Zkrocená hora

Oscarová bublina dekády. Dva vynikající herci se potácí v dějově vyprázdněné (ne)tradiční lovestory o nenaplněné lásce, které k dokonalému oscarovému kalkulu chybí akorát to, aby se staly součástí milostného příběhu i ovce. Nehodlám srážet nasazení herců, které je vpravdě excelentní, ani Leeho vedení, které plně slouží příběhu - scénář, to je to, s čím mám problém. Za celé dvě hodiny se stalo co? Dva chlápci se asi 10x setkali, během toho si jeden nechal narůst knír, druhý se rozvedl a zakončili to pneumatikou a slibem. A to je všechno? Cival má recht, v podání muže a ženy by to málokoho zajímalo. Oscar podobně „vydřený“, jako ten pro Happy Feet – trendy předávají ceny. (02.01.2009)

Mnohem náročnější film, než se na první pohled může zdát. Ang Lee jde na ožehavé téma úplně jinak, než bych čekal, nehýří emocemi a divák vše čte jen z pohledů a střídmě dávkovaných činů. Jenže když pak dojde na vyznání, je to síla. S úplnými superlativy bych vzhledem k až příliš širokému záběry šetřil, ale atmosférou či hereckými výkony Heatha nebo Anne Hathaway strhává k soustředěnému fandění hlavnímu páru a k zadržování dechu přesně v těch chvílích, kdy cítím, že se lámou srdce. (13.05.2006)

Po zkušenosti s komentářem k filmu Ptačí klec píšu s obavami. Tehdy mi interní poštou přišel gramatický zločin, jehož autor mě vyzýval, abych snížil hodnocení filmu, "protože je o teplouších," jak mě důvěrně informoval. Zřejmě v domnění, že při své chabé inteligenci jsem tak závažný prohřešek přehlédl. ;-) Tentokrát se obávám opačné reakce, protože se chystám mírně polemizovat s všeobecným nadšením. O to, že Zkrocená hora je formálně dokonalý film s bravurními hereckými výkony, se nepřu. Co mě ale mrzí, je drobný alibismus, s nímž umožňuje dvě zcela protichůdné interpretace. Nevěřím, že dokáže zliberalizovat úzkoprsou většinu. Spíš si myslím, že jak tolerantní, tak předpojatou část publika pouze utvrdí v jejich dosavadním názoru na homosexuály. Ti první budou Zkrocenou horu vnímat asi takhle: Dva honáci dobytka, chlapáci každým coulem, se do sebe zamilujií, s panikou si uvědomí, že to, co o sobě zřejmě tušili celá léta, nebylo jen střídavé pominutí smyslů, ale konstantní citové zaměření, nicméně nemají odvahu je ventilovat v obavě z veřejného odsouzení. Rozhodnuti zapomenout a potlačit svou přirozenost si založí rodiny. Naoko žijí v šabloně "amerického způsobu života" a to, na čem jim nejvíc záleží, odsouvají do ilegality místa, kam bedlivé oko veřejnosti nedohlédne. Je nám líto, že se narodili v nesprávné době na nesprávném místě. Jenže druhá varianta dovolu konzervativnímu publiku považovat Jacka a Ennise za mravně přijatelné PROTO, že své zaměření sami chápou jako trestuhodnou úchylku, kterou je třeba prozíravě tutlat a "odčinit" založením rodin. Popřením osobních preferencí ve prospěch unifikované společnosti. Nepochybuji sice, že Angu Leeovi šlo o poselství č. 1, ale masový úspěch filmu bych připisoval spíš oněm zadním vrátkům, té rafinované kličce. Zkrocená hora není čistokrevnou romancí dvou mužů, netroufá si být tak transparentní. Ve jménu odsouzení většinové netolerence dává vlastně požehnání k tomu, čemu se tuším říká internální homofobie. Stejně jako se Jack a Ennis průběžně ujišťují, že jsou nanejvýš bisexuálové, film podobně konejší uražený jemnocit okázale "tradiční" většiny, která se skřípějícími zuby přijme maximálně neupřímný kpmpromis. Cítil jsem potřebu to napsat, i když i můj dojem z filmu byl primárně dobrý. Jen by se mi víc líbilo, kdyby byl v tomto směru odvážnější, drzejší. Nic to ale nemění na tom, že mě emocionálně zasáhl víc než většina instantních melodramat a ležel mi v hlavě celé týdny. 80% (19.11.2007)

To s tou nominací na nejlepší film roku byl jako vtip nebo co? Jako já nevim, ale aby se dva chlapi, co jsou do tý doby jakože normální si začali najednou rozpíchávat prdele ve stanu, to mi přišlo hodně trapně přehnaný a na efekt. Je fakt, že filmu se rozhodně nedaj upřít kvality jako překrásný záběry přírody, herecký výkony jak Gyllenhaala, tak zejména Ledgera nebo solidně natočený smutný love story, jenže nic víc na tom prostě nevidim, tohle akorát boduje tim, že jsou tady dva teploušové a tak si to málokdo dovolí přímo zkritizovat, jinak podobných příběhu o nenaplněný lásce jsou mraky a mnohdy bych řek i lepší, než je tohle a oceněný jsou leda tak hovnem. Je to kvalitní, ale nejlepší film roku ani omylem, ještěže vyhrálo Crash a ne tohle (02.01.2009)

Neuvěřitelně nádherný, hluboký a citlivě natočený film, jehož krása, čistota a hloubka vyzařuje z každého záběru, dialogu, gesta či detailu. Film, který ukazuje spoustu, ale vyjadřuje ještě mnohem více. Dokáže ukázat i mnohé, co je ve Zkrocené hoře ukryto a nikdy nevyřčeno. Kolik skrytých emocí, touhy, bolesti a strachu se v jejích scénách nachází. Jedinečná a mistrovsky propracovaná psychologie odlišných charakterů hlavních postav a jejich vztahu. Mimořádné výkony Jakea Gyllenhaala jako otevřeného, spontánního a výmluvného Jacka Twista a Heatha Ledgera jako uzavřeného, mlčenlivého a emocemi zmítaného Ennise Del Mara, který byl vychováván k tomu, aby se stal správným "tvrdým" chlapem. Příběh o neuvěřitelně silném citu dvou lidí, který je zároveň příliš křehký a zranitelný. Krásný a smutný příběh nenaplněné lásky, která byla již od počátku odsouzena k tomu, aby se ukrývala tam, kde vznikla. Tam v horách, uprostřed lesů, v srdci přírody, tam kdesi nikde, uprostřed všeho. Daleko od lidí a všedního života. Děj je zasazen do nádherné, drsné přírody, kterou lemuje magická, nezapomenutelná hudba fenomenálního Gustava Santaolally. Úchvatný, dechberoucí a pravdivý scénář. Pamatuji si z něj snad každou větu a dialog. Nejkrásnější a nejemotivnější film, jaký jsem kdy viděla, a jež se mi nesmazatelně zaryl do srdce a mysli. Ukazuje lásku a hluboký cit, který zde však vůbec nesklouzne ke kýči a oblíbenému hollywoodskému patosu. Jeden z mých top filmů, jehož dokonalý filmový, citový a osobní prožitek je více autentický zejména při originálním znění. Kdybych mohla celý tento příběh shrnout do jednoho citátu, řekla bych tento, který mne kdysi napadl: "Hloubku našich citů nikdy nedokážeme vyjádřit v hloubce našich slov..." (09.03.2006)