Dárek z lásky

Tento film by měl možná dobrou myšlenku, ale scénář byl velmi slabý. Absolutně nedostatek dialogů a pokud nějaký byl, tak byl velmi pesimistický. Náhodné setkání čtyř lidi, kteří si v podstatě nemají co říci, protože má každý dost svých starostí a žije každý ve svým světě. I když ve filmu hrají 4 známé hvězdy, tak z tohoto smutného příběhu nedokázaly vykřesat žádnou jiskřičku, která by potěšila diváka svou vánoční atmosférou. Smutek, soucit, láska k bližnímu a pochopení pro jeho starost a bolest - to je tak asi ve zkratce obsah rádoby "vánočního filmu". (05.11.2012)

Dárek z lásky se dá obsahově popsat velmi stěží. V prvních pár momentech jsem se opravdu radostně zasmál, některé momenty mi přišly (docela) vtipné. Ale pak? Osobně nevím, kam bych snímek zařadil. Vánoční romantické drama o... o ničem? Ne, o ničem to rozhodně nebylo. Tento film je o něčem a o ničem. Nepochopitelná kombinace? Ano, to jistě je. Ovšem v tomto případě je tento, zdánlivě paradoxní a nesrozumitelný, výraz namístě. Po dobu sledování se mi hlavou honila myšlenka, že se scénarista a režisér snaží napodobit "Love Actually". Což samozřejmě nejde. Každý však musí posoudit sám. Dárek z lásky je tvořen kombinací následující formule: Vložte do hrnce flák (posmutnělé) romantiky, přidejte ještě více (promarněné) lásky, pořádně promíchejte a pak pomalu přidávejte kapku pochopení, odpuštění a návratů... Po hodině a půl budete zaručeně přejezeni, ale hlad se brzy vrátí! Hloupost? Možná... Tento film byl s největší pravděpodobností založen na dobré myšlence, ale chybí mu preciznost zpracování a dotažení do konce, u kterého bych měl hřejivý pocit u srdce. Všechny scény jsou příliš krátké a ničím nezaujmou. Většinu času se soustředí na rozdmýchání divákova citů, poukazování na problémy současné společnosti a nápravu činů. Scénář a vůbec celý snímek je brán seriózně, o tom žádná. Naopak se dle mého názoru stala kámenem úrazu jeho nedokonalá realizace a shrnutí tohoto tématu do velmi krátkých 96 minut. A kvalitu snímku nezachrání ani taková jména, jako P. Cruz nebo P. Walker ... Stručně řečeno, režisér a scénárista se snaží obeplout oceán. Bohužel na voru. (17.07.2009)

Láska nebeská, kterou místo (britsky) "lidských" příběhů drží (poamericku) dohromady hlavně andělé, zázraky a reinkarnace, což v naší ateistické společnosti přece jen neuspěje. Navíc mám pocit, že jsem vlastní reinkarnací někoho jiného, protože jinak si nedovedu představit, že ač jsem tenhle film nikdy neviděla, přesně jsem veděla, co pronese pan policista v nemocnici u lůžka nebo jak se vyvrbí postava Robina Williamse. (11.01.2008)

Člověk ani moc neví, co si o tom má myslet. Tolik zajímavých herců (z toho dva držitelé Oscara) a trestuhodně promarněná šance. Režisérovi Chazzu Palminterimu nabízené protéká mezi prsty, očividně hledal inspirace jinde (Love Actually) a i když se s přibývajícími minutami přece jenom něco vyždímá, výsledek je natolik rozpačitý, že je to obrovská škoda. K někomu možná, ke mně ale ty „emoce“ nedoputovaly.. Melancholické (čtyřicetiprocentní) Vánoce!! (15.07.2008)

Americani tohle umi (i kdyz casto s tim prijdou prvni Britove), udelat romanticky pribeh s nekolika propletenymi lidskymi osudy, okoreneny kouzlem Vanoc, ktery vas rozbreci nebo minimalne dojme. Protoze tech vanocnich filmu, ktere nejsou trapne, neni moc (alespon ja jich tolik neznam), tohle muzu doporucit. I kdyz to kopiruje styl Love Actually, herci jsou vybrani dobre a funguje to tak jak ma...zahreje to u srdce (ne, depresivni mi to fakt neprislo) a pripomene to, cim jsou Vanoce dulezite. Ti, co tvrdi, ze je to nuda, jsou myslim jen malo objektivni a zatrpkli, zaryti odpurci "americkych" Vanoc a na Stedry den koukaji zasadne na Chobotnice a Mrazika...nekdy by to chtelo vylezt z jeskyne, mili recenzenti. (14.08.2013)