Atentát

Navzdory převážně pozitivním komentům zde mě nikdy tenhle film zase až tak super nepřišel a svůj názor neměním ani po opakovaném shlédnutí. Solidní průměr to je, ale nic víc. Scénu atentátu šlo jen těžko vyšperkovat nějakou akční složkou, protože takhle trochu divácky nudně se to opravdu odehrálo, Daleko zajímavější je druhá polovina snímku která postupně graduje do očekávaného a neradostného konce ve kterém je jasné, že to nemůže z hlavními hrdiny dopadnout dobře. Slušný řemeslo, ale až tak mě neuchvátilo.55% (29.02.2016)

Do dneška je mě tak trošku záhadou, že komoušové, kteří se rozhodně nedali považovat za fans západního odboje umožnili vznik tohoto filmu. Hodně jsem patrál po bližších faktech o natáčení Atentátu, ale nic jsem nezjistil. Škoda, ale tak hlavně že se natočil. Měl bych jen pár malých výhrad k první části. Trošku mě tam chybělo exilové váhání Benešovo zda nakonec atentát uskutečnit a na koho, protože domácí odboj až tak moc tu naci mrdku sejmout nechtěl spíše to tlačil směrem k Moravcovi. Navíc z mnoha zdrojů je známo, že paragáni neletěli z Londýna s pevně daným jménem - Reinhard Heydrich, ale to je ve finále buřt. Daleko víc ve filmu postrádám dvě velmi dramatické okolnosti. Pokurvený výsadek Operace Anthropoid, to bych měl nervy na pochodu, sledovat jak se v protektorátu přemisťuje Gabčík s Kubišem na místo určení. A pak filmu vyčítám ještě odfláklou událost těsně po atentátu, přesněji řečeno útěk paragánů z místa činu. Pět až deset minut navíc by filmu vůbec nevadilo a divák by během téhle utíkací scény, když by se dobře udělala přišel o nervy zřejmě definitivně, je totiž známo, že až tak lehce se totiž kluci do "bezpečí" bohužel nedostali. Nicméně samotný atentát je udělán špičkově a větší nervák u TV už dlouho nepamatuju. Druhá čás filmu je naprosto bezchybná a závěrečný finále v kostele sv. Cyrila a Metoděje mě emotivně natolik pohltilo, že jsem vyhrabal pistolku z kapslíkama a začal po SSácích střílet, abych klukům pomohl. Bohužel dějiny se mě ze svýho pokoje změnit nepodařilo, zato smradu z kapslíků jsem vytvořil v pokoji nějak moc. Zkrátka maximálně prožité, skvěle natočené a kvalitně zahráné filmové dílo. (25.03.2010)

Jako rekonstrukce jedné kratičké etapy českých dějin funguje Atentát skvěle. Atmosféra okupované Prahy se zdařila na výbornou, němečtí herci jsou skutečně od pohledu záporní a dramatický spád filmu odpovídá závažnému, krví poskvrněnému námětu. Do úvodních titulek byla navíc bezchybně zakomponována pátá Beethovenova symfonie, ze které mrazí již samo o sobě. Avšak z detailnějšího filmařského pohledu to v celé konstrukci nápadně vrže. Vše je jednak hlavně v první polovině odbyto strašně rychle a samotný atentát udeří jako blesk z čistého nebe, a hlavně kladné postavy jsou charakterově zoufale jednotvárné, žádná nedostává výraznější prostor a je velmi těžké si některou oblíbit tolik, abychom jí smrt opravdu urputně nepřáli. Avšak strhující tempo není vždy úplně na škodu, především tedy v akčním zakončení, kde forma konečně lehce vítězí nad obsahem a kde se ta bezvýchodnost a vidina blížící se smrti prostupující celým příběhem konečně mění v hlavní devízu snímku. Ty 4* jsou tentokráte s hodně odřenýma ušima, a to výhradně za výborný závěr.. (29.05.2014)

Spor o to, zda ATENTÁT měl být víc pojat dokumentárně nebo naopak hraně-umělecky, je tak trochu samoúčelný. Uvědomíme-li si, že film byl jako námět i jako scénář pojat a ještě v době natáčení vytvářen v době plné síly komunistické cenzury, vlády myšlenek o údajné reakčnosti, zradě a zbabělosti londýnské exilové vlády i Edvarda Beneše osobně a studujeme-li pozorně údaje o tvůrcích filmu (mj. o proslulé produkční skupině Bohumil Šmída-Ladislav Fikar), výsledný obraz, který takto vzniká, je působivější a značně odlišný od prvoplánových pocitů vzniklých ze zhlédnutí filmu. Nesporné gesto občanské odvahy v měřítcích této doby snad poprvé z blízka přiblížilo skutečnou tvář demokratického druhého odboje a tím spolukorigovalo stále převládající názor o rozhodném rezistentním druhooodbojovém příspěvku z východu a jeho podstatně méně závažném doplňku ze západu. Syrová, jakoby reportážní tvář snímku je pochopitelná i jako snaha nezkreslovat a vůle nepodléhat cenzuře tehdejší Hlavní správy tiskového dohledu víc, než bylo nezbytně nutné. Díky tomu i dnes tehdejší současnost filmu - tu dějovou i tu natáčecí a prvotně diváckou - můžeme plně prožívat a cítit jako také náš dnešek. A víc rozumět době, která je dnes již jen historickým faktem. (17.09.2007)

Mrazivý, výborně natočený černobílý film, trochu méně akční, s výbornou kamerou. Pro Čechy skoro povinnost ho znát, ostatně "Fstejte se, nyc se fám néstané!" dostatečně zlidovělo a jako kluci jsme to používali při hraní na vojáky. Vidět přední české herecké bardy jako mladíky taky nebylo k zahození. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=of8EI7RFVKY (15.01.2009)