Toy Story: Příběh hraček

Počáteční velmi chytrý nápad (živé hračky a jejich každodenní problémy - konkurence, přelétavost dětí, spratek od vedle, milostné vztahy, traumata, utkvělé představy) bohužel utopen v plytkém příběhu. Jinými slovy: další nenalezení rovnováhy mezi podívanou pro děti a pro dospělé. Za zmínku stojí i opravdu děsivé hračky hajzlíka Sida - mutantní prorůstání jako z dílny Davida Cronenberga či Shinyi Tsukamota. Hodnocení: 3 hvězdičky; hvězda navíc za průkopnictví v celovečerní 3d animaci. (03.04.2006)

[94%] Naprosto úžasný a kouzelný, animovaný film o hračkách! Co k tomu asi tak mám sáhodlouhého napsat? Jednotlivé hračky jakoby snad byli i živé. Na tu dobu je animace určitě suprová, takže na oko ta neživost hraček nebyla tak zřetelná, když to bylo tak živě a lidsky pojaté. Najde se tu pár vtipných momentů (zlý pes nahánějící hračky atd..), ale celé je to spíš roztomilé, rodinné a ke konci i trochu napínavé. K tomu ten solidní soundtrack… Velká pecka! (01.07.2022)

Již nějaké to desetiletí si neberu žádnou hračku do postýlky na spinkání, takže patrně nejsem cílovým divákem tohoto snímku, ale přesto musím po jeho zhlédnutí vyzvat své přátele, aby mi letos pod stromeček nedávali nová auta, klíče od luxusních vil, pernamentky do bordelu ani výlety do kosmu - já chci Buzze Rakeťáka. (10.12.2011)

První počítačový animák - zakladatel žánru. Handrkování dvou hlavním hraček je tak roztomilé (a hlavně vtipné), že jsem se při sledování cítil jako malé natěšené děcko. Od Toy Story jsem viděl všechny computerové animáky, ale tenhle je jednoznačně můj nejoblíbenější. Zasloužil jsi to hlavně skvělým námětem, kde hračky za nepřítomnosti svých dětí ožívají a kují různé pikle. Vlastně se chovají jako lidé (konference, výsadek...). A o kvalitě animace se snad zmiňovat nemusím. (03.04.2003)

Pokud bych měl vybrat jeden jediný film mého dětství, neváhal bych ani vteřinu. Průkopník mezi animáky má takové herecké obsazení, že zbylé pixarovky (a nepixarovky už tuplem) jen blednou závistí. Woody i Buzz měli společně jít po červeném koberci pro Oscara jak za nejlepší film, tak za herecké výkony. O vedlejších rolích pana Brambůrka a Rexe se ani nemusím zmiňovat, to je ostuda filmové akademie. Třeba to jednou dostanou za zásluhy. Jasně, že animace je už teď daleko dál, a ano, písnička je trošku přeslazená (a mimochodem, Pavel Bobek to v češtině rozjel možná ještě lépe) a konec možná lehce přepísklej, ale mě je to naprosto ukradené. I po šesté mě Buzz ublikal k smrti a počítám, že to nebylo naposledy. Právě se chystá třetí díl a tak doufám, že se udrží lidskost a citovost všech hraček a ne, že se dočkáme příliš akce na úkor Brambůrkových hlášek a Rexových vtipů. Možná jsem přecitlivělej a nebo patřím do školky, ale po tomhle filmu mám chuť se vrátit do doby, kdy mě štvalo, že Andy má Woodyho a já tisíce plyšových psů. Král mezi animáky, (South Park nepočítám, ten patří jinam). Potřást rukou si s ním mohou snad jen Příšerky, která se téhle nádheře hodně blížila. Vzhůru do nekonečna a ještě dál! (13.01.2008)