Walk the Line

“Cashův Phoenix” paráda, jen přál bych si víc šmrnc a dokázal si představit i zábavnější (...), obsáhlejší pojetí života tady té legendy, než pouze po rok 68. Plus přišlo mi, že ten film si vás hlavní postavu nepřiměje oblíbit, narozdíl od tvorby a jeho knižních biografií. To je škoda. Doufám tedy v další high profile počin. (x) (18.12.2018)

Z takovejch tech zivotopisnejch filmu je tenhle jeden z nejlepsich. Podobny filmy sice nevyhledavam a styl hudby Johnnyho Cashe neposloucham, ale tohle bylo fakt neco. Od zacatku do konce naprosto perfektni, ani jsem si to neuvedomil a byl konec filmu. Herecky vykony jsou perfektni, Reese me dost prekvapila a naprosto zaslouzene dostala oskara. Joaquin Phoenix byl taky perfektni, nekde ho sice nemuzu ani videt, ale do tohohle filmu se skvele hodil a krom toho perfeknte zpival (To i Reese.). Jediny co mi na nem prislo divny, bylo, ze at uz byl nadrogovanej nebo strizlivej, porad mel nejak povislej koutek ust (Pripomnel mi Stallona.) a chvilkama mluvil jak magor. Taky me mile potesil terminator Robert Patrick. A ty Cashovo pisnicky byli jednim slovem nadherny. Sice jsem nevidel Raye, ale tezko bude lepsi nez tenhle film. Bravo Mangolde. (01.08.2006)

Hodina životního příběhu, na kterém je chytlavý leda dramatický úvod, a hodina songů, které mě sice nenutily rvát si prsty do uší, ale taky mi nepřinesly kdovíjaké uspokojení. To je vlastně všechno, co můžu profesionálně zvládnutému filmu vytknout: hudba, co mě nebere a člověk, co mě převážně odpuzoval a nezaujal ničím víc, než hereckým výkonem J. Phoenixe. 65% (10.01.2011)

Hello, I'm Johnny Cash! Perfektní životopisný film o jedné z největších hudebních ikon 20. století. Walk the line není jen ukázkou Cashova života a jeho úžasných písní, ale také hereckým koncertem Joaquina Phoenixe, jehož výkon je více než obdivuhodný. Reese Witherspoon hraje June Carter také neskutečným způsobem. Snímek, resp. příběh tohoto výjimečného zpěváka, je také skvostnou ukázkou toho, co udělá sláva, alkohol a drogy. Nikdy však není pozdě na nový začátek... Nemohu hodnotit jinak, než plným počtem hvězdiček, jelikož hudbu Johnnyho Cashe mám v oblibě. Jeho temný výraz, hluboký hlas, ležérní angličtina a v neposlední řadě ocenění, všechny excesy související s jeho kariérou jej činí opravdou legendou, kterou byl již za svého života. Walk the line tedy ohodnotím jako film dokonalý po všech stránkách. (01.07.2010)

Já jsem si po pravdě po dlouhou dobu sledování tohoto filmu nevěděl co si o něm myslet. Johnny Cash a jeho okolí, manželky nevyjímaje mi přišlo hodně obyčejné, na svojí dobu klasické, jenže tak ve druhé třetině jsem to všecko pochopil a z myšlenky, že Cashův život mi nepříjde natolik dobrý aby byl zfilmován jsem okamžitě ustoupil a sledoval, jak si režisér se mnou celou tu dobu neskutečným způsobem hrál a já mu to všecko naletěl. Stejně tak jako to, když jsem Joaquina Phoenixe slyšel poprvé zpívat, falešně a divně, jenže nakonec jsem si jeho hlas zamiloval stejně jako Cashův a sledoval jeho život až do samého konce s ukápnutou slinou na triku. To se nedalo jinak, herecké výkony jsou výborné, nechápu proč Phoenix nedostal Oskara. Zato alespoň Whiterspoonová ve vedlejší roli byla patřičně oceněna a alespoň díky tomu se na tento film jen tak nezapomene. Rozhodně není proč. Je výborný. Já životopisné filmy mám hodně rád. Hodně bych tento srovnával s filmem Ray. Vlastně se ta kostra příběhu nijak závratně neliší, ale přecijenom je to něco jiného. Muzika je výborná a závěrečná scéna ve vězení? Dokonalá. Já nemůžu jinak než pět hvězdiček. Stejně tak jako jsem vrazíl Charlesu Chaplinovi nebo Rayi Charlesovi, prostě jsem se unášel a unášel, až do samotného konce. (04.10.2008)