P.F. 77

Přesně, subtilně nadávkovaný zlo, pěkně natočený, Chramostová skvělá a celý ten marasmus, jako by ho člověk prožíval sám. Až ta scéna s oknem to trochu zabila a zbytek filmu už je úplně někde jinde. Sice dojemný a jakože symbolický závěr, ale vlastně úkrok stranou. Naopak skvělým kompozičním prvkem je "přiznaný" Lubomír Lipský v roli hereckého kolegy, který si s podpisem těžkou hlavu nedělá. Spojuje tak fiktivní linku s dokumentačními záběry z Národního divadla, což je mimochodem podívaná, při níž mě vždy fascinuje pohled do tváří přítomných miláčků národa - tolik koncentrovaného studu a ponížení nikde jinde neuvidíte. (18.11.2015)

Na golfistovu otázku mám, alespoň za sebe, jednoznačnou odpověď - celé to působilo hluboce a na dlouho. Minulost se nezmění a právo soudit nemá snad nikdo, ale přesto cítím obdiv k těm, kdo měli odvahu a dali ji najevo veřejně...Vlasta Chramostová podává výtečný výkon, ale ani zástupci dalších hereckých generací nejsou o nic horší. Daniela Kolářová je skvělým příkladem soudružky se zodpovědnou funkcí, Jan Langmajer a jeho filmová manželka Stanislava Jachnická představují takřka typické socialistické lidičky a jde jim to velmi dobře, ale naprosto nezapomenutelní jsou ti nejmladší - studenti posledního ročníku Divadelní Fakulty AMU, připravující se na své absolventské představení, moji zbožňovanou tragédii Romeo A Julie. Příhodně zvolený námět pro dva zamilované, Michaelu Maurerovou a Zdeňka Rohlíčka alias Hanku a Petra, představitele nejslavnějších milenců...nebudu mluvit o příběhu, i když je to pro mě velkým pokušením, podat výpověď o nádherném herectví a lásce...deklamace epilogu z Romea A Julie přednesená paní Chramostovou, za okolností jaké nastaly v Brabcově filmu, to je nejkouzelnější scéna jakou jsem letos viděl...věřte, že stejně jako moje, tak i vaše srdce bude jímat znova, žal Juliin a bolest Romeova. (16.11.2003)

Film dokonale vystihuje společenskou atmosféru v době Charty 77, kdy se na veřejných shromážděních aklamativně Charta odsuzovala, aniž by ji někdo měl možnost číst. Sám jsem jako student tehdy v neformálních diskuzích se svými kamarády tuto skutečnost kritizoval, za což jsem si vysloužil dost nepříjemný výslech v Bartolomějské na StB (skutečně jeden "hodný" a jeden "zlý" policajt), protože mě někdo  udal pro údajné schvalování Charty. Přitom jsem nebyl žádný disident, ani jsem žádného disidenta osobně neznal. Umělci shromáždění tehdy v Národním divadle nebyli zdaleka jediní, kdo se této celonárodní potěmkiády zúčastnil v zájmu zachování své kariéry.  Těch opravdu statečných, co Chartu podepsali nebo šířili, byla jen malá hrstka, převážná většina národa držela hubu a krok, i když svým pokrytectvím si mezi lidmi režim určitě tenkrát nijak nepomohl. Na snímku je také půvabné, že jedna z těch tehdy mála doopravdy statečných, skvěle hraje roli té, která proti svému přesvědčení nenašla odvahu k otevřené kritice režimu, zatímco spousta těch, kteří našli v sobě "odvahu" teprve po sametovém převratu, zde ztvárňuje ostatní postavy - jak jim asi při tom bylo? Skvěle napsaná inscenace, i když v závěru kvůli většímu účinku možná až zbytečně patetická. Hvězdičku dolů však musím dát za obvyklé neduhy v ČT - špatnou srozumitelnost mnohých replik, často navíc přehlušovaných zbytečně hlasitým hudebním nebo ruchovým podkresem. Rovněž těkavá kamera a bezúčelné přepínání mezi černobílým a barevným obrazem víc rušily vnímání, než by něčemu pomáhaly. (27.08.2023)

Evidentně i mezi těmi zbabělci, co nepodepsali Ch77, byli hrdinové. Snad i větší, než ti, co podepsali, protože nenašli morální vykoupení v podřadné práci, výsleších a kriminále. (P.S: já Ch77 nepodepsal, protože jsem ještě nebyl na světě, ale kdybych byl, tak bych podepsal, fakt, přísahám, já nejsem žádná bolševická svině a Antichartu bych nepodepsal, ani kdyby ji napsal sám Šándor LaVey). (20.12.2011)

Děj celého Brabcova napůl hraného, napůl dokumentárního dramatu vychází z událostí odehrávajících se okolo dokumentu Charta 77. Vlasta Chramostová hraje zasloužilou umělkyni Národního divadla..a hraje ji naprosto nepopsatelným způsobem. Vše se točí kolem rozhodnutí podepsat, či ne..rozhodnutí, které není ať v jednom či druhém případě dobré ani špatné. Na jedné straně je to, co byste měli udělat, a na druhé to, co musíte udělat pro ty, které milujete. Celý tento snímek je podtržen skvělými hereckými výkony snad všech protagonistů, a to jak starší, tak mladší generace. (30.11.2006)