Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Aky
    ***

    Zase tak moc mne to neuchvátilo. Docela slušný scénář se tak úplně nepovedlo profesionálně realizovat - předlouhé scény, nesvižný střih, všechno se předlouho připravuje, aby, až to přijde, už bylo po překvapení. Škoda tuctových dialogů, které sice posouvají děj, ale samy o sobě se nemají čím chlubit, a škoda rolí mladých herců, kteří moc nevědí, co hrát, protože se o nich vcelku neví víc, než že právě bylo zapotřebí, aby něco řekli. Nejzajímavější tak zůstává samotné téma, které odjakživa dráždí tím, že nemá žádné dobré řešení.(19.7.2013)

  • BoredSeal
    **

    Ach jo, tak takhle vypadá novodobý film na politickou objednávku. Propásnutá příležitost seznámit zvídavé diváky s jednou z důležitých historických událostí normalizace (a vysvětlit, čím že "ten milionář Havel bojoval proti režimu". Bohužel, scénář nepochybně zasvěcené dvojky se nezajímá o vysvětlivky, automaticky předpokládá, že divák ví, o co jde a jak se v 70. letech žilo, spíš používá situace, které jsou pro neinformované skoro bez významu (sám jsem musel svému mladšímu protějšku vysvětlovat o co jde, jaký účel má ta paní po boku Kolářové, cože bylo v Chartě 77, atd.) Scénář nepochybně podlehl pazourám režiséra Brabce, který rádoby inovativním střihem spíš samotný prostý příběh složený z pár základních situací tradičně zprznil do trochu nudné a nepříliš atmosférické záležitosti a už by snad radši neměl psát ani přepisovat nic. Štěstím je obsazení některých rolí - Chramostová je jistě povolanou herečkou pro vysvětlení, proč se do Anticharty podařilo zatáhnout skoro všechny důležité umělce té doby, kteří určitě v soukromí netrpěli stejným zápalem pro režim jako Jiřina Švorcová a hlavně konečně pokusem vysvětlit národu, že nemůžou analyzovat něčí účast nebo roli v politicky poplatné situaci černobíle, jen aby mohli ukázat prstem. Naprosto hrozně hrají představitelé studentů, hlavně ústřední vykonstruovaný pár rebela Romea a papalášské dcery Julie, naštěstí vedlejší role dospělých byly obsazeny šťastněji, třeba Langmajer a jeho "filmová žena" jsou trefně zahrané postavy - nejsou zlí, jen nechtějí mít problémy a chtějí žít v klidu a pohodlí, stejně jako drtivá většina československých občanů, jejichž děti zlověstně na CSFD nemilosrdně drtí nulovým hodnocením dobová díla jako Žena za pultem, aby předvedly "taky nějakej ten protest proti komoušům." :) Abych to shrnul, mohlo to dopadnout mnohem líp a poučit mnohem líp. Neinformovaní nic nezjistí a těch pár dramatických scén jim bude fuk, protože nepochopí "proč s tím ta bába dělá takový cavyky", "kterej blbec vrátil ty prachy a proč" a proč "bába neměla chuť na bifteky". :)(20.12.2011)

  • Radek99
    *****

    Téma Anticharty je pro naši společnost do značné míry bolestivé a zdá se mi i, alespoň v umění, docela málo reflektované ba spíše obcházené a opomíjené. Vidět oblíbené televizní tváře participovat na něčem, co jsme raději ukryli do těch nejzazších zásuvek nevědomí, jelikož to vlastně vypovídá o nás samých... Televizní film Jaroslava Brabce však tato slova důsledně vyvrací. Vynikající Vlasta Chramostová a scénář psaný přímo pro ni, dokonce možná i podle ní (pozor však, paní Chramostová se ve skutečnosti zachovala přesně naopak, než v tomto filmu!!!), výborná kombinace hraných scén a autentických dobových záběrů, úžasné, na současnou filmovou tvorbu velmi nadprůměrné herecké výkony, morální vyznění filmu gumující všechny tlusté čáry za minulostí... Velice záslužný a povedený počin, tenhle ,,televizní" film...(23.11.2006)

  • vendysek
    *****

    Bojím se, že vinou náznakovosti a nechození okolo horké kaše ve věcech dobově zřejmých nebude tento film příštími generacemi zcela pochopen. Dej Bůh, aby v nich po zhlédnutí přetrval alespoň pocit hnusu, který zláká k touze po znalosti vlastní historie, bez níž je nemožné vidět všechny souvislosti a reálně se orientovat v dnešní oligarchické kvazi-demokracii.(1.1.2012)

  • Aidan
    ****

    Film, který může sloužit jako podnět ke zpytování svědomí i těm, kdo jako já "věk kompromisů" na konci sedmdesátých let nezažili, ale jsou na každém kroku konfrontováni s dědictvím té doby - mimo jiné ve vlastním nitru. Dokážu vydávat svědectví pravdě, i když to stojí mnoho, možná vše? Anebo se hrbím, uhýbám, kličkuji? Nejde jen o velká dramata českých dějin jako je příběh charty/anticharty, ale také o drobné každodenní zápasy. Spíš než k souzení včerejšků mi PF 77 posloužilo k zpytování sebe sama uprosřed dnešků. Je to snímek, který bude málokomu příjemný - snad jen těm, kdo druhé přísně soudí a sebe nevidí. Připomíná člověku upatlané mravní trapno, před nímž by se raděj skryl. Divákovi se nepodbízí, chirurgicky se zařezává do svědomí a působí bolest tam, kde je třeba. Drobné filmařské nedostatky tu lze lehko odpustit.(31.7.2013)

  • - Ve filmu p. Damiánová neunese tlak vyvíjený na herce a z obavy o kariéru svého syna v Národním divadle Antichartu podepíše.
    Ve skutečnosti však právě Vlasta Chramostová, která ji hraje, patřila mezi hrstku těch, kteří signovali Chartu 77 a tím pádem ani nepodepsali Antichartu. Z tohoto důvodu musely být dotočeny pro potřeby filmu černobílé záběry, které byly vsazeny do pravého dokumentu natáčeného při podepisování Anticharty a ty vytvářely iluzi, že Chramostová byla v sále přítomna. (joywork)

  • - Návrat Martina Stropnického na filmové plátno po jedenácti letech. (M.B)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace