komickým postav. Vlak dětství a naděje ani za čtvrt století nezestárl a lidé se na něj budou dívat i po další generace. Což už bohužel u drtivé většiny dnešní tv produkce už nelze říci. (10.05.2007)

V detstve som to miloval. Dnes to pozerám a je to trocha smiešne. Chápem, že Kachyňa chcel všetko priblížiť detskému divákovi a preto sa mu veľa vecí zredukovalo na vysvetľovaciu ilustratívnosť. Čo však zostáva silné sú hudba, herecké obsadenie a voiceover už dospelej hrdinky, ktorý s veľkou empatiou komentuje vojnové udalosti. A Růžičková tu padáva životný výkon. Jej replika Na tragickej život jsem já pes! ma vie ešte stále dojať. (06.08.2012)