Atentát

Ač můj vkus nikdy nebyl naladěn na novou vlnu a kinematografie 60. let, ať už česká nebo světová, mne v naprosté většině případů míjí, tak Atentát považuji za výborný film, který je výjimečný v kontextu Sequensovy tvůrčí dráhy a ve srovnání s některými předcházejími českými širokoúhlými filmy kvalitativně zcela nepochybně o několik kategorií výš. Zpracovává do filmové podoby příběh o tom, jak několik českých hrdinů za druhé světové války neslo svůj pomyslný kříž na Golgothu, aby zbavili československý národ kata Heydricha. Pravdou sice je, že tvůrci sami o sobě prohlašovali, že se snažili co nejvíce přiblížit skutečným událostem a dobové recenze skloňovaly věrnost realitě ve všech možných pádech, ale v žádném případě nelze uvažovat o tom, že by snímek byl do všech nejmenších detailů věrnou kopií toho, co se skutečně odehrálo. I pokud film zachycuje události tak významné jako Atentát, je nutné mít na paměti, že se filmový svět nerovná skutečnému a s výhradami přijít až v případě, kdy by režisér ve filmu postavil skutečnost na hlavu a zcela převrátil hodnoty činů, které opravdové osoby za svého života vykonaly. Navíc kdo může s přesnou jistotou určit, jaké materiály měli tvůrci během připravování filmu k dispozici. Ve výsledku Atentát ani neaspiruje na to, aby se stal věrnou kopií reality. K čemu by pak byly kompozice některých obrazů, jež připomínají spíše vizuální poetiku Františka Vláčila, než historický dokument prorežimního tvůrce. Neodvažuji se tvrdit, že jde o ty samé postupy u obou tvůrců - oproti Markétě Lazarové, kde je docela často důležitá akce zachycena rozostřeně na pozadí záběru, tak Sequens naopak zaostřuje na narativně důležité objekty a činnosti, čímž navozuje i více realistický dojem. U většiny scén režisér využil kompozici obrazu do hloubky, kdy je zabíráno větší množství postav od velkých detailů až po celky v jednom jediném záběru. Velmi často využívá pohybu panoramatického kamery k přenesení pozornosti diváka na jinou postavu, která se během záběru objeví v obraze, a ukončuje záběr velkým detailem na obličej postavy, kdy jsou na pozadí vidět další lidé, se nimiž byl hrdina ještě před několika vteřinami v interakci. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistil při porovnání s filmem Ať žije republika, že Atentát má při o 30 minut kratší délce téměř třikrát méně záběrů, přesto působí obrazově velmi dynamicky. Kamera je totiž neustále v pohybu a neustále předává pozornost od jedné postavy k druhé. Představitelé hlavních rolí odvádějí skvělé výkony a není jim prakticky co vytknout. Samotná závěrečná sekvence, kdy již parašutisté čekají nevyhnutelný konec, je koncentrovanou ukázkou většiny užitých stylistických postupů ve filmu a ještě dlouho po závěrečných čtyřech výstřelech parafrázujících motiv z Beethovenovy Osudové symfonie mi v uších zněla slova: "Vzdejte se, nic se vám nestane!" (10.12.2009)

Filmařsky bezchybná, obsahově bohatá, neideologická a všeobecně taktní rekonstrukce jednoho z nejdramatičtějších příběhů naší nedávné historie. Atentátu se v podstatě nedá nic vytknout, pro ještě hlubší ponor do tématiky doporučuji strhující a neskutečně detailní knihu Jiřího Šulce Dva proti říši. PS - DVD obsahuje i zajímavé bonusy, především film o filmu ve kterém kovaný komunista Sequens vzpomíná jak se ubránil stranickým aparátčíkům a jejich pokusům o spojení atentátu na Heydricha s komunistickým odbojem či na paní Heydrichovou, který film viděla na projekci v Norsku. (31.01.2008)

Atentát tak trochu doplatil na časovou souslednost s Anthropoidem, jež šel do kin cirka před rokem a kterého jsem tedy relativně nedávno viděl. Zpracování dané historické události je totiž v podstatě analogické, snad až na zde díky bohu vynechanou patetickou romantickou linku, tudíž jsem měl po celou dobu stopáže neodbytný pocit "Tohle už jsem někde viděl"... 80% (06.01.2018)

Atentát na Heydricha : operácia Antropoid, kde dňa 27. mája 1942 v Prahe - Libni, uskutočnili československí výsadkári hrdinský a ušľachtilý čin, skutok, keď spáchali atentát na Reinharda Heydricha - predstaviteľ nacistických ozbrojených zložiek Waffen - SS, Ríšsky Protektor Čiech a Moravy, člen nacistickej strany NSDAP,... Valčík, Gabčík a Kubiš sa podujali na akciu, ktorej následky sa prejavili na krutom pomstení sa na nevinných ľuďoch, perzekúcia nebrala ohľad, a schytali to do tla obce - Lidice a Ležáky, popravovali zbesilo ! Gabčík mal strieľať zo samopalu Sten, ale zasekol sa, a tak duchaprítomný Kubiš hodil na auto špeciálny granát, ktorý explodoval pri aute, a tým pádom bol zasiahnutý Heydrich črepinami z výbuchu, ktoré mu skomplikovali život, upadol do kómy, a tým neskôr dňa 4. júna o 4:30 zomrel na otravu krvi v nemocnici na Bulovke. Pre úvod stručné a pravdivé fakta, ktorým sa snímok do detailov nevenuje, ale nie je to až tak na škodu veci ! Aby som nezabudol nespomenúť, ako dopadli oni a ďalší komplici, tak onedlho na to, sa po pár týždňoch, cez anonymné udanie parašutistu Čurdu, že sa skrývajú v krypte pravoslávneho chrámu Cyrila a Metoda na Resslovej ulici v Prahe, tam dorazili 18. júna ráno o 4. hodine a 15. minúte, 360 členné Gestapo a prápor SS Prag, s ktorými bojovali do posledného dychu, zabarikádovaní, až radšej v koncoch zvolili vlastnú smrť zastrelením sa do spánku ! Film má po tomto stručnom a pravdivom deji nepresností, či zavádzanie, nie je to až tak na škodu, keby to nevynahradili šikovní herci, režisér, kameraman, atmosféra ! To je dostatočná satisfakcia, ktorá ma po celý čas nechávala v nemom úžase, a ja sa pýtam sám seba, či to malo nejaký zmysel ? Určite mal pre vývoj vojny, sebavedomia, ale civilné obyvateľstvo Prahy a okolia, oni si to odniesli extrémne katastrofálne, lebo podľa nacistov je pomsta sladká, a tak smrť populárneho jednotlivca sa rovnala tisíckam nepopulárnych, obyčajných ľudí, ktorých mi je sakramensky ľúto ! (03.03.2015)