Oni žijí!

Tak na tohodle Carpentera mi prosím nesahejte! Taky jsem ho viděl jako děcko, hodně se mi líbil. Až nyní jsem na něj poměrně náhodou znova narazil (tehdá jsem vůbec nevěděl, kdo to režíroval a ani jsem si nepamatoval název) v rámci doplňování si znalostí Carpenterových filmů. Ano, je to béčko (to je spousta "Carpiho" filmů, ale dost zábavné (zjevně úmyslně) a s evidentním satirickým zaměřením. A herci nejsou špatní (oddy Piper je slavný wrestler, proto ta zbytečně dlouhá, ale dobře natočená bitka). Posledních 20 minut překračuje míru dobrého vkusu, ale úplný závěr zase stojí za to. Není to Carpenter o atmosféře, spíš se pořádně pobavit. 70% + trocha nostalgie. A mě se líbí určitě víc než přehodnocený Útěk v New Yorku, který jsem viděl před cca týdnem. Absolutně dokonalá hláška : "Přišel jsem si sem zažvejakt a nakopat vám prdel. A došla mi žvejkačka." (29.12.2005)

„Prišiel som si sem požuť žuvačku a zabiť pár hajzlov a práve sa mi minula žuvačka.“ Nikdy ma to nebavilo. Zbytočný, dosť naivný a podozrivo skratkovitý sci-fi kúsok nezadržateľne starnúceho hororového guru, Johna Carpentera. Ale stále sa rozhodne nejedná o taký brak, ako boli jeho neskorší UPÍRI a hlavne DUCHOVIA MARSU. Snímka si udržuje zábavné tempo, plné hlášok a originálnych nápadov (slnečné okuliare), ale inak je scenár nudný, nech je v ňom koľkokoľvek satiry (ktorá ma vôbec nebavila, vlastne ma otravovala). Ako sci-fi je to pôvabne detinské, horor to nikdy nebol (ani nebude a ani tak nebol zamýšľaný) a ako akčný film určite neobstojí (s výnimkou 10-minútovej pouličnej wrestlerovej bitky, ktorá je úplne zbytočná). Napriek tomu na SÚ MEDZI NAMI alias ONI ŽIJÚ! nechcem hádzať hnoj, pretože ako zábavné a pre mnohých nostalgické béčko s (pa)chuťou 80. rokov ujde. (24.01.2006)

Nejhorší Carpenter se kterým jsem měl zatím tu čest, a to počítám i Ghosts of Mars. Bohužel jsem se předem nekouknul na žánrové zařazení a očekával horor. Místo něj jsem dostal nahlouplou, satirickou a možná až sebeparodickou sci-fi, která mě nudila každou minutou víc a víc. Bohužel se tentokrát nedá vyzdvihnout ani hudba, protože mi zde, narozdíl od jiných Carpenterových filmů, vyloženě lezla na nervy. (26.10.2008)

Taková odlehčená paranoia. Odehrává se to v orwellovském světě, kde všechny důležité posty mají v rukou hnusní ufoni (ale vypadají jako lidi a jdou poznat jen se spešl slunečními brýlemi) ale má to totálně osmdesátkovou atmosféru. Chlapáckej Roddy Piper tam trousí hlášky jako "I came here to kick ass and chew bubble gum. And I'm all out of bubble gum" načež začne krosit ufony brokárnou. A vždycky, když je tam nějakej vážnej nebo tragickej moment, tak přijde vtípek, co to odlehčí. Takhle to zní super, ale ono se tam vlastně skoro nic neděje. Hlavní hrdina se poflakuje po městě a pak se čirou náhodou přidá k odboji. A ještě se popere s Keithem Davidem v gigadlouhý rvačce, která ne a ne skončit. A finální scéna je fakt dokonalá. Opravdu jsem se upřímně zagebil. (06.10.2013)

Tahle satira, či snad alegorie, mohla opravdu fungovat jen knižně. Na plátně totiž démonický černoch v růžovém tílku spolu s vikingským ideálem krásy působí více než komicky. Stejně je na tom i všudypřítomný apel, čti výkřik, o zrůdnosti konzumní společnosti. Jedinou záchranou tak je, že drtivá většina scén balancuje na hraně sebeparodie. Archaické pojetí jen umocňuje černobílý materiál a kecy o komunistické invazi, které jakoby vypadly z lusku jež uchvacuje lidská těla. Ovšem už jen pro dokonale absurdní dialogy a tvrďácké hlášky se tenhle paskvil vyplatí zhlédnout. Krásná vzpomínka na demenci osmdesátek, MTV a atrofickou éru. Alkohol doporučen ve větší míře. (31.05.2006)