Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Arnošt LustigKamera:
Jiří KadaňkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Adamíra, Lenka Fišerová, Martin Růžek, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Vladimír Ráž, Felix le Breux, Vladimír Hlavatý, Miloš Nedbal, Otto Šimánek, Jiří Bruder, Antonín MolčíkObsahy(1)
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina (Lenka Fišerová), které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s "nižší rasou" hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont... Televizní film režiséra Antonína Moskalyka získal Cenu mezinárodní kritiky na festivalu Prix Italia a Hlavní cenu na festivalu v Monte Carlu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (142)
Antonín Moskalyk a další z dlouhé řady jeho velkých televizních počinů, kterým hravě překonává nejeden kus určený pro stříbrné plátno a směle snese srovnání třeba s legendárním Spalovačem Mrtvol. Lenka Fišerová, Jiří Bruder, Jiří Adamíra i ostatní velká jména ukazují v mistrovskou režií navozené tísnivé atmosféře své nemalé herecké kvality a vy jen můžete čekat jak to všechno skončí...bez dechu, i když tušíte nebo snad i víte...a potom přijde ona modlitba a detail na Miloše Nedbala a vy si uvědomíte, že za tohle se velkoněmečtí bratři nebudou moci nikdy dost omluvit. 100% pro jeden z nejhutnějších televizních filmů všech dob. ()
Další snímek, který by měl vidět každý, kdo ještě nevěří, že naši dávní filmaři byli skutečnými mistry oboru. Atmosféra by se dala krájet a technické zpracování, ač zjevně velmi skromné, hravě strčí do kapsy drtivou většinu filmů současné české produkce. Herecké výkony nemají chybu, zejména hlavní padouch v podání Jiřího Adamíry ( dost mi v tomto filmu připomíná Drákulu Bely Lugosiho :)). ()
Zlatá česká šedesátá léta, která se vážně s ničím nesrala, se tady ukazují v plné parádě. Před projekcí jsem o tomhle filmu věděl hodně málo, ale okamžitě mě pohltil a spolehlivě zabušil do křesla. Škoda je jen toho, že i přes svou krátkou stopáž mi přišel poněkud natažený. I tak je to ale brutální, mentálně zdrcující věc. 90% ()
Antonín Moskalyk dokázal vytvořit skvělý televizní film, který jako na pilířích stojí na hereckých výkonech našich legend. Zároveň se mu podařilo vytvořit nesmírně působivou atmosféru pohybující se na hraně dobra a zla. Tam kde divák myslí, že by mohl přijít dobrý konec, protože tomu vše nasvědčuje se karta obrací a člověk začíná tušit, že je zle. Vyvrcholením absolutního pocitu prázdného děsu je pak konec, který to vše završí a znalec historie už tuší, k čemu se schyluje. ()
Filmy, kdy skupinku rozličných lidí, kteří jsou povětšinou na stejné straně a dohromady všechny z nich svazuje stejný „tyran" nebo nepříjemná situace, na mě vždy velmi dobře zafungovaly (Dvanáct rozhněvaných mužů, Osm hrozných, ...). Modlitba pro KH je také ten případ. Ačkoliv i ten nejméně prozíravý divák, nebo divák, jenž nezná děj knižní předlohy, během filmu prokoukne, kam vyvrcholení směřuje, přesto jej ta plynulá stavba dialogů a dramatičnost scén nutí doufat v konec „veselejší" a stále v něm vyvolává pocit, že to přece nemůže skončit tak strašlivě a jednoznačně. Touto nejistotou film diváka napíná až do posledních minut. A za zmiňovanou nejistotou situace a možnými zvraty stojí geniální herecké výkony, především Jiřího Adamíry. Adamírou ztvárněný esesák Brenske se svými židovskými zajatci vede natolik silnou a podlou psychologickou hru, že do poslední chvíle nevíte, jaké jsou vlastně jeho úmysly. Vždy nadnese nějaký argument, kterému Židé sice nevěří, ale i tak nakonec podlehnou, protože vše, čím se Brenske ohání, zní jako podložená fakta. Hlavní postava Kateřina Horovitzová v případě tohoto filmu plní spíše postranní roli a film sleduje spíše již zmiňovanou psychologickou hru mezi Židy a nacistickým důstojníkem. Ačkoliv film využívá minimum kulis, kostýmů nebo lokací, díky geniálním hereckým výkonům na úrovni prken Národního divadla nabízí mrazivou a velmi realistickou atmosféru. Výborné. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (4)
- Podle románu Arnošta Lustiga, který tento příběh napsal během jediné noci. Inspirováno skutečnými událostmi. (Lucas87)
- Příběh je založen na dvou údajně pravdivých příbězích, a to o zajetí židovských podnikatelů na Sicílii a o osudu jisté polské herečky, která byla předlohou pro postavu Kateřiny. (Tom_Lachtan)
Reklama